Kytarista Kernu a v občanském životě Ing. Jaroslav Karásek líčí své životní osudy let posledních takto: „Po odchodu z kapely v roce 1990 jsem začal pracovat na odborném učilišti jako náměstek pro zbytečné záležitosti. Ačkoli učiliště bylo plné mladých děvčat, která mi všemožně nadbíhala, jelikož školník o mně za dvě piva a jedny Marlbora rozhlásil, že jsem milionář, přesto se mi tamní svět zdál brzy příliš šedivým. To jsem vyřešil migrací k firmě zabývající se prodejem barev a laků všeho druhu. Co se týče hudby, dal jsem si cca pět let bigbítové prázdniny a věnoval se pouze občasnému drnkání na kytaru v záři ohňů a stínu beček. Někdy v roce 1995 se v mé rodné vísce začaly organizovat vzpomínkové rockové večery zvané Born to Bosonohy. Tehdy mě ukecali kamarádi z kapely Patent (s nimi jsem hrával někdy po vojně – rok pro úplnost neuvádím) a já znovu začal trápit svoji starou placatou kytaru. Od těch dob s „Patentama“ hrávám sem tam na nějaké zábavě či festivalu. V devatesátém osmém znovu střídám zaměstnání – tentokrát pracuji ve firmě zabývající se demolicemi a recyklací stavebních sutí. Takže co jsem se v mládí naučil stavět … to v „pozdním mládí zase bourám“. No a vo tom to je!“