Richard Fliehr se narodil v Memphisu ve státě Tennessee 25. února 1949. Později žil v Edně v Minnesotě, kde hrál útočníka v universitním fotbalovém mužstvu.
Jako Ric Flair debutoval v profesionálním wrestlingu roku 1972 v AWA, poté co absolvoval...
Životopis
Richard Fliehr se narodil v Memphisu ve státě Tennessee 25. února 1949. Později žil v Edně v Minnesotě, kde hrál útočníka v universitním fotbalovém mužstvu.
Jako Ric Flair debutoval v profesionálním wrestlingu roku 1972 v AWA, poté co absolvoval trénink u legendárního Verna Gagna. Po dvou letech v AWA přešel pak do NWA. V roce 1975 utrpěl vážné zranění páteře a vrátil se do ringu po roce léčení.
První Ricův titul v NWA byl U.S. Heavyweight Title a vyhrál ho v září 1977 v zápase s Bobo Brazilem. V průběhu roku tento titul sice ztratil, ale hned nato vytvořil tým s Gregem „The Hammer“ Valentinem a získali spolu NWA World Tag Team Titles. To se stalo v listopadu 1977, když porazili bratry Ole a Gene Andersonovi. V květnu 1978 porazil Flair Mr.Wrestlinga a podruhé získal U.S.Title. Celkem ho držel 5x a to v letech 1979 - 1980. V té době ovšem také střídavě nastupoval k týmovým zápasům a získal znovu NWA World Tag Team Titles spolu s BlackJack Mulliganem a 3x NWA Mid Atlantic Tag Team Titles. Od roku 1981 se ovšem začal věnovat převážně sólové dráze a právě tady začíná jeho úctyhodná cesta za OSMNÁCTI nejvyššími tituly v NWA, WCW i WWF.
Dál je to už Shymoonovo…
Hulk Hogan. Snad všemi uznávaný legendární zápasník. Kolik celkem držel World Heavyweight titulů? Dohromady dvanáct??? S tím ať se jde bodnout! Uvolněte místo opravdovému hrdinovi! "The Nature Boy" Ric Flair jich držel celkem osmnáct- Whooooo!!!
Takový rekord je už opravdu obdivuhodný a zatím ho nedosahuje žádný jiný zápasník a asi už ho jen stěží může někdo překonat. Ale teď už dost porovnávání Hogana s Flairem a rovnou k věci.
První velká federace ve které se Ric Flair usadil (a to vskutku na dlouho a i se tam často vracel) byla stará NWA (neplést s NWA-TNA). Po zisku různých nižších titulů, jako NWA Mid Atlantic Tag Team Titles a jiných, zamířil až na ten nejvyšší. Svůj první NWA World Title získal v roce 1981 porážkou slavného Američana Dustyho Rhodese! Hned svůj první NWA World Title držel rok a osm měsíců a po něm následovaly další. Jeho druhý titul získal už o měsíc později ve skvělém a na svou dobu mimořádně krvavém Cage Matchi proti Harley Raceovi na Starrcade 1983. O tomto zápase později řekl, že když teprve začínal, říkali mu tehdy už mazáci jako Terry Funk, nebo právě Harley Race, že jednou z něj bude něco velkého. "A ani jsem se nenadál a měl jsem tu první No. 1 Contendership, první titul a Steel Cage s Harley Raceem", řekl Ric.
Krom toho držel ještě dalších 7(dohromady s prvními dvěma 9) NWA World titulů a pyšnil se vítězstvími nad opravdovými živoucími legendami! Za poznámku stojí hlavně ten osmý NWA titul, který držel zároveň se svým prvním WCW World titulem. Získal jej vítězstvím nad svým velkým rivalem a podle Flaira svým nástupcem Stingem (přesto byli oba muži nepřátelé hodně dlouho a jejich feud writeři hodně často a rádi vraceli zpět), se kterým tehdy velmi urputně bojoval a jejich zápasy včetně výborného Triple Threat s Lexem Lugerem později na Bash at the Beach 1996 stály za to (níže se dočtete víc).
