Pochází ze sedmi dětí chudých pěstitelů rajčat. Vyrůstal na jednom z Bahamských ostrovů a po středoškolských studiích pracoval jako stavební dělník, prodavač a dokařský dělník. Během války sloužil v armádě jako psychoterapeut. 1945 zahájil...

Životopis

Pochází ze sedmi dětí chudých pěstitelů rajčat. Vyrůstal na jednom z Bahamských ostrovů a po středoškolských studiích pracoval jako stavební dělník, prodavač a dokařský dělník. Během války sloužil v armádě jako psychoterapeut. 1945 zahájil divadelní dráhu v newyorském American Negro Theatre ve hře Dny našeho mládí, v níž alternoval s Harry Belafontem.

V roce 1946 debutoval na Broadwayi úlohou Polydora v černošské inscenaci klasické řecké tragédie Lysistrata a 1948 podnikl turné s hrou Philipa Yordana Anna Lucasta. Před film. kamerou se poprvé objevil ve válečném dokumentárním filmu From Whence Cometh Help (1949, Odkud přichází pomoc), ale jeho první rolí v hraném filmu byl lékař Luther Brooks v dramatu z prostředí rehabilitačního střediska válečných slepců Bez východiska (r. J. L. Mankiewicz).

Výrazněji na sebe upozornil teprve v kritické film. sondě do amerického školství podle románu Evana Huntera Džungle před tabulí (r. R. Brooks), kde ztělesnil chuligánského studenta Gregoryho Millera, který se nakonec přikloní na stranu terorizovaného učitele (Glenn Ford). Světový úspěch, cenu na MFF v Berlíně 1958, cenu BAFTA 1958 a nominaci na Oscara 1958 mu vynesla úloha trestance Noaha Cullena, který je připoután okovy k bílému spoluvězni (Tony Curtis) a oba prchají před zákonem, v dramatu Útěk v řetězech (r. S. Kramer).

Jako první černošský herec se stal hollywoodskou hvězdou - umělecky, společensky i finančně rovnocenným partnerem ostatním prominentním hercům v Hollywoodu. Tuto pozici si upevnil zejména poté, co získal Oscara 1963 za hlavní roli obětavého nádeníka Homera Smithe, který pomáhá pěti německým jeptiškám na opuštěné farmě amerického jihozápadu, v melodramatu Polní lilie (r. R. Nelson). Jeho zásluhou prošla postava moderního černého Američana v americké kinematografii 50. až 70. let pozoruhodným vývojem, odrážejícím vzestup sebevědomí černošského obyvatelstva.

Představoval typ kladného hrdiny, důstojného, inteligentního, šlechetného, vytrvalého a smělého černocha, jemuž se podaří prolomit bariéru předsudků tím, že pádným využitím svým rozumových schopností dokáže nakonec přesvědčit i své sveřepé rasistické protihráče: inženýr Mark Thackeray, který z nouze přijme místo učitele ve škole na londýnské periferii, kde svým netradičním způsobem výuky dosáhne pedagogických úspěchů a pomůže překonat rasové předsudky, ve film. adaptaci románu E. R. Braithwaita Panu učiteli s láskou (r. J. Clavell); lékař John Prentice, jehož rozhodnutí oženit se s bílou intelektuálkou (Katharine Houghtonová) uvede do rozpaků snoubenčiny rodiče (Katharine Hepburnová a Spencer Tracy), v komedii Hádej, kdo přijde na večeři (r. S. Kramer).

Působivý výkon, oceněný Zlatým glóbem 1967, předvedl v postavě policejního důstojníka Virgila Tibbse, který pomáhá svému bílému a protičernošsky zaujatému jižanskému kolegovi (Rod Steiger) najít pachatele vraždy, v detektivním dramatu V žáru noci (r. N. Jewison). Jako herec a režisér se S. P. angažoval v humanistických filmech, hlásajících myšlenku rasové rovnoprávnosti a snášenlivosti. Připravil tak prostor pro další generace komerčně velmi úspěšných herců černé pleti v americké kinematografii, kteří si získali popularitu a uznání buď komickými kreacemi (mj. Richard Pryor, Eddie Murphy, Whoopi Goldbergová) nebo dramaticky náročnými party (James Earl Jones, Louis Gossett jr., Denzel Washington, Danny Glover, Wesley Snipes).

Po režijním debutu na Broadwayi založil 1969 s Paulem Newmanem a Barbrou Streisandovou produkční společnost First Artists Productions. 1972 debutoval jako film. režisér westernem Buck a kazatel. Ve Velké Británii natočil o rok později sentimentální příběh lékaře a jeho nevyléčitelně nemocné pacientky Horký prosinec. Až do 1977 hrál ve svých filmech hlavní role, potom se herecky odmlčel a věnoval se pouze film. režii: ztřeštěná komedie o dvou divadelních umělcích (Gene Wilder a Richard Pryor) spoutaných řetězem justičního omylu Blázni ve vězení, komedie Techtle mechtle, hudební komedie Rychle vpřed a příběh muže, který ze záhrobí bdí nad svou rodinou Můj táta je duch.

Je autorem autobiografické knihy This Life (1980, Tenhle život). 1992 byl za své celoživotní dílo vyznamenán Cenou Amerického film. institutu. 1951-64 měl za manželku Juanitu Mooreovou a od 1976 je ženatý s herečkou Joannou Shimkusovou.