Raúl González Blanco se narodil 27. června 1977 v Madridu. Svoji hvězdnou kariéru zahájil v týmu San Cristóbal de los Ángeles, ale zakrátko přestoupil do madridského Atlética. Hned v první sezoně mezi žáky třináctiletý Raúl ukázal, že je talentem...
Životopis
Raúl González Blanco se narodil 27. června 1977 v Madridu. Svoji hvězdnou kariéru zahájil v týmu San Cristóbal de los Ángeles, ale zakrátko přestoupil do madridského Atlética. Hned v první sezoně mezi žáky třináctiletý Raúl ukázal, že je talentem od Boha. Dokázal nastřílet neuvěřitelných 65 branek.
Zásadní změna v Raúlově kariéře nastala, když se prezident Atlética Jesús Gil rozhodl zrušit juniorské týmy, aby ušetřil peníze. Mladíkovi nezbylo nic jiného, než přejít do „céčka“ konkurenčního Realu. Tam ale v prvních sedmi zápasech dal třináct gólů a trenér „A“ týmu Jorge Valdano se ho rozhodl otestovat v „Primera Division“. Raúl se tak v říjnu 1994 stal nejmladším hráčem, který kdy v lize oblékl dres Realu. Předstihl tak legendárního Emilia Butragueňa a Real se mohl těšit na další megastar.
Do konce sezony 1994/95 nastřílel Raúl v osmadvaceti zápasech devět branek a získal s Realem prvenství v lize. O dva roky si Real titul vychutnával znovu, tentokrát již s Raúlem jako jednou z hlavních hvězd týmu – dal 21 branek.
V sezóně 1997/98 dokázal Real po dlouhých dvaatřiceti letech zvítězit v Lize mistrů. Raúl sám to popisuje jako jeden z nejšťastnějších okamžiků v životě. Na domácí půdě se ale Realu příliš nedařilo, skončil až čtvrtý.
V následující sezóně se Raúl rozjel k velkému výkonu, nastřílel 25 branek a stal se nejlepším střelcem ligy. Ani to však nestačilo a Real skončil druhý za věčným rivalem z Barcelony. I ročník 1999/2000 se mu vydařil, v Lize skóroval sedmnáctkrát a dalších devět branek přidal v Lize mistrů, kterou Real opět vyhrál. Navíc se mu podařilo dát 11 gólů v kvalifikaci na EURO. Zdálo se, že má nakročeno ke Zlatému míči, ale vše pokazil jediný okamžik. Ve čtvrtfinále mistrovství Evropy prohrávalo Španělsko o gól s Francií a Raúl se těsně před koncem hrací doby po faulu postavil na značku pokutového kopu. Jeho střela ale těsně minula levý horní roh Barthezovy branky. Španělsko putovalo domů.
V sezoně 2000/01 se stal raúl s 24 trefami podruhé nejlepším střelcem ligy a dovedl Real k dalšímu titulu. Daleko důležitější však pro Real byla sezona 2001/02, kdy klub slavil sté výročí od založení a netajil se tím, že by rád posbíral tři trofeje. V lize ani v poháru to nevyšlo a tak se funkcionáři radovali alespoň z třetího vítězství v Lize mistrů za pět let. Mistrovství světa 2002 Španělům jako již tradičně nevyšlo a skončili na kopačkách Korejců.
Ročník 2002/03 přinesl Raúlovi již čtvrtý španělský mistrovský titul – v šestadvaceti letech! Raúl přes všechny úspěchy vystupuje jako velmi skromný a příjemný muž, což jeho popularitu mezi Španěly ještě zvyšuje. Po ochodu reprezentačního kapitána Hierra to bude nejspíš právě on, kdo převezme kapitánskou pásku.
Raúl je ženatý, se svou manželkou Mamen má dvA syny – Jorgeho (pojmenovaného po Jorge Valdanovi) a Huga.
Tituly:
4x vítěz španělské ligy 1995, 1997, 2001, 2003
3x vítěz Ligy mistrů 1998, 2000, 2002
2x vítěz Interkontinentálního poháru – 1998, 2002
3x nejlepší útočník podle UEFA 1999, 2000, 2002
Autor: Martin Hrabálek
Zásadní změna v Raúlově kariéře nastala, když se prezident Atlética Jesús Gil rozhodl zrušit juniorské týmy, aby ušetřil peníze. Mladíkovi nezbylo nic jiného, než přejít do „céčka“ konkurenčního Realu. Tam ale v prvních sedmi zápasech dal třináct gólů a trenér „A“ týmu Jorge Valdano se ho rozhodl otestovat v „Primera Division“. Raúl se tak v říjnu 1994 stal nejmladším hráčem, který kdy v lize oblékl dres Realu. Předstihl tak legendárního Emilia Butragueňa a Real se mohl těšit na další megastar.
Do konce sezony 1994/95 nastřílel Raúl v osmadvaceti zápasech devět branek a získal s Realem prvenství v lize. O dva roky si Real titul vychutnával znovu, tentokrát již s Raúlem jako jednou z hlavních hvězd týmu – dal 21 branek.
V sezóně 1997/98 dokázal Real po dlouhých dvaatřiceti letech zvítězit v Lize mistrů. Raúl sám to popisuje jako jeden z nejšťastnějších okamžiků v životě. Na domácí půdě se ale Realu příliš nedařilo, skončil až čtvrtý.
V následující sezóně se Raúl rozjel k velkému výkonu, nastřílel 25 branek a stal se nejlepším střelcem ligy. Ani to však nestačilo a Real skončil druhý za věčným rivalem z Barcelony. I ročník 1999/2000 se mu vydařil, v Lize skóroval sedmnáctkrát a dalších devět branek přidal v Lize mistrů, kterou Real opět vyhrál. Navíc se mu podařilo dát 11 gólů v kvalifikaci na EURO. Zdálo se, že má nakročeno ke Zlatému míči, ale vše pokazil jediný okamžik. Ve čtvrtfinále mistrovství Evropy prohrávalo Španělsko o gól s Francií a Raúl se těsně před koncem hrací doby po faulu postavil na značku pokutového kopu. Jeho střela ale těsně minula levý horní roh Barthezovy branky. Španělsko putovalo domů.
V sezoně 2000/01 se stal raúl s 24 trefami podruhé nejlepším střelcem ligy a dovedl Real k dalšímu titulu. Daleko důležitější však pro Real byla sezona 2001/02, kdy klub slavil sté výročí od založení a netajil se tím, že by rád posbíral tři trofeje. V lize ani v poháru to nevyšlo a tak se funkcionáři radovali alespoň z třetího vítězství v Lize mistrů za pět let. Mistrovství světa 2002 Španělům jako již tradičně nevyšlo a skončili na kopačkách Korejců.
Ročník 2002/03 přinesl Raúlovi již čtvrtý španělský mistrovský titul – v šestadvaceti letech! Raúl přes všechny úspěchy vystupuje jako velmi skromný a příjemný muž, což jeho popularitu mezi Španěly ještě zvyšuje. Po ochodu reprezentačního kapitána Hierra to bude nejspíš právě on, kdo převezme kapitánskou pásku.
Raúl je ženatý, se svou manželkou Mamen má dvA syny – Jorgeho (pojmenovaného po Jorge Valdanovi) a Huga.
Tituly:
4x vítěz španělské ligy 1995, 1997, 2001, 2003
3x vítěz Ligy mistrů 1998, 2000, 2002
2x vítěz Interkontinentálního poháru – 1998, 2002
3x nejlepší útočník podle UEFA 1999, 2000, 2002
Autor: Martin Hrabálek