A pak to přišlo! Důvod proč "Nature Boy" opustil svého dárce života NWA? Nabídka od největší z největších - WWF(WWE)! Přestoupil v roce 1991 a už o rok později držel svůj první titul v úplně největší federaci! Získal ho vítězstvím v Royal Rumble ´92 v Albany a vynesl si tím další kus obdivu. Titul ale držel na Flaira podivně krátkou dobu - 2 měsíce. Stejně tak jeho druhý a poslední WWE Title - 1 měsíc. Na takové jednání nebyl Ric Flair zvyklý a už rok poté odešel zpět ku zrodu - do NWA. Povinnost ale nutí k vrácení před Ricův odchod. Především k jeho parádnímu feudu s Bretem Hartem, jenž jejtaké připravil o druhý WWE Title. Svár těchto dvou legend byl velice ceněn a oblíben.
Tak, poté tedy Flair udělal famózní comeback v NWA, ale tam taky jen prosvištěl. Rychle porazil Barry Windhama a vzal si tak na sebe už desátý Světový titul, ale už za dva měsíce se ho cíleně zbavil díky přestupu do třetí největší asociace - WCW.
Ve WCW držel dalších ŠEST World Heavyweight titulů, do sporu se dostal s dalšími legendami, jako se Stingem, Macho Manem, Hulkem Hoganem, Lexem Lugerem a jinými. Po jistě bohatých zkušenostech založil Flair nejspíš nejlegendárnější team v historii wrestlingu - Four Hoursemen, kde spolu s ním byli ještě Arn Anderson, Sid Vicious, Larry Zbyzsko a Barry Windham. Tato Stable se střídavě pohybovala jako face a heel, ale jako heel proslula nejvíce. Four Hoursemen zápolilo především s bratry Steinerovými, (opět) Stingem a Brianem Pillmanem. Bohužel se po několika letech rozpadli a "Nature Boy" opět nastoupil na sólovou dráhu.
Zhruba po třech letech byl v plánu návrat 4 Hourse Man, ale když ztratili čtyři apokalyptičtí jezdci svůj lesk, byl pozměněn na "Elit team" Rica Flaira. Svůj zatím poslední World Title držel bohužel nejkratší dobu ve svém životě a to pouhopouhé 2 hodiny. Nejdřív mu Kevin Nash věnoval svůj titul, avšak ještě tu noc jej ztratil v zápase se svým velkým nepřítelem Jeffem Jarrettem.
A to už to vypadalo, že se velká legenda blíží ke konci, ale to by nebyl Ric Flair, kdyby se zničehonic neobjevil roku 2001 na svém druhém debutu ve WWE! A to opravdu v hodně velkém stylu - koupil totiž 50% celé federace a tak začal jeho feud s vlastníkem druhé půlky - Vincem McMahonem. Flair sám navrhl spojení titulů dvou nejvyšších federací WWE a WCW a vzniku velkého Undisputed Title. Na Vengeance 2001 titul jako první získal Chris Jericho a už na RAW příštího dne s držitelem o titul bojoval, bohužel ho ale nezískal.
Ric ale pokračoval svižně dál a už na WM X-8 měl zápas proti Undertakerovi, kde plně dokázal co v něm je (a je nutno podotknout, že v "Nature Boyi" je krom krve taky dost umu). Na Backlashi měsíc poté byl Special Guest referee v matchi Undertaker a Stone Cold a Takerovi zajistil výhru, když odpočítal Stone Colda s nohou na provazech. Tak začal feud Austin-Flair a Flair v něm jako naprostý heel, nový manager nWo a vlastník rosteru RAW dělal Rattlesnakeovi samé naschvály. "Stone Cold" a "Nature Boy" spolu měli pár vynikajících Old School zápasů a Steve Austin z tohohle nesváru vyšel jako absolutní neporažený vítěz.
Pak měl Ric pár menších sporů s Eddiem Guerrerem, či Chrisem Jericho, ale to hlavní přišlo po SummerSlamu 2002. Začalo se mluvit o obnovení 4 Hoursemen ve složení Triple H, Ric Flair, Batista a Randy Orton, ale nedošlo k tomu. Alespoň ne pod hlavičkou 4 Hoursemen, ale jako Evolution. A tahle atraktivní skupinka byla opravdu evoluce! Je to asi ta nejšpatnější Stable s největšími špatňáky uvnitř, až se to musí líbit! Společně útočili na Scotta Steinera, Kevina Nashe, Shawna Michaelse, Bookera T a další správné hochy a chránili třeba Chrise Jericha a další! Tohle se povedlo.
