Richard Tesařík byl československý generálmajor, Hrdina Sovětského svazu.
Za svého dětství byl Richard Tesařík vychováván ve vlasteneckém duchu a věnoval se několika druhům sportu v Sokole.
První vojenskou zkušenost získal v boji proti...
Životopis
Richard Tesařík byl československý generálmajor, Hrdina Sovětského svazu.
Za svého dětství byl Richard Tesařík vychováván ve vlasteneckém duchu a věnoval se několika druhům sportu v Sokole.
První vojenskou zkušenost získal v boji proti Maďarům na Slovensku v roce 1939. V létě téhož roku měl konflikt s německými vojáky, kteří obsadili zbytek okleštěné republiky a emigroval do Polska. Tam bojoval po invazi do Polska proti Němcům u protiletadlové obrany, na počátku roku 1942 se přihlásil do nově se rodící československé vojenské jednotky v Buzuluku.
Již v bitvě u Sokolova prokázal své vynikající vojenské schopnosti a za hrdinství v bitvě o Kyjev byl vyznamenán spolu s Antonínem Sochorem a Josefem Buršíkem titulem Hrdina Sovětského svazu. V bitvě o Dukelský průsmyk byl jako velitel tankového praporu těžce zraněn.
Roku 1945 odešel studovat tankovou akademii v Moskvě. Po návratu ze SSSR byl jako člen KSČ rozladěn skutečnými poměry, které v Československu panovaly a dostal se do konfliktu s ministrem národní obrany Alexejem Čepičkou. Byl přemístěn na nižší funkci na Slovensko a poté byl tajně uvězněn.
Československá vláda se snažila vyžádat od SSSR souhlas k odejmutí titulu Hrdiny SSSR, ovšem to bylo sovětskou stranou odmítnuto. Byl z vězení propuštěn a v roce 1954 velel tankové divizi. Stal se zástupcem velitele nového vojenského okruhu a roku 1959 odešel na studia Akademie generálního štábu SSSR do Moskvy.
Zanedlouho byl za „nevhodné chování“ ze studií odvolán, vyloučen z KSČ a propuštěn z armády.
Odešel do civilu a začal studovat práva. Kvůli podlomenému zdraví studium přerušil a 27. března roku 1967 zemřel.
Ke slávě rodiny Tesaříků, i když jiného formátu, přispěli jeho dva synové Richard (1945) a Vladimír (1947-2003), zpěváci skupiny Yo Yo Band.
Za svého dětství byl Richard Tesařík vychováván ve vlasteneckém duchu a věnoval se několika druhům sportu v Sokole.
První vojenskou zkušenost získal v boji proti Maďarům na Slovensku v roce 1939. V létě téhož roku měl konflikt s německými vojáky, kteří obsadili zbytek okleštěné republiky a emigroval do Polska. Tam bojoval po invazi do Polska proti Němcům u protiletadlové obrany, na počátku roku 1942 se přihlásil do nově se rodící československé vojenské jednotky v Buzuluku.
Již v bitvě u Sokolova prokázal své vynikající vojenské schopnosti a za hrdinství v bitvě o Kyjev byl vyznamenán spolu s Antonínem Sochorem a Josefem Buršíkem titulem Hrdina Sovětského svazu. V bitvě o Dukelský průsmyk byl jako velitel tankového praporu těžce zraněn.
Roku 1945 odešel studovat tankovou akademii v Moskvě. Po návratu ze SSSR byl jako člen KSČ rozladěn skutečnými poměry, které v Československu panovaly a dostal se do konfliktu s ministrem národní obrany Alexejem Čepičkou. Byl přemístěn na nižší funkci na Slovensko a poté byl tajně uvězněn.
Československá vláda se snažila vyžádat od SSSR souhlas k odejmutí titulu Hrdiny SSSR, ovšem to bylo sovětskou stranou odmítnuto. Byl z vězení propuštěn a v roce 1954 velel tankové divizi. Stal se zástupcem velitele nového vojenského okruhu a roku 1959 odešel na studia Akademie generálního štábu SSSR do Moskvy.
Zanedlouho byl za „nevhodné chování“ ze studií odvolán, vyloučen z KSČ a propuštěn z armády.
Odešel do civilu a začal studovat práva. Kvůli podlomenému zdraví studium přerušil a 27. března roku 1967 zemřel.
Ke slávě rodiny Tesaříků, i když jiného formátu, přispěli jeho dva synové Richard (1945) a Vladimír (1947-2003), zpěváci skupiny Yo Yo Band.