Radek Jaroš (* 29. dubna 1964 Nové Město na Moravě) je český horolezec a autor knih. Je rozvedený, má dceru Andreu a syna Ondřeje. Stal se 15. horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití...
Životopis
Radek Jaroš (* 29. dubna 1964 Nové Město na Moravě) je český horolezec a autor knih. Je rozvedený, má dceru Andreu a syna Ondřeje. Stal se 15. horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku.
Biografie
Dětský sen stát se horolezcem začal naplňovat až v osmnácti letech, kdy začal s lezením na Českomoravské vrchovině. Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. Mezi své velké cenné kopce řadí šestitisícový Pik Moskevské pravdy (1989) a pětitisícový Pik Učitěl (1989).
V roce 1994 se neúspěšně pokusil o Mount Everest (8848 m). Kouzlu nejvyšší hory podlehl a při své druhé expedici v roce 1998 se mu společně s Vladimírem Noskem podařilo z Tibetu, severním žebrem, vystoupit bez použití kyslíkových přístrojů na vrchol. „Mount Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil.“ Později vystoupil na známý jihoamerický Huascarán.
Osmitisícovky
V roce 2006, kdy měl zdoláno šest osmitisícovek, oznámil svůj cíl zdolat všechny vrcholy, které mají nad osm tisíc metrů.
Na podzim roku 2000 se zúčastnil expedice na Kančendžengu (8586 m), velmi špatné počasí nepustilo nikoho na vrchol. Špatné počasí zhatilo i výstup na nejtěžší osmitisícovku K2 (8612 m) v roce 2001. Ta je jeho osudovou horou, neúspěšně se na ni pokoušel vystoupit ještě v letech 2003 a 2005. Měl v plánu se pokusit o výstup na K2 ještě v roce 2007, ale kvůli zranění musel expedici ukončit. V roce 2002 se vrátil jako člen malé tříčlenné expedice na Kančendžengu a jako druhý Čech stanul na vrcholu bez použití kyslíku. Expedice byly většinou vedeny lehkým stylem[6] (v malém týmu), nejhodnotnějším výstupem je cesta Scott McIntyre na Šiša Pangmu v roce 2004 vykonaná alpským stylem a oceněná Výstupem roku ČHS.
V den svých pětačtyřicátých narozenin 29. dubna 2009 vystoupil na Manáslu sólově. V roce 2010 vystoupil spolu s Liborem Uhrem během deseti dnů na vrchol Gašerbrum II a Gašerbrum I.[8] V roce 2011 sólově vystoupil na vrchol čtvrté nejvyšší hory světa Lhotse. Jeho další úspěšný výstup proběhl v roce 2012, kdy vystoupil na vrchol desáté nejvyšší hory světa Annapurny. Při tomto výstupu ovšem utrpěl těžké omrzliny prstů na nohou a postupně mu byly amputovány všechny prsty na levé noze (celkem 9 článků) a dva prsty na noze pravé (2,5 článku). Přesto pokračoval v přípravách na výstup na poslední osmitisícovku, která mu ještě odolávala. Na K2 nakonec vystoupil v červenci 2014 a zkompletoval tak pomyslnou „Korunu Himálaje“. Jako patnáctý ve světě a první Čech vystoupil na všech 14 osmitisícovek bez použití umělého kyslíku.
Úspěšné výstupy
- 19. května 1998 - Mount Everest, 8848 m
- 15. května 2002 - Kančendženga, 8586 m
- 18. června 2003 - Broad Peak, 8051 m
- 10. května 2004 - Čo Oju, 8201 m
- 9. října 2004 - Šiša Pangma, 8046 m, J stěna Scott/Mc Intyre alpským stylem, oceněno jako Výstup roku ČHS
- 28. června 2005 - Nanga Parbat, 8126 m
- 1. května 2008 - Dhaulágirí, 8167 m
- 21. května 2008 - Makalu, 8485 m
- 29. dubna 2009 - Manáslu, 8163 m
- 17. července 2010 - Gašerbrum II, 8035 m
- 28. července 2010 - Gašerbrum I, 8080 m
- 19. května 2011 - Lhotse, 8516 m
- 6. května 2012 - Annapurna, 8091 m
- 26. července 2014 - K2, 8611 m
Tvorba
Společně s Arnoštem Tabáškem napsal knihu Dobývání nebe, ve které popisuje pět expedic na tři nejvyšší hory světa. Na dva z těchto vrcholů (Mount Everest, Kančendženga) se mu podařilo vystoupit jako druhému Čechovi bez použití umělého kyslíku. Kniha čerpá z reportáží posílaných v době expedic na Jarošův web. Další knihou této dvojice je titul Hory shora. V roce 2011 vydal ve spolupráci se svou dcerou Andreou knihu Hory má panenko. V roce 2013 vydal zatím svou poslední knihu, opět ve spolupráci s Andreou, Hory shora 2.
