Její matka byla učitelkou herectví a otec, než se stal realitním makléřem, byl aktivním hudebníkem a učitelem. O tři roky mladší bratr Warren Beatty se později proslavil jako hollywoodský herec, režisér a producent. Od svých necelých tří let se...
Životopis
Její matka byla učitelkou herectví a otec, než se stal realitním makléřem, byl aktivním hudebníkem a učitelem. O tři roky mladší bratr Warren Beatty se později proslavil jako hollywoodský herec, režisér a producent. Od svých necelých tří let se věnovala pod vedením Lisy Gardinerové baletu, v jehož výuce pokračovala ve Washingtonově baletní škole v Arlingtonu.
Jako šestnáctiletá vystupovala o prázdninách na jevišti New Yorker City Center v muzikálu Oscara Hammersteina II a Richarda Rodgerse Oklahoma. Ihned po maturitě na Lee High School odešla 1952 do New Yorku, kde zahájila profesionální kariéru jako sboristka v broadwayských revuích. 1954 nahradila zraněnou Carol Haneyovou v hlavní roli předsedkyně odborové organizace Babe Williamsové v broadwayském muzikálu George Abbotta a Richarda Adlera Hra o pyžama; v něm si jí povšiml hollywoodský producent Hall Wallis, který s ní podepsal sedmiletou smlouvu.
Před kamerou debutovala hlavní rolí manželky zavražděného podivína a hrubiána v černé komedii o trampotách s ukrytím nebožtíka Potíže s Harrym (r. A. Hitchcock). Prosadila se zejm. v úlohách nepříliš atraktivních, trochu vulgárních, často naivních, ale téměř vždy dobrosrdečných mladých žen, které se snaží být zdánlivě na mužích nezávislé, avšak vytrvale hledají hlubší citové pouto. Poprvé se ucházela o Oscara 1958 tragikomickou rolí prostitutky Ginny Mooreheadové v adaptaci románu Jamese Jonese Někteří přišli v chvatu (r. V. Minnelli).
Stejně tak ji minul Oscar 1960; místo toho obdržela cenu BAFTA 1960 a Volpiho pohár na MFF v Benátkách 1960 za roli výtahářky z mamutí newyorské pojišťovny Fran Kubelikové, jejíž láska nakonec připadne smolařskému úředníčkovi z téhož podniku (Jack Lemmon), v komedii Byt (r. B. Wilder). Stříbrným medvědem na MFF v Berlíně 1959 a cenou BAFTA 1959 byl odměněn její výkon v úloze naivní venkovanky Meg Wheelerové, která přichází do New Yorku hledat vhodného partnera, v komedii Zeptej se kterékoli dívky (r. Ch. Walters).
O něco zkušenější a protřelejší se zpočátku jeví také prostitutka Irma, do níž se zamiluje propuštěný policista (Jack Lemmon), v komedii podle muzikálu Alexandra Brefforta Sladká Irma (r. B. Wilder); opět se musela spokojit pouze s nominací na Oscara 1963. Tyto postavy, často směšné i výstřední, toužící ani ne tak po manželství jako po opravdovém citu a porozumění, představovaly protiklad k eroticky přitažlivým kráskám, jaké tehdy v Hollywoodu ztělesňovaly zejm.
Marilyn Monroeová či Elizabeth Taylorová. Svůj temperament kombinovaný s pohybovými a pěveckými schopnostmi dokonale využila ve film. verzi broadwayského muzikálu Neila Simona Sladká Charity (r. B. Fosse), kde jako taxikářka Charity Hope Valentineová, která sní o měšťácké budoucnosti, zaujala mj. ve vokálně tanečních scénách Hey! Big Spender, If My Friends Could See Me Now a There's Gotta Be Something Better Than This.
V pol. 60. let se aktivně zapojila do politiky; jako členka Demokratické strany se angažovala 1968 v předvolební kampani Roberta Kennedyho a 1972 podporovala Nixonova protivníka George McGoverna. Když se po několikaleté odmlce, vyplněné mj. příležitostným vystupováním v nočních klubech Las Vegas s Frankem Sinatrou, Deanem Martinem a Sammy Davisem jr. a v sólové one woman show A Gypsy In My Soul (1976; Cikáni v mé duši), vrátila koncem 70. let na film. plátno, rázem si zjednala respekt jako charakterní herečka, která se dokázala bez problémů přehrát do rolí stárnoucích šaramantních matek, řešících nepříjemné rodinné problémy.
