Jordánská královna Rania Al-Abdullah (31) se narodila v Kuvajtu v jordánské rodině palestinského původu. Absolvovala Americkou univerzitu v Káhiře, kde získala titul bakalář v oboru obchodní správy. Později pracovala v jedné bance v Amánu, kde se...
Životopis
Jordánská královna Rania Al-Abdullah (31) se narodila v Kuvajtu v jordánské rodině palestinského původu. Absolvovala Americkou univerzitu v Káhiře, kde získala titul bakalář v oboru obchodní správy. Později pracovala v jedné bance v Amánu, kde se poprvé setkala s králem Abdullahem – a pro oba to byla láska na první pohled. Vzali se roce 1993 a mají spolu dvě děti, prince Husseina a princeznu Iman. Královna Rania je aktivně zapojena do práce několika dobročinných organizací, včetně Nadace řeky Jordánu. Pomáhala založit projekt na prevenci zneužívání dětí, který je první svého druhu na celém Blízkém východě. Prostřednictvím přípravných a vzdělávacích programů bojuje za práva žen na Blízkém východě. Jako Palestinka hraje klíčovou úlohu nejen v Jordánsku, ale v celém regionu.
Mluví se o ní jako o Jacqueline Onassis Středního východu, často také bývá přirovnávána k princezně Dianě. Šestatřicetiletá Rania Al-Abdullah je stejně krásná, vzdělaná a sebevědomá. Navíc využívá svůj vliv k pomoci ostatním. Staví tak na hlavu zažitá klišé o arabských ženách jako figurkách v rukou manželů. Místo podřízenosti zasahuje do politiky svého muže, reprezentuje jej na zahraničních cestách, neostýchá se mluvit před hlavami jiných států ani v aulách univerzit. Svým vystupováním se snaží sbližovat evropský a arabský svět.
Možná je to proto, že sama nebyla vychována jako princezna a její osud připomíná ten, na jaký jsou v arabském světě zvyklé miliony lidí: pochází ze středních vrstev (otec je palestinský lékař), rodina zažila řadu stěhování. Sama Rania se narodila již v Kuvajtu, odkud po vypuknutí války v roce 1990 odešla s rodiči do Jordánska.
Prince Abdullaha, syna krále Husajna, tady potkala vlastně náhodou: v roce 1993, kdy už jako vystudovaná ekonomka pracovala u firmy Apple Computer, se seznámili na večírku. Jordánská rodina, do níž se o pár měsíců později přivdala, přitom platí v arabském světě za bezpříkladně liberální, moderní a prozápadně orientovanou. A nová princezna tento dojem ještě umocnila. Hlasitě se ozývá proti takzvaným vraždám ze cti (kdy je žena zabita, má-li rodina pocit, že ji zneuctila), její nadace podporuje ženy v zakládání firem, otevřela první útulky pro týrané děti…
Na žádné ze zveřejněných fotografií není Rania, matka čtyř dětí, oblečena jako muslimka, a díky svému stylu je považována za módní ikonu. Tak ji vidí například návrhář Giorgio Armani, podle nějž má tělo modelky, a přitom se umí nosit jako královna, kterou doopravdy je.
Mluví se o ní jako o Jacqueline Onassis Středního východu, často také bývá přirovnávána k princezně Dianě. Šestatřicetiletá Rania Al-Abdullah je stejně krásná, vzdělaná a sebevědomá. Navíc využívá svůj vliv k pomoci ostatním. Staví tak na hlavu zažitá klišé o arabských ženách jako figurkách v rukou manželů. Místo podřízenosti zasahuje do politiky svého muže, reprezentuje jej na zahraničních cestách, neostýchá se mluvit před hlavami jiných států ani v aulách univerzit. Svým vystupováním se snaží sbližovat evropský a arabský svět.
Možná je to proto, že sama nebyla vychována jako princezna a její osud připomíná ten, na jaký jsou v arabském světě zvyklé miliony lidí: pochází ze středních vrstev (otec je palestinský lékař), rodina zažila řadu stěhování. Sama Rania se narodila již v Kuvajtu, odkud po vypuknutí války v roce 1990 odešla s rodiči do Jordánska.
Prince Abdullaha, syna krále Husajna, tady potkala vlastně náhodou: v roce 1993, kdy už jako vystudovaná ekonomka pracovala u firmy Apple Computer, se seznámili na večírku. Jordánská rodina, do níž se o pár měsíců později přivdala, přitom platí v arabském světě za bezpříkladně liberální, moderní a prozápadně orientovanou. A nová princezna tento dojem ještě umocnila. Hlasitě se ozývá proti takzvaným vraždám ze cti (kdy je žena zabita, má-li rodina pocit, že ji zneuctila), její nadace podporuje ženy v zakládání firem, otevřela první útulky pro týrané děti…
Na žádné ze zveřejněných fotografií není Rania, matka čtyř dětí, oblečena jako muslimka, a díky svému stylu je považována za módní ikonu. Tak ji vidí například návrhář Giorgio Armani, podle nějž má tělo modelky, a přitom se umí nosit jako královna, kterou doopravdy je.
