Rudolf Hess byl německý nacistický politik.

První léta svého života strávil Rudolf Hess se svými rodiči v Egyptě. V roce 1908 se jeho rodina vrátila do Německa. Během první světové války sloužil u letectva a byl vyznamenán železným křížem.

Po válce začal studovat Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově, stal se členem společnosti Thule, účastnil se činnosti Freikorpsu a v květnu 1920 se stal členem NSDAP.

Za svou účast na Pivnicovém puči strávil sedm a půl měsíce ve vězení společně s Adolfem Hitlerem, kde se coby jeho osobní sekretář spolupodílel na psaní Hitlerovy knihy Mein Kampf. V NSDAP patřil mezi jedny z nejvlivnějších členů. Po vypuknutí druhé světové války byl odpůrce války Německa s Velkou Británií.

10. května 1941 odletěl Messerschmittem Bf 110 bez vědomí ostatních vysokých představitelů Třetí říše vyjednávat o příměří do Velké Británie. Z letounu vyskočil padákem u Renfrewshire. Po svém přistání byl zadržen a vězněn v londýnském Toweru. Do konce války byl vězněn v rozlehlém domě na anglickém venkově. Zde se také pokusil o sebevraždu skokem ze schodiště z prvního patra. Jeho let do Británie je dodnes obestřen řadou nejasností.

Během Norimberského procesu byl odsouzen k doživotnímu vězení, které si jako jediný z odsouzených skutečně odseděl. Proti jeho dlouho trvajícímu věznění se stavělo z různých důvodů mnoho historiků, politiků či právníků (mj. Hartley Shawcross).

Rudolf Hess zemřel až roku 1987, kdy se podle nejčastěji uváděné verze jeho smrti sám oběsil. Zejména jeho syn Wolf Rüdiger Hess však prohlašoval, že jeho otec byl zavražděn britskými vojáky a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu by ani nebyl sebevraždy schopen.

Pohřben byl ve Wunsiedelu, kde se u jeho hrobu konají každoročně vzpomínkové akce neonacistů, jejichž idolem se Hess stal.