Psychologicky působivou kreaci, jež jí vynesla Oscara 1983 a Donatellova Davida 1984, předvedla v postavě ovdovělé Aurory Greenwayové, o jejímž proměnlivém vztahu k tvrdohlavé dospělé dceři (Debra Wingerová) a výstřednímu sousedovi (Jack Nicholson) vypráví sentimentální melodrama Cena za něžnost (r. J. L. Brooks). Neméně zdařile se zhostila titulní úlohy despotické učitelky klavíru ruského původu, za jejíž ztvárnění v nostalgickém dramatu Madame Sousatzka (r. J. Schlesinger) získala Zlatý glóbus 1988 a Velkou zvláštní cenu poroty na MFF v Benátkách 1988.
Bezúspěšně se ucházela o Zlatý glóbus 1994 za roli svéhlavé a urážlivé vdovy po bývalém prezidentovi USA Tess Carlisleové, jejímž rozmarům se nehodlá podřídit tvrdohlavý velitel její ochranky (Nicholas Cage), v psychologickém filmu Hlídat Tess (r. H. Wilson). Za své celoživotní dílo byla poctěna Zlatým medvědem na MFF v Berlíně 1999. Od 60. let zcestovala nejexotičtější končiny světa (mj. Indii a Jižní Afriku) a ze své návštěvy Číny natočila spolu s Claudií Weillovou dokumentární snímek Druhá polovina nebe: Vzpomínky na Čínu, který byl nominován na Oscara 1974.
Svůj všestranný talent prezentovala v postavě cestující novinářky a fotografky ve vlastním TV seriálu Shirley's World (1971-72, Shirleyin svět) a 1991 podnikla turné po USA a Evropě se svou muzikálovou show Out There Tonight. Své zkušenosti a zážitky z cest, uměleckého života a duchovních sfér publikovala v knihách Don't Fall off the Mountain (1970, Nespadněte z hory), You Can Get There from Here (1975, Dostanete se tam odsud), Out on a Limb (1983, Na tenkém ledě), Dancing in the Light (1985, Tančit ve světle), It's All in the Playing (1987, Je to všechno ve hraní), Going Within (1989, Jít do sebe), Coming to Terms (1991).
Je také známou vyznavačkou orientálních náboženství a filozofií, jasnovidkou a odbornicí na okultní vědy a převtělování. Byla hostem MFF v Karlových Varech 1962. Z manželství s režisérem a producentem Steve Parkerem (1954-82) pochází dcera Sachi Parkerová (nar. 1956), která se věnuje také herecké kariéře.
V roce 2005 si zahrála ve filmu režisérky Nory Ephron, Moje krásná čarodějka, kde se objevila jako Iris Smythson.
Jako šestnáctiletá vystupovala o prázdninách na jevišti New Yorker City Center v muzikálu Oscara Hammersteina II a Richarda Rodgerse Oklahoma. Ihned po maturitě na Lee High School odešla 1952 do New Yorku, kde zahájila profesionální kariéru jako sboristka v broadwayských revuích. 1954 nahradila zraněnou Carol Haneyovou v hlavní roli předsedkyně odborové organizace Babe Williamsové v broadwayském muzikálu George Abbotta a Richarda Adlera Hra o pyžama; v něm si jí povšiml hollywoodský producent Hall Wallis, který s ní podepsal sedmiletou smlouvu.
Před kamerou debutovala hlavní rolí manželky zavražděného podivína a hrubiána v černé komedii o trampotách s ukrytím nebožtíka Potíže s Harrym (r. A. Hitchcock). Prosadila se zejm. v úlohách nepříliš atraktivních, trochu vulgárních, často naivních, ale téměř vždy dobrosrdečných mladých žen, které se snaží být zdánlivě na mužích nezávislé, avšak vytrvale hledají hlubší citové pouto. Poprvé se ucházela o Oscara 1958 tragikomickou rolí prostitutky Ginny Mooreheadové v adaptaci románu Jamese Jonese Někteří přišli v chvatu (r. V. Minnelli).
Stejně tak ji minul Oscar 1960; místo toho obdržela cenu BAFTA 1960 a Volpiho pohár na MFF v Benátkách 1960 za roli výtahářky z mamutí newyorské pojišťovny Fran Kubelikové, jejíž láska nakonec připadne smolařskému úředníčkovi z téhož podniku (Jack Lemmon), v komedii Byt (r. B. Wilder). Stříbrným medvědem na MFF v Berlíně 1959 a cenou BAFTA 1959 byl odměněn její výkon v úloze naivní venkovanky Meg Wheelerové, která přichází do New Yorku hledat vhodného partnera, v komedii Zeptej se kterékoli dívky (r. Ch. Walters).
