Ronnie O'Sullivan je jedním z nejznámějších hráčů snookeru, jak pro svoje skvělé výsledky, tak pro svou nezkrotnou povahu a bad boy image. Je považován za nejtalentovanějšího hráče vůbec, ale trvalo mu dost dlouho než zúročil svůj talent, porazil...
Životopis
Ronnie O'Sullivan je jedním z nejznámějších hráčů snookeru, jak pro svoje skvělé výsledky, tak pro svou nezkrotnou povahu a bad boy image. Je považován za nejtalentovanějšího hráče vůbec, ale trvalo mu dost dlouho než zúročil svůj talent, porazil všechny své vnitřní démony a získal titul mistra světa (poprvé v r.2001, podruhé 2004).
Ronnie se narodil 5. prosince 1975 v Birminghamu Marii a Ronniemu. Snooker ho začal zajímat už když měl šest. V deseti zahrál svůj první century break (náběh u stolu za minimálně 100 bodů) a první nejvyšší break (147) dosáhl když mu bylo patnáct.
Profesionálem se stal v roce 1992 a boural jeden rekord za druhým. Vyhrál 38 zápasu v řade což je rekord jenž se tak brzy překonat nepodaří. Po prvních dvou sezónách jako profesionál se usídlil na devátém místě v žebříčku top 16. Po sezóně 94/95 se vyšplhal na třetí příčku.
Jeho úspěch mu ale zatemňovali rodinné problémy. V čase, když se stal profesionálním hráčem snookeru byl jeho otec, majitel několika sex shopů po celém Londýně, odsouzen za vraždu na osmnáct let vězení. Ronnieho to hluboce zasáhlo. O rok byla do vězení poslaná i jeho matka za daňový únik. Ronniemu bylo tehdy sedmnáct a musel se postarat o svou desetiletou sestru Danielle. Ronnie však jen tak tak zvládal vypořádat se sám se sebou a tak dal Danielle na starost rodinným přátelům a sám soustavně demoloval dům večírky, kouřil marihuanu a utápěl se v alkoholu.
Když jeho matku po šesti měsících propustili z vězení a Ronniemu se nedařilo dát se do kupy máma ho vyhodila z domu. To nebyl pro něho až takový problém, protože už jako dítě vydělával dost peněz nato, aby se uživil i sám. Po pár týdnech se s mámou usmířili a vrátil se domů. Problémy však neustávaly a tím největším se stávaly návaly deprese a paniky, které Ronnie řešil tím nejhorším způsobem – pitím a marihuanou (sám říká, že by si nikdy nebyl schopný píchnout drogu, protože má strach z jehel).
Všechno tohle s projevovalo na jeho hře – jeden den hrál skvěle, další den hru kazil. A všechno řešil drogami a pitím. Kvůli tomu neprošel v roce 1998 protidrogovým testem po tom, co vyhrál Irish Masters a titul i peněžní obnos mu byl odebrán. Zkoušel vše možné od různých psychologů, po všelijaké tabletky ale nic nepomáhalo.
Nakonec se rozhodl navštívit léčebné centrum Priory kde zůstal několik týdnu a snažil se zbavit svých závislostí. To se mu celkem dařilo, ale jaksi se stále necítil moc dobře. Úplně nejhůř se cítil před světovým šampionátem v roce 2001, kdy podle jeho slov vůbec nebyl spokojený se svou hrou, chtěl odejít a ukončit svou kariéru profesionálního hráče tak, jak už plánoval mnohokrát předtím.
To by ale tedy skutečně bylo škoda, jelikož se mu šampionát poprvé podařilo vyhrát. Možná zčásti i díky tomu, že začal brát Prozac – tabletky které mu z odborného pohledu zvedly hladinu serotoninu, a tím odvrátily případný skluz této látky, která se zasluhuje o to aby lidi byli šťastní, pod hodnotu úrovně sebevraždy. Párkrát od svého návratu z kliniky Priory uklouzl co se týče alkoholu, ale všeobecně se psychicky začal cítit lépe.
Samozřejmě, to by nebyl Ronnie O'Sullivan kdyby se neustále neobjevoval na titulních stranách bulváru, či už kvůli své prostořekosti, nebo např. i kvůli údajné konvertaci k muslimské víře (to popřel). V sezóně 2003/2004 se mu opět konečne začalo celkem dařit, vyhrál LG Electronics Tour a taky se mu podruhé podařilo získat titul mistra světa (i když opět rozvířil hladinu prostředí „hry gentelmanů“ svými nepatřičnými gesty a komentáři, když se mu něco nedařilo). Tím si taky na příští sezónu zabezpečil první místo ve světovém řebříčku.
Jeho temperament se zdá být jak výhodou, tak i překážkou. Má skvělou schopnost, nejen hrát neuvěřitelný snooker, ale taky zabavit publikum. Taky jako jediný hráč dokáže hrát oběma rukama, což je úžasné. Takže když má „svůj den“ jeho protihráči většinou nic nezmůžou. Odhaduje se, že tohle desetiletí by se mohlo nést právě v jeho znamení.