Ric Flair osobně se dostal do nostalgického feudu s Shawnem Michaelsem, kterého pak pokořil na Bad Blood 2003 s pomocí Randy Ortona. To však pro Flaira nebyl jediný historický moment roku 2003! K jeho narozeninám mu přišlo poblahopřát mnoho Superstars z RAW, včetně Dudley´s, Stone Colda, Jericha, či Shawna Michaelse. Triple H mu dokonce půjčil svůj WWE World Heavyweight Title a Ric si mohl dopřát titul podevatenácté! Oficiálně však tohle držitelství nebylo uznáno. Po přijmutí gratulací se Ric při aplaudování diváků vestoje dojetím rozbrečel.
Co tady "Nature Boye" čeká do budoucna? Určitě víme jen to, že jako vždy bude nepřekonatelný heel a že Ric Flair bude p-o-ř-á-d MUŽ!!!
Přehled získaných titulů:
Jelikož Ric Flair držel skvostných 18 World titulů, představím vám je přesně tak, jak je získával:
1) NWA World Title
17.9.1981 - def. "The American Dream" Dusty Rhodes v Kansas City, Missouri
2) NWA World Title
24.11.1983 - def. Harley Race na Starrcade ´83 v Greensboro, Severní Karolína
3) NWA World Title
23.3.1984 - def. Harley Race v Singapuru
4) NWA World Title
24.5.1984 - def. Kerry Von Erich při turné po Japonsku
5) NWA World Title
7.8. 1986 - def. Dusty Rhodes v St. Louis, Missouri
6) NWA World Title
26.11.1987 def. Ronnie Garvin na Starrcade '87 v Chicagu,Illinois
7) NWA World Title
7.5.1989 def. Ricky"The Dragon"Steamboat na Wrestle War '89 v Nashville, Tennessee
8) NWA/WCW World Title
11.1.1991 def. Sting
9) NWA World Title
19.5.1991 def. Fujinami v St. Petersburg, Florida
10) WWF World Title
19.1.1992 vyhrál Royal Rumble ´92 v Albany, New york
11) WWF World Title
1.9.1992 def. "Macho Man" Randy Savage
12) NWA World Title
18.7.1993 def. Barry Windham na Beach Blast '93
13) WCW World Title
27.12.1993 def. Big Van Vader na Starrcade '93
14) WCW World Title
27.12.1995 def. Randy Savage na Starrcade '95
15) WCW World Title
7.2.1996 def. Randy Savage na Super Brawl VI
16) WCW World Title
14.3.1999 def. Hulk Hogan na WCW Uncensored '99
17) WCW World Title
15.5.2000 def. Jeff Jarrett na Monday Nitro
18) WCW World Title
29.5.2000 když mu Kevin Nash věnoval svůj titul na Monday Nitro
Jako Ric Flair debutoval v profesionálním wrestlingu roku 1972 v AWA, poté co absolvoval trénink u legendárního Verna Gagna. Po dvou letech v AWA přešel pak do NWA. V roce 1975 utrpěl vážné zranění páteře a vrátil se do ringu po roce léčení.
První Ricův titul v NWA byl U.S. Heavyweight Title a vyhrál ho v září 1977 v zápase s Bobo Brazilem. V průběhu roku tento titul sice ztratil, ale hned nato vytvořil tým s Gregem „The Hammer“ Valentinem a získali spolu NWA World Tag Team Titles. To se stalo v listopadu 1977, když porazili bratry Ole a Gene Andersonovi. V květnu 1978 porazil Flair Mr.Wrestlinga a podruhé získal U.S.Title. Celkem ho držel 5x a to v letech 1979 - 1980. V té době ovšem také střídavě nastupoval k týmovým zápasům a získal znovu NWA World Tag Team Titles spolu s BlackJack Mulliganem a 3x NWA Mid Atlantic Tag Team Titles. Od roku 1981 se ovšem začal věnovat převážně sólové dráze a právě tady začíná jeho úctyhodná cesta za OSMNÁCTI nejvyššími tituly v NWA, WCW i WWF.
Dál je to už Shymoonovo…
Hulk Hogan. Snad všemi uznávaný legendární zápasník. Kolik celkem držel World Heavyweight titulů? Dohromady dvanáct??? S tím ať se jde bodnout! Uvolněte místo opravdovému hrdinovi! "The Nature Boy" Ric Flair jich držel celkem osmnáct- Whooooo!!!
Takový rekord je už opravdu obdivuhodný a zatím ho nedosahuje žádný jiný zápasník a asi už ho jen stěží může někdo překonat. Ale teď už dost porovnávání Hogana s Flairem a rovnou k věci.
