Stephen Hawking byl britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších vědců historie. Narodil se 8. ledna 1942 v anglickém Oxfordu a zemřel 14. března 2018 v univerzitním městě Cambridge. Stephenovi rodiče, Frank a Isobel,...
Životopis
Stephen Hawking byl britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších vědců historie. Narodil se 8. ledna 1942 v anglickém Oxfordu a zemřel 14. března 2018 v univerzitním městě Cambridge. Stephenovi rodiče, Frank a Isobel, studovali Univerzitu v Cambridge. Zatímco Frank byl na medicíně, Isobel studovala filozofii, politiku a ekonomiku. Po studiích byla z Isobel sekretářka výzkumného lékařského institutu a Frank pracoval jako vědecký pracovník v oboru lékařství. Hawking měl dvě mladší sestry, Philippu a Mary a bratra Edwarda Franka Davida, který byl adoptovaný.
V roce 1950, když bylo Stephenovi 8 let, se stal otec vedoucím divize Parazitologie v Národním institutu lékařského výzkumu, a proto se celá rodina musela odstěhovat do St. Albans, ležícím na jihu anglického hrabství Hertfordshire, asi 35 km severně od centra Londýna. V městečku byli Hawkingovi považováni za velmi inteligentní a částečně podivínskou rodinu. Než se rodina přestěhovala, Stephen navštěvoval základní školu Byron House School v londýnském Highate, poté přešel na několik měsíců na dívčí St Albans High School. Přestože se jednalo o dívčí školu, chlapci ji do určitého věku mohli navštěvovat.
Po pár měsících přešel na soukromou školu Radlett School a v září 1952 pak na soukromou St. Albans School. Rodina Hawkingových vždy kladla velký důraz na vzdělání, Stephenův otec chtěl, aby ve třinácti letech zahájil studia na prestižní nezávislé Westminster School. Finančně si však tuto školu nemohli dovolit a snaha o získání stipendia ztroskotala poté, co se Stephen kvůli nemoci nemohl dostavit na přijímací řízení. V roce 1958 spolu se svým učitelem matematiky Dikranem Tahtou použili součástky z různých hodin, staré telefonní desky a recyklované součástky aby z nich vytvořili funkční počítač. Právě Dikran Thata byl člověk, který Stephena Hawkinga během jeho školních let hodně inspiroval. Přestože Stephenův otec toužil po tom, aby šel studovat medicínu, sám Stephen byl fascinován matematikou a v říjnu 1959 zahájil studium fyziky a chemie na University College v Oxfordu.
První rok a půl se na univerzitě nesl ve znamení nudy, vše bylo pro Stephena strašně jednoduché. Jeho učitel Robert Berman později řekl, že jakmile Stephan věděl, že něco jde udělat, zvládnul to vymyslet a udělat bez jakékoli pomoci. Během druhého a třetího roku byl oblíbený i mezi spolužáky, byl vtipný a zajímal se o klasickou hudbu a sci-fi. Dokonce se stal členem školního veslařského klubu University College Boat Club, ve kterém působil jako kormidelník. Dle tehdejšího trenéra pravidelně vybičoval svoji posádku k odvážným výkonům a jeho riskantní kormidlování nezřídka zapřičinilo poničení lodě.
Po úspěšném ukončení studií Oxfordu v roce 1962 zahájil studium kosmologie na univerzitě v Cambridgi. Hned od začátku doktorských studií mu byl jako supervizor přiřazen Dennis Sciama, britský fyzik, jenž je považován za jednoho z otců moderní kosmologie. Stephen z Dennise nebyl zpočátku příliš nadšen. Sám si jako supervizora přál Freda Hoyle, britského astronoma, jehož jméno je nejčastěji spojováno s přínosem k teorii termonukleární fúze a s odmítáním teorie Velkého třesku.
Ochrnutí jako následek neurodegenerativního onemocnění
V průběhu studia na Cambridge byla Stephenovi diagnostikována Amyotrofická laterální skleróza. Jde o fatální, neurodegenerativní onemocnění motorických neuronů mozku a míchy, které má za následek postupné ochrnutí celého těla. Po této diagnóze upadl do depresí. Lékaři mu doporučovali, aby ve studiích pokračoval, i když on sám v tom v tu chvíli neviděl žádný smysl. Ačkoli u něj nemoc nepostupovala tak rychle, jak doktoři předvídali, brzy nebyl schopen chodit bez opory a jeho mluvenému projevu nebylo příliš rozumět. Denni Sciama byl tou dobou pro Hawkinga velkou oporou, a ten se tak vrátil zpět ke studiím.
Stephen postupně ztrácel vládu nad pažemi, nohama a hlasem, a nakonec byl v podstatě úplně paralyzován. Během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě v roce 1985 se nakazil zápalem plic a byl v ohrožení života. Kvůli akutním dýchacím potížím přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický hlasový syntezátor. Původní přístroj s americkým přízvukem používal až do roku 2004, kdy přešel na systém VoiceText od společnosti NeoSpeech.
