zavřít
upravit profil

herečka

narozena: 11. 9. 1903 Štramberk, okres Nový Jičín, Rakousko-Uhersko  † 24. 6. 1983 Praha, Československá socialistická republika

Upravit životopis

Životopis

Libertinová byla spolužačkou vůdčí herečky české avantgardy, Jarmily Horákové na Dramatickém oddělení Státní konzervatoře, které absolvovala 1929. Obě hostovaly v Národním divadle v Bakchantkách. První bakchantka Horákové byla bojovná, Druhá bakchantka Libertinové byla lyrická – to dokládá i rekonstrukce (monolog „Kéž bych na Kypros přišla, Afrodítin to ostrov“), uložená v Divadelním oddělení Národního muzea. Horáková působila jako členka v Národním v letech 1926-28, kdy náhle zemřela. Libertinová Šéf činohry Hilar a další režiséři jí svěřili několik významných rolí.

Zde je jejich přehled z webu Národní divadlo, Archiv:
Bakchantky, premiéra: sezona 1926/1927 - Druhá bakchantka
Faust, premiéra: sezona 1927/1928 - Markétka
Sen noci svatojanské, premiéra: sezona 1932/1933 - Hermie, Helena
Vesele se točíme dokola, premiéra: sezona 1935/1936 - Ivy Carollová
Jak se vám líbí, premiéra: sezona 1936/1937 - Celia
R.U.R. , premiéra: sezona 1938/1939 - Helena Gloryová, Robotka Helena.

Poslední dvojroli hrála již roku 1929 v Městském divadle na Královských Vinohradech v režii Josefa Kodíčka. Poté hrála obě postavy také v rozhlase (1936) - na vzácné rozhlasové fólii se uchoval dialog její Heleny Gloryové se stavitelem a vynálezcem Alquistem, kterého hrál sám režisér, František Salzer. V třídílné dramatizaci Vladimíra Müllera Dumasových Tří mušketýrů 1938 hrála v rozhlase paní Bonacieux (nahrávka se nedochovala, ale text ano). Partnery jí byli Ladislav Boháč jako D´Artagnan, Jan Pivec coby Athos, František Salzer v roli Porthose a Svatopluk Beneš jako Aramis. Ve 30. letech hostovala občas v Osvobozeném divadle u Voskovce a Wericha a v Divadle Vlasty Buriana, kde si mohla vyzkoušet jiný způsob herectví. Natočila jediný zvukový film – Venoušek a Stázička (1939), kde hrála menší roli telefonistky.

V letech 1944-45 byla Libertinová členkou Městského divadla v Kladně a roku 1945 Divadla 5. května (dnešní Státní opera) v Praze. Provdaná Strossová, potom žila s hercem a režisérem Otomarem Krejčou st. a stala se matkou herce Otomara Krejči ml. . V roce 1958 působila v Pražské estrádě.

Zemřela roku 1983. V nahrávce má zvýrazněné „rrr“, jak je praktikovala starší česká herecká škola (Vojan, Dostalová a přední Hilarovi herci Vydra st., Karen, Kohout, Tuma, Kronbauerová aj.). Vydra ji ostatně zdokonaloval soukromě v dikci. Studie o tvorbě Libertinové do protektorátní doby viz Milena Nováková: Ohnivý žebřík, Českomoravský Kompas, Praha 1944, s. 82-87.