V pěti letech ho přivedl na vsetínský Lapač táta, duší sportovec. Chtěl, aby jeho syn nezahálel, proto Radim k hokeji postupně přidal ještě fotbal a tenis. Ve dvanácti letech se musel rozhodnout, kterému sportu se bude věnovat vážně. Vyhrál...
Životopis
V pěti letech ho přivedl na vsetínský Lapač táta, duší sportovec. Chtěl, aby jeho syn nezahálel, proto Radim k hokeji postupně přidal ještě fotbal a tenis. Ve dvanácti letech se musel rozhodnout, kterému sportu se bude věnovat vážně. Vyhrál hokej.
Již v devatenácti letech nastoupil ke svému prvnímu extraligovému zápasu a Vsetínu byl věrný až do třiadvaceti let. Poslední sezóny se mu povedly, proto si ho všimli i v zahraničí. Dostal nabídku z Ilves Tampere a na začátku sezóny 2003/04 se stěhoval na sever Evropy. Finské angažmá mu ale příliš nesedlo, protože nebyl tak vytěžován, jak byl zvyklý. O Vánocích si vymohl návrat zpět do české extraligy do Třince. „Tam se mi dařilo pravidelně bodovat. V play-off proti Zlínu jsem si ale poranil rameno a byl jsem půl roku mimo hru.“
V Třinci se připravoval i na další sezónu (2004/05), ale byl vyměněn do Karlových Varů. „Pro mě to byl asi nejhorší hokejový krok. Jednak to bylo hrozně daleko a navíc jsem si nějak nesedl ani s trenéry.“ V průběhu následující sezóny (2005/06) byl uvolněn na hostování do Kladna, ale tam vydržel pouze měsíc. Rád přijal nabídku Slovanu Bratislava, kde si konečně zase naplno užil hokeje. „Tam to bylo fajn, výborný zázemí, dobrý hokej.“
Zúčastnil se kempu reprezentační šestnáctky. Na další pozvánku do nároďáku čekal až do třiadvaceti let. Na moskevském Baltica cupu vstřelil svůj první reprezentační gól. Po všech hokejových peripetiích a cestování má jediný hokejový cíl: „Vydržet s hokejem aspoň do pětatřiceti, aby se mi povedla jedna, dvě dobré sezóny a pak třeba vyšlo angažmá v zahraničí.“
Kucharczykův přestup do Znojma vypadal jednoduše, ale v podstatě trval celé dva měsíce. „Agent Spálenka mi řekl, že se ve Znojmě vyskytl určitý zájem a že si se mnou chce o možném angažmá promluvit trenér. Jeden víkend mi zavolal, vysvětlil mi svoji představu a zeptal se mě, jestli mám chuť jít do Znojma. Tak jsem hned po tom víkendu přijel na trénink. Zádrhel byl v tom, že jsem měl ve Varech ještě rok smlouvu, proto se jednání o mém angažmá ve Znojmě tak táhlo.Ve Znojmě se mi líbí, je to podobné jako ve Vsetíně. Já takové místa typu Praha, Brno moc nemusím. Mám rád, když je v okolí příroda, kam se dá vyrazit.“
Vystudoval strojní průmyslovku. Má o dva roky starší sestru, která nesportuje. „Dělá jen práci a počítač.“ Ve volném čase hraje nejraději tenis, chodí do kina a hodlá si pořídit psa. Má přítelkyni. Život bere s nadhledem, jeho krédo zní: „Všechno zlé je k něčemu dobré, je třeba se pořád dívat dopředu.“
Již v devatenácti letech nastoupil ke svému prvnímu extraligovému zápasu a Vsetínu byl věrný až do třiadvaceti let. Poslední sezóny se mu povedly, proto si ho všimli i v zahraničí. Dostal nabídku z Ilves Tampere a na začátku sezóny 2003/04 se stěhoval na sever Evropy. Finské angažmá mu ale příliš nesedlo, protože nebyl tak vytěžován, jak byl zvyklý. O Vánocích si vymohl návrat zpět do české extraligy do Třince. „Tam se mi dařilo pravidelně bodovat. V play-off proti Zlínu jsem si ale poranil rameno a byl jsem půl roku mimo hru.“
V Třinci se připravoval i na další sezónu (2004/05), ale byl vyměněn do Karlových Varů. „Pro mě to byl asi nejhorší hokejový krok. Jednak to bylo hrozně daleko a navíc jsem si nějak nesedl ani s trenéry.“ V průběhu následující sezóny (2005/06) byl uvolněn na hostování do Kladna, ale tam vydržel pouze měsíc. Rád přijal nabídku Slovanu Bratislava, kde si konečně zase naplno užil hokeje. „Tam to bylo fajn, výborný zázemí, dobrý hokej.“
Zúčastnil se kempu reprezentační šestnáctky. Na další pozvánku do nároďáku čekal až do třiadvaceti let. Na moskevském Baltica cupu vstřelil svůj první reprezentační gól. Po všech hokejových peripetiích a cestování má jediný hokejový cíl: „Vydržet s hokejem aspoň do pětatřiceti, aby se mi povedla jedna, dvě dobré sezóny a pak třeba vyšlo angažmá v zahraničí.“
Kucharczykův přestup do Znojma vypadal jednoduše, ale v podstatě trval celé dva měsíce. „Agent Spálenka mi řekl, že se ve Znojmě vyskytl určitý zájem a že si se mnou chce o možném angažmá promluvit trenér. Jeden víkend mi zavolal, vysvětlil mi svoji představu a zeptal se mě, jestli mám chuť jít do Znojma. Tak jsem hned po tom víkendu přijel na trénink. Zádrhel byl v tom, že jsem měl ve Varech ještě rok smlouvu, proto se jednání o mém angažmá ve Znojmě tak táhlo.Ve Znojmě se mi líbí, je to podobné jako ve Vsetíně. Já takové místa typu Praha, Brno moc nemusím. Mám rád, když je v okolí příroda, kam se dá vyrazit.“
Vystudoval strojní průmyslovku. Má o dva roky starší sestru, která nesportuje. „Dělá jen práci a počítač.“ Ve volném čase hraje nejraději tenis, chodí do kina a hodlá si pořídit psa. Má přítelkyni. Život bere s nadhledem, jeho krédo zní: „Všechno zlé je k něčemu dobré, je třeba se pořád dívat dopředu.“