První velká federace ve které se Ric Flair usadil (a to vskutku na dlouho a i se tam často vracel) byla stará NWA (neplést s NWA-TNA). Po zisku různých nižších titulů, jako NWA Mid Atlantic Tag Team Titles a jiných, zamířil až na ten nejvyšší. Svůj první NWA World Title získal v roce 1981 porážkou slavného Američana Dustyho Rhodese! Hned svůj první NWA World Title držel rok a osm měsíců a po něm následovaly další. Jeho druhý titul získal už o měsíc později ve skvělém a na svou dobu mimořádně krvavém Cage Matchi proti Harley Raceovi na Starrcade 1983. O tomto zápase později řekl, že když teprve začínal, říkali mu tehdy už mazáci jako Terry Funk, nebo právě Harley Race, že jednou z něj bude něco velkého. "A ani jsem se nenadál a měl jsem tu první No. 1 Contendership, první titul a Steel Cage s Harley Raceem", řekl Ric.
Krom toho držel ještě dalších 7(dohromady s prvními dvěma 9) NWA World titulů a pyšnil se vítězstvími nad opravdovými živoucími legendami! Za poznámku stojí hlavně ten osmý NWA titul, který držel zároveň se svým prvním WCW World titulem. Získal jej vítězstvím nad svým velkým rivalem a podle Flaira svým nástupcem Stingem (přesto byli oba muži nepřátelé hodně dlouho a jejich feud writeři hodně často a rádi vraceli zpět), se kterým tehdy velmi urputně bojoval a jejich zápasy včetně výborného Triple Threat s Lexem Lugerem později na Bash at the Beach 1996 stály za to (níže se dočtete víc).
A pak to přišlo! Důvod proč "Nature Boy" opustil svého dárce života NWA? Nabídka od největší z největších - WWF(WWE)! Přestoupil v roce 1991 a už o rok později držel svůj první titul v úplně největší federaci! Získal ho vítězstvím v Royal Rumble ´92 v Albany a vynesl si tím další kus obdivu. Titul ale držel na Flaira podivně krátkou dobu - 2 měsíce. Stejně tak jeho druhý a poslední WWE Title - 1 měsíc. Na takové jednání nebyl Ric Flair zvyklý a už rok poté odešel zpět ku zrodu - do NWA. Povinnost ale nutí k vrácení před Ricův odchod. Především k jeho parádnímu feudu s Bretem Hartem, jenž jejtaké připravil o druhý WWE Title. Svár těchto dvou legend byl velice ceněn a oblíben.
Tak, poté tedy Flair udělal famózní comeback v NWA, ale tam taky jen prosvištěl. Rychle porazil Barry Windhama a vzal si tak na sebe už desátý Světový titul, ale už za dva měsíce se ho cíleně zbavil díky přestupu do třetí největší asociace - WCW.
Ve WCW držel dalších ŠEST World Heavyweight titulů, do sporu se dostal s dalšími legendami, jako se Stingem, Macho Manem, Hulkem Hoganem, Lexem Lugerem a jinými. Po jistě bohatých zkušenostech založil Flair nejspíš nejlegendárnější team v historii wrestlingu - Four Hoursemen, kde spolu s ním byli ještě Arn Anderson, Sid Vicious, Larry Zbyzsko a Barry Windham. Tato Stable se střídavě pohybovala jako face a heel, ale jako heel proslula nejvíce. Four Hoursemen zápolilo především s bratry Steinerovými, (opět) Stingem a Brianem Pillmanem. Bohužel se po několika letech rozpadli a "Nature Boy" opět nastoupil na sólovou dráhu.
Zhruba po třech letech byl v plánu návrat 4 Hourse Man, ale když ztratili čtyři apokalyptičtí jezdci svůj lesk, byl pozměněn na "Elit team" Rica Flaira. Svůj zatím poslední World Title držel bohužel nejkratší dobu ve svém životě a to pouhopouhé 2 hodiny. Nejdřív mu Kevin Nash věnoval svůj titul, avšak ještě tu noc jej ztratil v zápase se svým velkým nepřítelem Jeffem Jarrettem.
A to už to vypadalo, že se velká legenda blíží ke konci, ale to by nebyl Ric Flair, kdyby se zničehonic neobjevil roku 2001 na svém druhém debutu ve WWE! A to opravdu v hodně velkém stylu - koupil totiž 50% celé federace a tak začal jeho feud s vlastníkem druhé půlky - Vincem McMahonem. Flair sám navrhl spojení titulů dvou nejvyšších federací WWE a WCW a vzniku velkého Undisputed Title. Na Vengeance 2001 titul jako první získal Chris Jericho a už na RAW příštího dne s držitelem o titul bojoval, bohužel ho ale nezískal.
