Světový rekordman v desetiboji se narodil 26. listopadu 1974 v Lanškrouně. Pochází ze sportovní rodiny – jeho otec skákal do výšky a závodně lyžoval, obě babičky cvičily ve spolku Orel a o pět mladší sestra Jana vystřídala atletiku, karate a...
Životopis
Světový rekordman v desetiboji se narodil 26. listopadu 1974 v Lanškrouně. Pochází ze sportovní rodiny – jeho otec skákal do výšky a závodně lyžoval, obě babičky cvičily ve spolku Orel a o pět mladší sestra Jana vystřídala atletiku, karate a tenis. Také Roman vyzkoušel už v dětství všechny obvyklé sporty a v osmi letech projevil zájem o skok do výšky. Dědeček Antonín mu tenkrát vyrobil vlastnoručně vyrobené dřevěné stojany s laťkou a doskočištěm z písku. Dá se říci, že tím odstartoval kariéru dnešní hvězdy české atletiky.
Čtrnáct let hrával Šebrle závodně fotbal, od něhož si vždy „odskočil“ na atletické závody. Jeho parádní disciplínou byl skok do dálky. V roce 1992 však sledoval v televizi zlatý triumf průkopníka českého desetiboje Roberta Změlíka a rozhodl se následovat jeho příkladu. Přestože postrádal řádný trénink, už tehdy dosáhl výkonu 7153 bodů. S atletikou začal naplno až v roce 1995 v pražské Dukle. Mezitím stihl vystudovat gymnázium a nástavbu v oboru informatika.
Na další olympiádě v Atlantě se na stupně vítězů prodral také Tomáš Dvořák. Galerie úspěchů třetího z desetibojařů se začala plnit v roce 1997, kdy Šebrle vyhrál univerziádu a na mistrovství světa v Aténách obsadil deváté místo. Na olympiádu v Sydney 2000 odjížděl již jako jeden z favoritů a ke zlatu mu chyběl skutečně kousek – přesněji zrušená diskvalifikace výkonu Estonce Erkiho Noola v sedmé disciplíně, hodu diskem. I tak byl Roman s výsledkem velice spokojený. Možná totiž tušil, že nejlepší léta má stále před sebou.
Jeho cesta na světový trůn začínala nabírat obrátky: půl roku po olympiádě se stal halovým šampiónem a na jaře 2002 šokoval svět novým světovým rekordem: 9026 bodů! Jako první a dosud také jediný desetibojař překonal Roman magickou hranici devíti tisíc bodů. O tom, že mýtus padne, se na mítinku v Götzisu rozhodovalo až v závěrečném běhu na 1500 metrů. „Předtím byl můj nejlepší výkon na této trati 4:28,9 s a to se mi podařilo stlačit až na 4:21,98 s. Zaběhl jsem to tedy hlavně díky vůli a jsem nesmírně rád, že jsem tu vůli měl,“ tvrdí Šebrle. Ke triumfu pod otevřeným nebem přidal také evropský rekord v halovém sedmiboji (6420 bodů), první vítězství na Grand Prix a narození potomka.
Rázem se stal populární osobností nejen ve světovém měřítku, ale také v českém prostředí, kde jeho pověst dosud lehce trpěla ve stínu Tomáše Dvořáka a Jana Železného. Právě na pomoc velkého kamaráda z Dukly přitom Roman spoléhá při tréninku hodu oštěpem. „Honzy si neskutečně vážím, jako atleta i člověka. Rady, které mají často hodně kritický tón, od něj beru ze všech nejvíc,” tvrdí Šebrle. Ve skoku do výšky mu pomáhají bratři Janků, technicky náročný skok o tyči piluje pod dohledem Pavla Berana.
V běžeckých disciplínách je mu cenným rádcem manželka Eva, bývalá reprezentantka v běhu na 400 a 800 metrů. Po měsících míjení na atletických mítincích spolu začali chodit na Silvestra 1998 a v roce 2002 se jim narodil syn Štěpán. Dalšího potomka však v současnosti neplánují, neboť Eva by se ráda ještě na pár let vrátila k atletice. Společně bydlí v Praze 6, do budoucna však uvažují o rodinném domku na okraji hlavního města.
Volný čas vyplňuje Roman nejčastěji jinými sporty, s nimiž přišel jako dítě do kontaktu. Kromě toho se začal učit golf a přestože zatím nedosahuje oslnivých výsledků, jako řada dalších slavných osobností mu zcela propadl. Veškeré úsilí teď směřuje k letním olympijským hrám v Aténách v roce 2004. „Když to povím přehnaně, nešlo mi ani o mistrovství Evropy v Mnichově 2002 nebo o mistrovství světa v Paříži 2003. Sám pro sebe jsem si určil, že další olympijské hry po Sydney jsou mým vrcholem,“ uvedl Šebrle, jenž na jaře znovu posunul rekord v sedmiboji na 6438 bodů. Doufejme, že v létě dojde jeho úsilí zasloužené odměny.
