Dalí byl umělcem obrovského talentu a fantazie, především malíř a grafik.

Dalího motivy se pohybují ve světě snu a volných asociací. S mnohdy nedohlednou hloubkou jeho obrazů občas silně kontrastovaly skandály a exhibicionistická veřejná vystoupení. Přesto se kvalitou svého díla zařadil mezi největší výtvarníky a stal se jedním z nejvýznamnějších podněcovatelů nových uměleckých směrů své doby. Rád dělal neobvyklé věci, jen aby na sebe přitáhl pozornost.

V posledních letech žil ve svém muzeu ve věži zvané Galatea, kde nakonec 23. ledna 1989 zemřel na srdeční selhání. Veškeré jeho dílo bylo odkázáno španělskému státu a dle jeho přání bylo jeho tělo balzamováno a několik dní vystaveno v muzeu. Poté bylo tamtéž pohřbeno v podlaze atria.
Je třeba zmínit i jeho knihy a další spisy - „Viditelná žena“ (1930), „Ovládnutí iracionálna“ (1930), „Tajný život Salvadora Dalího“ (1940), „Deník génia“ (1964), „Tak vzniká Dalí“ (1973). Poslední jmenovanou knihu uveřejnil u příležitosti otevření Dalího muzea ve svém rodném městě Figuerasu.

Kromě jeho výtvarných a knižních děl Dalí spolupracoval také s Louisem Buńuelem na filmech „Andaluzský pes“ a „Zlatý věk“