Simone Cristicchi začal s hudbou ve svých 17, kdy objevil kytaru a založil skupinu ve stylu kapely Nirvana. Ve 20složil první vlastní píseň. Roku 1998 vítězí v konkurzu Cantautori s písní L'uomo dei bottoni. Roku 2000 získává díky svému...
Životopis
Simone Cristicchi začal s hudbou ve svých 17, kdy objevil kytaru a založil skupinu ve stylu kapely Nirvana. Ve 20složil první vlastní píseň. Roku 1998 vítězí v konkurzu Cantautori s písní L'uomo dei bottoni. Roku 2000 získává díky svému manažerovi Francesku Migliaccimu smlouvu se společností Carosello Records a vydává svůj první single Elettroshock. o dva roky později vychází jeho druhý single Maria che cammina sull'autostrada. Ve stejném roce mu nevychází účast na Festival Sanremo s písní Leggere attentamente le istruzioni. Roku 2003 píše píseň Studentessa universitaria. Nabízí ji k interpretaci Tonymu Renisovi, ten ji odmítl. S písní Una casa per Rino vítězí na festivalu v Crotone.
Roku 2005 vystoupí před koncertem Biagia Antonacciho s písní Vorrei cantare come Biagio (Chtěl bych zpívat jako Biagio). Na konci roku vychází jeho první album Fabbricante di canzoni, které obsahuje mnoho nových písní, ale také již zmíněnou Studentessa universitaria a Vorrei cantare come Biagio. vychází i single Prete, který se po přejmenování na Rufus objevuje i na novém vydání alba Fabbricante di canzoni o rok později. V této písni kritizuje katolickou církev. V březnu 2006 se s písní Che bella genta účastní Festivalu v Sanremu, kde se umístil jako 2. v kategorii giovani, a právě poté vychází ono nové vydání alba Fabbricante di canzoni. Hitem léta 2006 se stávají Ombrelloni i přesto, že je mnoho médií odmítlo vysílat kvůli vulgarismům v textu.
V roce 2007 zvítězil v nejvyšší kategorii na 57. ročníku
Festivalu v Sanremu s písní Ti regalerò una rosa, kde odkazuje na své zkušenosti z římského blázince, kde občas vypomáhal. Spolu s tím vychází nové album Dall'altra parte del cancello. S ním vychází stejnojmenné DVD s dkumentem popisujícím podmínky v italských blázincích. Režisérem je Alberto Puliafito, který pro Cristicchiho natočil i některé videoklipy. Vychází také kniha Centro d'igiene mentale (Středisko duševního zdraví), kde kritzuje právě podmínky v podobných zařízeních.
Roku 2005 vystoupí před koncertem Biagia Antonacciho s písní Vorrei cantare come Biagio (Chtěl bych zpívat jako Biagio). Na konci roku vychází jeho první album Fabbricante di canzoni, které obsahuje mnoho nových písní, ale také již zmíněnou Studentessa universitaria a Vorrei cantare come Biagio. vychází i single Prete, který se po přejmenování na Rufus objevuje i na novém vydání alba Fabbricante di canzoni o rok později. V této písni kritizuje katolickou církev. V březnu 2006 se s písní Che bella genta účastní Festivalu v Sanremu, kde se umístil jako 2. v kategorii giovani, a právě poté vychází ono nové vydání alba Fabbricante di canzoni. Hitem léta 2006 se stávají Ombrelloni i přesto, že je mnoho médií odmítlo vysílat kvůli vulgarismům v textu.
V roce 2007 zvítězil v nejvyšší kategorii na 57. ročníku
Festivalu v Sanremu s písní Ti regalerò una rosa, kde odkazuje na své zkušenosti z římského blázince, kde občas vypomáhal. Spolu s tím vychází nové album Dall'altra parte del cancello. S ním vychází stejnojmenné DVD s dkumentem popisujícím podmínky v italských blázincích. Režisérem je Alberto Puliafito, který pro Cristicchiho natočil i některé videoklipy. Vychází také kniha Centro d'igiene mentale (Středisko duševního zdraví), kde kritzuje právě podmínky v podobných zařízeních.