Biografie
Dětský sen stát se horolezcem začal naplňovat až v osmnácti letech, kdy začal s lezením na Českomoravské vrchovině. Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. Mezi své velké cenné kopce řadí šestitisícový Pik Moskevské pravdy (1989) a pětitisícový Pik Učitěl (1989).
V roce 1994 se neúspěšně pokusil o Mount Everest (8848 m). Kouzlu nejvyšší hory podlehl a při své druhé expedici v roce 1998 se mu společně s Vladimírem Noskem podařilo z Tibetu, severním žebrem, vystoupit bez použití kyslíkových přístrojů na vrchol. „Mount Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil.“ Později vystoupil na známý jihoamerický Huascarán.
Osmitisícovky
V roce 2006, kdy měl zdoláno šest osmitisícovek, oznámil svůj cíl zdolat všechny vrcholy, které mají nad osm tisíc metrů.
Na podzim roku 2000 se zúčastnil expedice na Kančendžengu (8586 m), velmi špatné počasí nepustilo nikoho na vrchol. Špatné počasí zhatilo i výstup na nejtěžší osmitisícovku K2 (8612 m) v roce 2001. Ta je jeho osudovou horou, neúspěšně se na ni pokoušel vystoupit ještě v letech 2003 a 2005. Měl v plánu se pokusit o výstup na K2 ještě v roce 2007, ale kvůli zranění musel expedici ukončit. V roce 2002 se vrátil jako člen malé tříčlenné expedice na Kančendžengu a jako druhý Čech stanul na vrcholu bez použití kyslíku. Expedice byly většinou vedeny lehkým stylem[6] (v malém týmu), nejhodnotnějším výstupem je cesta Scott McIntyre na Šiša Pangmu v roce 2004 vykonaná alpským stylem a oceněná Výstupem roku ČHS.
V den svých pětačtyřicátých narozenin 29. dubna 2009 vystoupil na Manáslu sólově. V roce 2010 vystoupil spolu s Liborem Uhrem během deseti dnů na vrchol Gašerbrum II a Gašerbrum I.[8] V roce 2011 sólově vystoupil na vrchol čtvrté nejvyšší hory světa Lhotse. Jeho další úspěšný výstup proběhl v roce 2012, kdy vystoupil na vrchol desáté nejvyšší hory světa Annapurny. Při tomto výstupu ovšem utrpěl těžké omrzliny prstů na nohou a postupně mu byly amputovány všechny prsty na levé noze (celkem 9 článků) a dva prsty na noze pravé (2,5 článku). Přesto pokračoval v přípravách na výstup na poslední osmitisícovku, která mu ještě odolávala. Na K2 nakonec vystoupil v červenci 2014 a zkompletoval tak pomyslnou „Korunu Himálaje“. Jako patnáctý ve světě a první Čech vystoupil na všech 14 osmitisícovek bez použití umělého kyslíku.
Úspěšné výstupy
- 19. května 1998 - Mount Everest, 8848 m
- 15. května 2002 - Kančendženga, 8586 m
- 18. června 2003 - Broad Peak, 8051 m
- 10. května 2004 - Čo Oju, 8201 m
- 9. října 2004 - Šiša Pangma, 8046 m, J stěna Scott/Mc Intyre alpským stylem, oceněno jako Výstup roku ČHS
- 28. června 2005 - Nanga Parbat, 8126 m
- 1. května 2008 - Dhaulágirí, 8167 m
- 21. května 2008 - Makalu, 8485 m
- 29. dubna 2009 - Manáslu, 8163 m
- 17. července 2010 - Gašerbrum II, 8035 m
- 28. července 2010 - Gašerbrum I, 8080 m
- 19. května 2011 - Lhotse, 8516 m
- 6. května 2012 - Annapurna, 8091 m
- 26. července 2014 - K2, 8611 m
Tvorba
Společně s Arnoštem Tabáškem napsal knihu Dobývání nebe, ve které popisuje pět expedic na tři nejvyšší hory světa. Na dva z těchto vrcholů (Mount Everest, Kančendženga) se mu podařilo vystoupit jako druhému Čechovi bez použití umělého kyslíku. Kniha čerpá z reportáží posílaných v době expedic na Jarošův web. Další knihou této dvojice je titul Hory shora. V roce 2011 vydal ve spolupráci se svou dcerou Andreou knihu Hory má panenko. V roce 2013 vydal zatím svou poslední knihu, opět ve spolupráci s Andreou, Hory shora 2.