Rudolf Chametovič Nurejev (rusky Рудольф Хаметович Нуреев) narozený 17. 3. 1938 poblíž Bajkalu, byl jeden z nejvýznamnějších baletních tanečníků 20. století, původem ze Sovětského svazu, který jako jeden z prvních sovětských umělců překročil roku...
Životopis
Rudolf Chametovič Nurejev (rusky Рудольф Хаметович Нуреев) narozený 17. 3. 1938 poblíž Bajkalu, byl jeden z nejvýznamnějších baletních tanečníků 20. století, původem ze Sovětského svazu, který jako jeden z prvních sovětských umělců překročil roku 1961 železnou oponu a zůstal ve Francii. Jeho nejznámější role byly v Louskáčkovi, Labutím jezeře, Šípkové Růžence, Bajadéru a Gisele. V letech 1983-1989 byl ředitelem baletu pařížské opery. Zemřel v roce 1993 na AIDS.
Jeho matka Farida byla ženou v domácnosti a jeho otec Hamet se stal vojákem Rudé armády. Jeho baletní začátky byly bez podpory otce o to těžší. Otec z něj chtěl mít lékaře nebo inženýra. Ani finanční situace rodiny nebyla ideální. Rodina byla umístěna do města Ufy, kde byla dlouhá zima, a proto byla nouze o potraviny i oblečení. Na druhou stranu byla ve městě opera s velmi zajímavým repertoárem.
V roce 1945 se poprvé viděl baletní představení, které ho natolik uchvátilo, že se rozhodl pro kariéru profesionálního tanečníka. Začal tancovat lidové tance ve škole a v amatérských skupinách.
V patnácti letech dostal možnost tančit v umělecké škole v Moskvě, která se jmenovala Boľšogo těatra. Jeho ovšem stále lákal Leningrad.
V sedmnácti letech se mu splnil jeho sen, dostal se na vysněnou školu. Začátky byly velmi těžké, ale po čase se seznámil s Alexandrem Puškinem, který z něho udělal hvězdu první velikosti.
Roku 1961 odcestoval na turné a zůstal žít ve svobodné Francii, kde si uvědomil svou homosexuální orientaci.
Roku 1989 konečně dostává souhlas Sovětského svazu k navrácení do země.
Po 28 letech zase vidí své rodiče a své 3 sestry.
Zemřel 6. ledna 1993 na důsledky své nemoci. Je pochován na Ruském hřbitově sv. Genevièvy poblíž Paříže.
Jeho matka Farida byla ženou v domácnosti a jeho otec Hamet se stal vojákem Rudé armády. Jeho baletní začátky byly bez podpory otce o to těžší. Otec z něj chtěl mít lékaře nebo inženýra. Ani finanční situace rodiny nebyla ideální. Rodina byla umístěna do města Ufy, kde byla dlouhá zima, a proto byla nouze o potraviny i oblečení. Na druhou stranu byla ve městě opera s velmi zajímavým repertoárem.
V roce 1945 se poprvé viděl baletní představení, které ho natolik uchvátilo, že se rozhodl pro kariéru profesionálního tanečníka. Začal tancovat lidové tance ve škole a v amatérských skupinách.
V patnácti letech dostal možnost tančit v umělecké škole v Moskvě, která se jmenovala Boľšogo těatra. Jeho ovšem stále lákal Leningrad.
V sedmnácti letech se mu splnil jeho sen, dostal se na vysněnou školu. Začátky byly velmi těžké, ale po čase se seznámil s Alexandrem Puškinem, který z něho udělal hvězdu první velikosti.
Roku 1961 odcestoval na turné a zůstal žít ve svobodné Francii, kde si uvědomil svou homosexuální orientaci.
Roku 1989 konečně dostává souhlas Sovětského svazu k navrácení do země.
Po 28 letech zase vidí své rodiče a své 3 sestry.
Zemřel 6. ledna 1993 na důsledky své nemoci. Je pochován na Ruském hřbitově sv. Genevièvy poblíž Paříže.