Jako syn z katolické rodiny získal vzdělání v jezuitské škole. Kromě sportu (zejména rugby) se zajímal jen o kino. Herectví studoval na London Academy of Music and Dramatic Art (LAMDA), po jejímž ukončení 1956 zahájil hereckou kariéru jako člen...
Životopis
Jako syn z katolické rodiny získal vzdělání v jezuitské škole. Kromě sportu (zejména rugby) se zajímal jen o kino. Herectví studoval na London Academy of Music and Dramatic Art (LAMDA), po jejímž ukončení 1956 zahájil hereckou kariéru jako člen divadelní dílny Joan Littlewoodové. Od konce 50. let se uplatnil také před filmovou kamerou, kde se však musel nejprve spokojovat s vedlejšími party po boku slavných hvězd.
Cestu k mezinárodní kariéře mu otevřela a cenu na MFF v Cannes 1963 a nominaci na Oscara 1963 mu přinesla ústřední postava profesionálního rugbyového hráče Franka Machina, který si vynucuje lásku hrubou silou, v dramatu Ten sportovní život (r. L. Anderson). Mučivým pocitem vnitřní nestabilnosti trpí rovněž inženýr Corrado, u něhož hledá útočiště před přetechnizovaným světem citově frustrovaná manželka jeho kolegy (Monica Vittiová), v psychologickém dramatu Červená pustina (r. M. Antonioni).
Jeho doménou se však staly zejména úlohy drsných, zemitých a houževnatých chlapíků, jež jsou často okolnostmi přinuceni čelit nejrůznějším pohromám a nebezpečím, přičemž neváhají nasadit vlastní život pro záchranu druhých: norský partyzán Knut Straud v dobrodružném dramatu podle skutečné události z 2. světové války Hrdinové z Telemarku (r. A. Mann); anglický lord John Morgan, který se natrvalo usadil mezi Indiány, po jejichž boku bojuje za jejich práva, v sérii dobrodružných filmů Muž zvaný Kůň (r. E. Silverstein), Návrat muže, kterému říkali Kůň (r. I. Kershner) a Nerovný zápas (r. J. Hough); pyrotechnik Fallon, zneškodňující časované nálože na palubě luxusní zaoceánské lodi, v katastrofickém thrilleru Ohrožení Britannicu (r. R. Lester).
V plejádě panovníků, jímž na filmovém plátně propůjčil svou tvář (Král Artuš a jeho družina, Robin a Mariana, Král větru), vyniká přemýšlivý, ale nemilosrdně puritánský šlechtic a politik Oliver Cromwell, jeden z vůdců anglické buržoazní revoluce 17. století, v historickém velkofilmu Cromwell (K. Hughes); za jeho ztvárnění byl oceněn na MFF v Moskvě 1971. Už od počátku své umělecké dráhy se projevoval jako spontánní a nezkrotný herec, avšak v 70. letech, kdy propadl beznadějně alkoholu, se u něho střídaly stavy apatie a agresivity, což neblaze poznamenalo jak jeho soukromý život, tak i tvůrčí úsilí.
V roce 1970 natočil v Izraeli svůj režijní filmový debut, sentimentální drama Rozkvetlé hřiště, v němž vytvořil hlavní roli stárnoucího fotbalového hráče Eitana, k němuž s úctou vzhlíží jeho desetiletý fanoušek. V roce 1990 se vrátil na londýnskou divadelní scénu, kde se představil v Shakespearově Jindřichovi IV. V roce 1968 nahrál hitovou píseň MacArthur's Park, za kterou obdržel Zlatou desku. Je autorem románu Honor Bound (1982, Čestná povinnost) a básnické sbírky I in the Membership of My Days (1973, Já v objetí svých dnů).
V roce 2000 byl v Paříži vyznamenán za celoživotní dílo Cenou Evropské filmové a televizní akademie. V letech 1957-69 měl za manželku divadelní herečku Elizabeth Rees-Williamsovou a jejich syn Damien Harris je filmovým režisérem. V letech 1975-82 byl ženatý s herečkou Ann Turkelovou.
Cestu k mezinárodní kariéře mu otevřela a cenu na MFF v Cannes 1963 a nominaci na Oscara 1963 mu přinesla ústřední postava profesionálního rugbyového hráče Franka Machina, který si vynucuje lásku hrubou silou, v dramatu Ten sportovní život (r. L. Anderson). Mučivým pocitem vnitřní nestabilnosti trpí rovněž inženýr Corrado, u něhož hledá útočiště před přetechnizovaným světem citově frustrovaná manželka jeho kolegy (Monica Vittiová), v psychologickém dramatu Červená pustina (r. M. Antonioni).
Jeho doménou se však staly zejména úlohy drsných, zemitých a houževnatých chlapíků, jež jsou často okolnostmi přinuceni čelit nejrůznějším pohromám a nebezpečím, přičemž neváhají nasadit vlastní život pro záchranu druhých: norský partyzán Knut Straud v dobrodružném dramatu podle skutečné události z 2. světové války Hrdinové z Telemarku (r. A. Mann); anglický lord John Morgan, který se natrvalo usadil mezi Indiány, po jejichž boku bojuje za jejich práva, v sérii dobrodružných filmů Muž zvaný Kůň (r. E. Silverstein), Návrat muže, kterému říkali Kůň (r. I. Kershner) a Nerovný zápas (r. J. Hough); pyrotechnik Fallon, zneškodňující časované nálože na palubě luxusní zaoceánské lodi, v katastrofickém thrilleru Ohrožení Britannicu (r. R. Lester).
V plejádě panovníků, jímž na filmovém plátně propůjčil svou tvář (Král Artuš a jeho družina, Robin a Mariana, Král větru), vyniká přemýšlivý, ale nemilosrdně puritánský šlechtic a politik Oliver Cromwell, jeden z vůdců anglické buržoazní revoluce 17. století, v historickém velkofilmu Cromwell (K. Hughes); za jeho ztvárnění byl oceněn na MFF v Moskvě 1971. Už od počátku své umělecké dráhy se projevoval jako spontánní a nezkrotný herec, avšak v 70. letech, kdy propadl beznadějně alkoholu, se u něho střídaly stavy apatie a agresivity, což neblaze poznamenalo jak jeho soukromý život, tak i tvůrčí úsilí.
V roce 1970 natočil v Izraeli svůj režijní filmový debut, sentimentální drama Rozkvetlé hřiště, v němž vytvořil hlavní roli stárnoucího fotbalového hráče Eitana, k němuž s úctou vzhlíží jeho desetiletý fanoušek. V roce 1990 se vrátil na londýnskou divadelní scénu, kde se představil v Shakespearově Jindřichovi IV. V roce 1968 nahrál hitovou píseň MacArthur's Park, za kterou obdržel Zlatou desku. Je autorem románu Honor Bound (1982, Čestná povinnost) a básnické sbírky I in the Membership of My Days (1973, Já v objetí svých dnů).
V roce 2000 byl v Paříži vyznamenán za celoživotní dílo Cenou Evropské filmové a televizní akademie. V letech 1957-69 měl za manželku divadelní herečku Elizabeth Rees-Williamsovou a jejich syn Damien Harris je filmovým režisérem. V letech 1975-82 byl ženatý s herečkou Ann Turkelovou.
