Radek Haman se narodil 22. prosince 1969. K hokeji se tento pracovitý, defenzivní centr dostal v šesti letech ve Žďáře nad Sázavou, odkud pochází. Chtěl sportovat, a tak se v první třídě v náboru, který tam probíhal, přihlásil na basketbal, fotbal a hokej. „Protože je ale ve Žďáře skoro deset měsíců v roce zima, tak jsem zůstal u hokeje,“ popisuje své hokejové začátky Haman. Ve městě na Vysočině vydržel až do starších žáků, tzn. do čtrnácti let. Na střední školu a do mladšího dorostu už šel do Zetoru Brno. Tam prošel mladším i starším dorostem a nakonec v roce 1987 poprvé nakoukl do extraligy dospělých.

Objevil se v reprezentaci dvacetiletých, za niž odehrál dva zápasy před mistrovstvím světa. Se Zetorem poznal sestup i následný návrat do extraligy, v sezóně 1990-91 odešel na vojnu do Jihlavy, kde získal titul. Strávil tam 18 měsíců, poté se vrátil zpět do Brna. Později přestoupil do Olomouce a po dosažení svého druhého mistrovského titulu v roce 1994 do třetice zavítal do města pod Špilberkem. Tam s Kometou zažil další pád do 1. ligy, v níž setrval tři roky.

Jak sám říká, jeho přestup přišel pět minut po dvanácté: „V mé kariéře bych už hokej v Brně možná nehrál a skončil bych někde jinde.“ V paměti má ještě památné utkání Znojma proti Kometě Brno v 1. lize, kdy Orli uštědřili kdysi slavnému týmu debakl 14:0. „To už jsem v Brně hrával v obraně i v útoku, protože nebyli hráči. Bylo to krásné,“ vzpomíná s úsměvem Radek Haman.

Dosáhl středoškolského vzdělání na gymnáziu, dva roky studoval vysokou školu pedagogickou. „Studoval jsem obor tělocvik – branná výchova, pak občanskou výchovu, když nám zrušili brannou, a potom už nebylo zbytí, pak už byly jazyky a na ty jsem neměl. Navíc studia nešla s hokejem dost dobře skloubit“, vysvětluje, proč se nestal učitelem.

Je ženatý, má dvě děti, dceru a mladšího syna. Rodina je jeho zálibou, protože do Znojma dojíždí každý den a vždy se těší, až si v rodinném kruhu odpočine. Všichni čtyři také rádi jezdí na chalupu.