Počátek vesmíru a černé díry
Během roku 1965 napsal doktorskou práci na téma časoprostoru, která byla inspirována teorií časoprostoru uprostřed černých děr Rogera Penroseho. Hawking ve své práci tuto teorii aplikoval na celý vesmír. V březnu 1966 získal titul PhD v oboru aplikované matematiky a teoretické fyziky se zaměřením na obecnou relativitu a kosmologii.
Za svoji esej "Singularity a geometrie časoprostoru" (Singularities and the Geometry of Space-Time) získal významné ocenění Adams Prize. Jedná se o nejprestižnější cenu udělovanou každoročně Cambridgskou univerzitou za výzkumy v oblasti matematické vědy.
Na své oceněné práci spolupracoval s fyzikem a matematikem Rogerem Penrosem, jenž je znám především díky svým pracím ohledně obecné relativity, kosmologie a zobecněných inverzí matic. Společně rozšířili koncept teorie singularity o fakt, že celý vesmír mohl vzniknout z nekonečně husté singularity.
V roce 1970 předložili důkaz, že pokud se vesmír řídí Einsteinovou Obecnou teorií relativity a zapadá do všech modelů kosmologie vytvořených geofyzikem Alexandrem Fridmanem, počátek vesmíru musel začít jako singularita. Tento stav se nazývá jako Velký třesk a první černé díry začaly vznikat chvíli po Velkém třesku.
Einsteinova teorie relativity říká, že hvězda, která vyčerpá své nukleární palivo se pod vlivem vlastní gravitace zhroutí. Podle Hawkingovi a Penroseho práce bude tento kolaps pokračovat tak dlouho, dokud znovu nevznikne singulární stav s nekonečně hustou hmotou. To představuje pro hvězdu a vše na ní konec času. Gravitační pole okolo singularity je tak silné, že ani světlo nemůže uniknout, všechno je gravitací stahované zpět. Tato oblast je pak černou dírou a její hranice se nazývá horizont události. Vše co se přes horizont události dostane do černé díry se dostane na konec času v singularitě.
Velká část metody, kterou Hawking s Penrosem vyvinuli na důkaz existence singularit se dá aplikovat i na samotné černé díry. Plocha horizontu události, ani hranice černé díry se nemohou časem zmenšovat. Jakmile se dvě černé díry srazí a splynou do jedné, plocha horizontu této nově vzniklé černé díry bude větší než plocha horizontu děr původních. Je tedy zřejmé, že se při srážce uvolňuje ohromné množství energie.
Hawking a Penrose se spolu s dalšími vědci podíleli na vytvoření teorie s názvem “Černá díra nemá vlasy”. Pojem znamená, že při gravitačním kolapsu se ztrácí velké množství informací, není tedy podstatné zda černá díra vznikla zhroucením objektu z antihmoty nebo hmoty, nebo jestli původní těleso bylo sféricky symetrické či nepravidelné. Černá díra o dané hmotnosti, elektrickému náboji a momentu hybnosti mohla vzniknout kolapsem velice rozdílných hmotných konfigurací. Pokud se zanedbají kvantové efekty, je počet všech možných konfigurací nekonečný (nekonečné množství částic s nekonečně malou hmotností může kolabovat v černou díru).
Hawking aplikoval v roce 1975 teorii kvantového pole na zakřivený časoprostor okolo horizontu událostí a objevil, že černé díry můžou vyzařovat tepelné záření, známé jako Hawkingovo záření. To znamená, že černé díry nejsou úplně černé a důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry. Hawkingovo záření tak poprvé matematicky pojí gravitaci, kvantovou mechaniku a termodynamiku.
Začátkem 80. let přišel Hawking společně s Jimem Hartlem s teorií že stejně jako prostor, i čas má konečné rozpětí, nemá však hranici ani okraj. Pokud je toto tvrzení správné, pak lze fyzikální zákony aplikovat všude, i na počátku vesmíru, což by znamenalo, že počátek vesmíru by určovaly fyzikální a vědecké zákony.
V roce 2006 společně s Thomasem Hertogem a Jimem Hartlem prezentovali nový pohled na porozumění vesmíru, který jej nestuduje od počátku do současnosti ale od současnosti do minulosti. Vědci se domnívají, že vesmír nemá pouze jediný počátek a historii. Různé počátky a historie však zmizely nedlouho po Velkém třesku.