Ric ale pokračoval svižně dál a už na WM X-8 měl zápas proti Undertakerovi, kde plně dokázal co v něm je (a je nutno podotknout, že v "Nature Boyi" je krom krve taky dost umu). Na Backlashi měsíc poté byl Special Guest referee v matchi Undertaker a Stone Cold a Takerovi zajistil výhru, když odpočítal Stone Colda s nohou na provazech. Tak začal feud Austin-Flair a Flair v něm jako naprostý heel, nový manager nWo a vlastník rosteru RAW dělal Rattlesnakeovi samé naschvály. "Stone Cold" a "Nature Boy" spolu měli pár vynikajících Old School zápasů a Steve Austin z tohohle nesváru vyšel jako absolutní neporažený vítěz.
Pak měl Ric pár menších sporů s Eddiem Guerrerem, či Chrisem Jericho, ale to hlavní přišlo po SummerSlamu 2002. Začalo se mluvit o obnovení 4 Hoursemen ve složení Triple H, Ric Flair, Batista a Randy Orton, ale nedošlo k tomu. Alespoň ne pod hlavičkou 4 Hoursemen, ale jako Evolution. A tahle atraktivní skupinka byla opravdu evoluce! Je to asi ta nejšpatnější Stable s největšími špatňáky uvnitř, až se to musí líbit! Společně útočili na Scotta Steinera, Kevina Nashe, Shawna Michaelse, Bookera T a další správné hochy a chránili třeba Chrise Jericha a další! Tohle se povedlo.
Ric Flair osobně se dostal do nostalgického feudu s Shawnem Michaelsem, kterého pak pokořil na Bad Blood 2003 s pomocí Randy Ortona. To však pro Flaira nebyl jediný historický moment roku 2003! K jeho narozeninám mu přišlo poblahopřát mnoho Superstars z RAW, včetně Dudley´s, Stone Colda, Jericha, či Shawna Michaelse. Triple H mu dokonce půjčil svůj WWE World Heavyweight Title a Ric si mohl dopřát titul podevatenácté! Oficiálně však tohle držitelství nebylo uznáno. Po přijmutí gratulací se Ric při aplaudování diváků vestoje dojetím rozbrečel.
Co tady "Nature Boye" čeká do budoucna? Určitě víme jen to, že jako vždy bude nepřekonatelný heel a že Ric Flair bude p-o-ř-á-d MUŽ!!!
Přehled získaných titulů:
Jelikož Ric Flair držel skvostných 18 World titulů, představím vám je přesně tak, jak je získával:
1) NWA World Title
17.9.1981 - def. "The American Dream" Dusty Rhodes v Kansas City, Missouri
2) NWA World Title
24.11.1983 - def. Harley Race na Starrcade ´83 v Greensboro, Severní Karolína
3) NWA World Title
23.3.1984 - def. Harley Race v Singapuru
4) NWA World Title
24.5.1984 - def. Kerry Von Erich při turné po Japonsku
5) NWA World Title
7.8. 1986 - def. Dusty Rhodes v St. Louis, Missouri
6) NWA World Title
26.11.1987 def. Ronnie Garvin na Starrcade '87 v Chicagu,Illinois
7) NWA World Title
7.5.1989 def. Ricky"The Dragon"Steamboat na Wrestle War '89 v Nashville, Tennessee
8) NWA/WCW World Title
11.1.1991 def. Sting
9) NWA World Title
19.5.1991 def. Fujinami v St. Petersburg, Florida
10) WWF World Title
19.1.1992 vyhrál Royal Rumble ´92 v Albany, New york
11) WWF World Title
1.9.1992 def. "Macho Man" Randy Savage
12) NWA World Title
18.7.1993 def. Barry Windham na Beach Blast '93
13) WCW World Title
27.12.1993 def. Big Van Vader na Starrcade '93
14) WCW World Title
27.12.1995 def. Randy Savage na Starrcade '95
15) WCW World Title
7.2.1996 def. Randy Savage na Super Brawl VI
16) WCW World Title
14.3.1999 def. Hulk Hogan na WCW Uncensored '99
17) WCW World Title
15.5.2000 def. Jeff Jarrett na Monday Nitro
18) WCW World Title
29.5.2000 když mu Kevin Nash věnoval svůj titul na Monday Nitro