Zajímavosti:
Výška: 186 cm
Váha: 87 kg
Úspěchy:
Olympijský výtěz – 8893 bodů (2004)
Světový rekord v desetiboji – 9026 bodů (2002)
Evropský rekord v sedmiboji – 6420 bodů (2002)
Olympijské hry – 2. místo (2000)
Mistrovství světa v desetiboji – 2. místo (2003))
Mistrovství Evropy v desetiboji – 1. místo (2002)
Halové mistrovství světa v sedmiboji – 1. místo (2001, 2004), 3. místo (1999, 2003)
Halové mistrovství Evropy v sedmiboji – 1. místo (2002), 2. místo (2000)
Univerziáda, desetiboj – 1. místo (1997)
Čtrnáct let hrával Šebrle závodně fotbal, od něhož si vždy „odskočil“ na atletické závody. Jeho parádní disciplínou byl skok do dálky. V roce 1992 však sledoval v televizi zlatý triumf průkopníka českého desetiboje Roberta Změlíka a rozhodl se následovat jeho příkladu. Přestože postrádal řádný trénink, už tehdy dosáhl výkonu 7153 bodů. S atletikou začal naplno až v roce 1995 v pražské Dukle. Mezitím stihl vystudovat gymnázium a nástavbu v oboru informatika.
Na další olympiádě v Atlantě se na stupně vítězů prodral také Tomáš Dvořák. Galerie úspěchů třetího z desetibojařů se začala plnit v roce 1997, kdy Šebrle vyhrál univerziádu a na mistrovství světa v Aténách obsadil deváté místo. Na olympiádu v Sydney 2000 odjížděl již jako jeden z favoritů a ke zlatu mu chyběl skutečně kousek – přesněji zrušená diskvalifikace výkonu Estonce Erkiho Noola v sedmé disciplíně, hodu diskem. I tak byl Roman s výsledkem velice spokojený. Možná totiž tušil, že nejlepší léta má stále před sebou.
Jeho cesta na světový trůn začínala nabírat obrátky: půl roku po olympiádě se stal halovým šampiónem a na jaře 2002 šokoval svět novým světovým rekordem: 9026 bodů! Jako první a dosud také jediný desetibojař překonal Roman magickou hranici devíti tisíc bodů. O tom, že mýtus padne, se na mítinku v Götzisu rozhodovalo až v závěrečném běhu na 1500 metrů. „Předtím byl můj nejlepší výkon na této trati 4:28,9 s a to se mi podařilo stlačit až na 4:21,98 s. Zaběhl jsem to tedy hlavně díky vůli a jsem nesmírně rád, že jsem tu vůli měl,“ tvrdí Šebrle. Ke triumfu pod otevřeným nebem přidal také evropský rekord v halovém sedmiboji (6420 bodů), první vítězství na Grand Prix a narození potomka.
Rázem se stal populární osobností nejen ve světovém měřítku, ale také v českém prostředí, kde jeho pověst dosud lehce trpěla ve stínu Tomáše Dvořáka a Jana Železného. Právě na pomoc velkého kamaráda z Dukly přitom Roman spoléhá při tréninku hodu oštěpem. „Honzy si neskutečně vážím, jako atleta i člověka. Rady, které mají často hodně kritický tón, od něj beru ze všech nejvíc,” tvrdí Šebrle. Ve skoku do výšky mu pomáhají bratři Janků, technicky náročný skok o tyči piluje pod dohledem Pavla Berana.
V běžeckých disciplínách je mu cenným rádcem manželka Eva, bývalá reprezentantka v běhu na 400 a 800 metrů. Po měsících míjení na atletických mítincích spolu začali chodit na Silvestra 1998 a v roce 2002 se jim narodil syn Štěpán. Dalšího potomka však v současnosti neplánují, neboť Eva by se ráda ještě na pár let vrátila k atletice. Společně bydlí v Praze 6, do budoucna však uvažují o rodinném domku na okraji hlavního města.
Volný čas vyplňuje Roman nejčastěji jinými sporty, s nimiž přišel jako dítě do kontaktu. Kromě toho se začal učit golf a přestože zatím nedosahuje oslnivých výsledků, jako řada dalších slavných osobností mu zcela propadl. Veškeré úsilí teď směřuje k letním olympijským hrám v Aténách v roce 2004. „Když to povím přehnaně, nešlo mi ani o mistrovství Evropy v Mnichově 2002 nebo o mistrovství světa v Paříži 2003. Sám pro sebe jsem si určil, že další olympijské hry po Sydney jsou mým vrcholem,“ uvedl Šebrle, jenž na jaře znovu posunul rekord v sedmiboji na 6438 bodů. Doufejme, že v létě dojde jeho úsilí zasloužené odměny.
Zajímavosti:
Výška: 186 cm
Váha: 87 kg
Úspěchy:
Olympijský výtěz – 8893 bodů (2004)
Světový rekord v desetiboji – 9026 bodů (2002)
Evropský rekord v sedmiboji – 6420 bodů (2002)
Olympijské hry – 2. místo (2000)
Mistrovství světa v desetiboji – 2. místo (2003))
Mistrovství Evropy v desetiboji – 1. místo (2002)
Halové mistrovství světa v sedmiboji – 1. místo (2001, 2004), 3. místo (1999, 2003)
Halové mistrovství Evropy v sedmiboji – 1. místo (2002), 2. místo (2000)
Univerziáda, desetiboj – 1. místo (1997)