Vítězství v bodovaných turnajích:
r. 1993 - UK Championship
r. 1994 - British Open
r. 1996 - Asian Classic, German Open
r. 1997 - UK Championship
r. 1998 - Regal Scottish
r. 1999 - China Open
r. 2000 - Regal Scottish, China Open
r. 2001 - UK Championship, Mistrovství světa
r. 2003 - European Open, Irish Masters
r. 2004 - Welsh Open, Grand Prix, Mistrovství světa
r. 2005 - Irish Masters, Welsh Open
r. 2007 - UK Championship
r. 2008 - Mistrovství světa, Irish Masters
Autorka: Monika Nagyová
Ronnie se narodil 5. prosince 1975 v Birminghamu Marii a Ronniemu. Snooker ho začal zajímat už když měl šest. V deseti zahrál svůj první century break (náběh u stolu za minimálně 100 bodů) a první nejvyšší break (147) dosáhl když mu bylo patnáct.
Profesionálem se stal v roce 1992 a boural jeden rekord za druhým. Vyhrál 38 zápasu v řade což je rekord jenž se tak brzy překonat nepodaří. Po prvních dvou sezónách jako profesionál se usídlil na devátém místě v žebříčku top 16. Po sezóně 94/95 se vyšplhal na třetí příčku.
Jeho úspěch mu ale zatemňovali rodinné problémy. V čase, když se stal profesionálním hráčem snookeru byl jeho otec, majitel několika sex shopů po celém Londýně, odsouzen za vraždu na osmnáct let vězení. Ronnieho to hluboce zasáhlo. O rok byla do vězení poslaná i jeho matka za daňový únik. Ronniemu bylo tehdy sedmnáct a musel se postarat o svou desetiletou sestru Danielle. Ronnie však jen tak tak zvládal vypořádat se sám se sebou a tak dal Danielle na starost rodinným přátelům a sám soustavně demoloval dům večírky, kouřil marihuanu a utápěl se v alkoholu.
Když jeho matku po šesti měsících propustili z vězení a Ronniemu se nedařilo dát se do kupy máma ho vyhodila z domu. To nebyl pro něho až takový problém, protože už jako dítě vydělával dost peněz nato, aby se uživil i sám. Po pár týdnech se s mámou usmířili a vrátil se domů. Problémy však neustávaly a tím největším se stávaly návaly deprese a paniky, které Ronnie řešil tím nejhorším způsobem – pitím a marihuanou (sám říká, že by si nikdy nebyl schopný píchnout drogu, protože má strach z jehel).
Všechno tohle s projevovalo na jeho hře – jeden den hrál skvěle, další den hru kazil. A všechno řešil drogami a pitím. Kvůli tomu neprošel v roce 1998 protidrogovým testem po tom, co vyhrál Irish Masters a titul i peněžní obnos mu byl odebrán. Zkoušel vše možné od různých psychologů, po všelijaké tabletky ale nic nepomáhalo.
Nakonec se rozhodl navštívit léčebné centrum Priory kde zůstal několik týdnu a snažil se zbavit svých závislostí. To se mu celkem dařilo, ale jaksi se stále necítil moc dobře. Úplně nejhůř se cítil před světovým šampionátem v roce 2001, kdy podle jeho slov vůbec nebyl spokojený se svou hrou, chtěl odejít a ukončit svou kariéru profesionálního hráče tak, jak už plánoval mnohokrát předtím.
To by ale tedy skutečně bylo škoda, jelikož se mu šampionát poprvé podařilo vyhrát. Možná zčásti i díky tomu, že začal brát Prozac – tabletky které mu z odborného pohledu zvedly hladinu serotoninu, a tím odvrátily případný skluz této látky, která se zasluhuje o to aby lidi byli šťastní, pod hodnotu úrovně sebevraždy. Párkrát od svého návratu z kliniky Priory uklouzl co se týče alkoholu, ale všeobecně se psychicky začal cítit lépe.
Samozřejmě, to by nebyl Ronnie O'Sullivan kdyby se neustále neobjevoval na titulních stranách bulváru, či už kvůli své prostořekosti, nebo např. i kvůli údajné konvertaci k muslimské víře (to popřel). V sezóně 2003/2004 se mu opět konečne začalo celkem dařit, vyhrál LG Electronics Tour a taky se mu podruhé podařilo získat titul mistra světa (i když opět rozvířil hladinu prostředí „hry gentelmanů“ svými nepatřičnými gesty a komentáři, když se mu něco nedařilo). Tím si taky na příští sezónu zabezpečil první místo ve světovém řebříčku.
Jeho temperament se zdá být jak výhodou, tak i překážkou. Má skvělou schopnost, nejen hrát neuvěřitelný snooker, ale taky zabavit publikum. Taky jako jediný hráč dokáže hrát oběma rukama, což je úžasné. Takže když má „svůj den“ jeho protihráči většinou nic nezmůžou. Odhaduje se, že tohle desetiletí by se mohlo nést právě v jeho znamení.
Vítězství v bodovaných turnajích:
r. 1993 - UK Championship
r. 1994 - British Open
r. 1996 - Asian Classic, German Open
r. 1997 - UK Championship
r. 1998 - Regal Scottish
r. 1999 - China Open
r. 2000 - Regal Scottish, China Open
r. 2001 - UK Championship, Mistrovství světa
r. 2003 - European Open, Irish Masters
r. 2004 - Welsh Open, Grand Prix, Mistrovství světa
r. 2005 - Irish Masters, Welsh Open
r. 2007 - UK Championship
r. 2008 - Mistrovství světa, Irish Masters
Autorka: Monika Nagyová