O něco zkušenější a protřelejší se zpočátku jeví také prostitutka Irma, do níž se zamiluje propuštěný policista (Jack Lemmon), v komedii podle muzikálu Alexandra Brefforta Sladká Irma (r. B. Wilder); opět se musela spokojit pouze s nominací na Oscara 1963. Tyto postavy, často směšné i výstřední, toužící ani ne tak po manželství jako po opravdovém citu a porozumění, představovaly protiklad k eroticky přitažlivým kráskám, jaké tehdy v Hollywoodu ztělesňovaly zejm.
Marilyn Monroeová či Elizabeth Taylorová. Svůj temperament kombinovaný s pohybovými a pěveckými schopnostmi dokonale využila ve film. verzi broadwayského muzikálu Neila Simona Sladká Charity (r. B. Fosse), kde jako taxikářka Charity Hope Valentineová, která sní o měšťácké budoucnosti, zaujala mj. ve vokálně tanečních scénách Hey! Big Spender, If My Friends Could See Me Now a There's Gotta Be Something Better Than This.
V pol. 60. let se aktivně zapojila do politiky; jako členka Demokratické strany se angažovala 1968 v předvolební kampani Roberta Kennedyho a 1972 podporovala Nixonova protivníka George McGoverna. Když se po několikaleté odmlce, vyplněné mj. příležitostným vystupováním v nočních klubech Las Vegas s Frankem Sinatrou, Deanem Martinem a Sammy Davisem jr. a v sólové one woman show A Gypsy In My Soul (1976; Cikáni v mé duši), vrátila koncem 70. let na film. plátno, rázem si zjednala respekt jako charakterní herečka, která se dokázala bez problémů přehrát do rolí stárnoucích šaramantních matek, řešících nepříjemné rodinné problémy.
Psychologicky působivou kreaci, jež jí vynesla Oscara 1983 a Donatellova Davida 1984, předvedla v postavě ovdovělé Aurory Greenwayové, o jejímž proměnlivém vztahu k tvrdohlavé dospělé dceři (Debra Wingerová) a výstřednímu sousedovi (Jack Nicholson) vypráví sentimentální melodrama Cena za něžnost (r. J. L. Brooks). Neméně zdařile se zhostila titulní úlohy despotické učitelky klavíru ruského původu, za jejíž ztvárnění v nostalgickém dramatu Madame Sousatzka (r. J. Schlesinger) získala Zlatý glóbus 1988 a Velkou zvláštní cenu poroty na MFF v Benátkách 1988.
Bezúspěšně se ucházela o Zlatý glóbus 1994 za roli svéhlavé a urážlivé vdovy po bývalém prezidentovi USA Tess Carlisleové, jejímž rozmarům se nehodlá podřídit tvrdohlavý velitel její ochranky (Nicholas Cage), v psychologickém filmu Hlídat Tess (r. H. Wilson). Za své celoživotní dílo byla poctěna Zlatým medvědem na MFF v Berlíně 1999. Od 60. let zcestovala nejexotičtější končiny světa (mj. Indii a Jižní Afriku) a ze své návštěvy Číny natočila spolu s Claudií Weillovou dokumentární snímek Druhá polovina nebe: Vzpomínky na Čínu, který byl nominován na Oscara 1974.
Svůj všestranný talent prezentovala v postavě cestující novinářky a fotografky ve vlastním TV seriálu Shirley's World (1971-72, Shirleyin svět) a 1991 podnikla turné po USA a Evropě se svou muzikálovou show Out There Tonight. Své zkušenosti a zážitky z cest, uměleckého života a duchovních sfér publikovala v knihách Don't Fall off the Mountain (1970, Nespadněte z hory), You Can Get There from Here (1975, Dostanete se tam odsud), Out on a Limb (1983, Na tenkém ledě), Dancing in the Light (1985, Tančit ve světle), It's All in the Playing (1987, Je to všechno ve hraní), Going Within (1989, Jít do sebe), Coming to Terms (1991).
Je také známou vyznavačkou orientálních náboženství a filozofií, jasnovidkou a odbornicí na okultní vědy a převtělování. Byla hostem MFF v Karlových Varech 1962. Z manželství s režisérem a producentem Steve Parkerem (1954-82) pochází dcera Sachi Parkerová (nar. 1956), která se věnuje také herecké kariéře.
V roce 2005 si zahrála ve filmu režisérky Nory Ephron, Moje krásná čarodějka, kde se objevila jako Iris Smythson.