Myšlenka mimozemského života a budoucnost lidstva
Podle Hawkinga je téměř jisté, že v některé z mnoha galaxií existuje mimozemský život. Většina života se nejspíš podobá takovému, co byl na zemi před stovkami milionů let, bakterie a jednoduché formy živočichů. Novodobý Einstein však varuje, že pokud někde ve vesmíru existují inteligentní formy života, lidé by se spíše neměli snažit s nimi navazovat kontakt. V roce 2010 dokonce řekl, že pokud by nás mimozemšťané navštívili, mohli bychom dopadnout stejně, jako původní obyvatelé Ameriky po připlutí Kryštofa Kolumbuse.
Hawking naopak cítí, že by sami lidé měli začít s kolonizací jiných planet. Země může být za použití nukleárních, či chemických zbraní zničena téměř okamžitě a lidé by měli mít možnost se v takovém případě evakuovat mimo ohroženou oblast. V současné době už existuje několik společností, které se zaměřují na budoucí kolonizace planet. Jedním z největších vizionářů je miliardář Elon Musk. Cílem jeho vesmírné společnosti SpaceX je kolonizace Marsu do roku 2040.
Hawking dále varuje před umělou inteligencí. Přestože v ní vidí obrovský benefit a bezesporu by se jednalo o jednu z nejvýznamnějších událostí v historii lidstva, mohlo by se zároveň jednat o tu poslední. Vědec argumentuje např. tím, že počítačové viry by se daly považovat za nové formy života, z čehož vyplývá, že jediná forma života, kterou doposud člověk vytvořil je škodlivá a destruktivní.
Možnosti cestování v čase
Vědec na základě fyziky Alberta Einsteina věří, že je možné cestovat v čase, avšak pouze do budoucnosti. Jediné, co je k tomu potřeba je loď, která dosahuje minimálně 98 procentní rychlosti světla. Pro cestující se pak čas zpomalí tak, že jeden den na palubě se bude rovnat asi roku na zemi. Pro tuto myšlenku už existuje i jasný důkaz, jimž je urychlovač částic v Ženevě. Sestavení takto rychlé vesmírné lodi je však v současné době nemožné.
Autor mnoha vědeckých publikací
Stephen Hawking je autorem desítek knih a publikací, které jsou určeny pro širší veřejnost. V mnoha případech se jedná o populárně-naučnou literaturu, ve které je Hawking schopen popsat fyzikální zákony způsobem, kterému rozumí téměř každý. Jeho bestseller A Brief History of Time (Stručná historie času) byl vydán v roce 1988 a prodalo se na milióny kusů. Hawking zde laickému čtenáři vysvětluje nejen kosmologická témata jakými jsou černé díry, teorie velkého třesku, či teorie superstrun, ale také části složité matematiky. Celá kniha obsahuje pouze jedinou rovnici, Einsteinovu E=mc2.
Se svoji dcerou pak v roce 2007 publikoval knihu George's Secret Key to the Universe (Jirkův tajný klíč k vesmíru) určenou pro děti. Kromě příběhu určeného dětem školního věku obsahuje také informační stránky s vysvětlením základů astronomie, fyziky a dalších vědeckých oborů. Kniha se dočkala i několika pokračování.
Mimo tato díla psal samozřejmě i knihy určené výhradně odborníkům z oboru kosmologie a fyziky.
Nenaplněná touha
V roce 2006 se v rozhovoru pro BBC zmínil o tom, že jeho největší touhou by bylo podívat se do vesmíru. Okamžitě se mu ozval britský podnikatel, miliardář a zakladatel firmy Virgin Galactic Richard Branson. Branson, jehož společnost se má zaměřovat na vesmírnou turistiku mu nabídl cestu do vesmíru zdarma. Hawking okamžitě nabídku přijal.
26. dubna 2007 se tak Stephen ocitá na palubě Boeing 727–200 jako účastník parabolického letu, jenž má za úkol zjistit, zda je člověk připraven na přetížení a stav bez tíže. Princip spočívá v tom, že účastníci parabolického letu se pohybují setrvačností po stejné dráze, jako letadlo - vznáší se tedy v útrobách letadla. Pohybuje-li se letadlo po křivce odlišné od paraboly, nedostaví se stav beztíže, ale snížená gravitace. Tím lze simulovat například gravitaci na Měsíci nebo na Marsu. Stephen Hawking si tedy prošel zkouškou a teoreticky již nic nebránilo jeho vytoužené cestě do vesmíru, která byla naplánována na začátek roku 2009. S komerčními lety do vesmíru se však až do jeho smrti nezačalo a on se tak splnění svého snu nikdy nedočkal.
Stephen Hawking ve filmu
Jako spousta dalších významných vědců a osobností, se i Stephen objevil v několika malých seriálových rolích. Jmenujme např. Star Trek: The Next Generation, Simpsonovi, Teorie velkého třesku, či Futurama.
V roce 2015 přišel režisér James Marsh s filmovým dramatem Teorie všeho (The Theory of Everything), které vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga. Postavu geniálního vědce si ve filmu zahrál Eddie Redmayne a za svůj výkon obdržel mimo jiné Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a Zlatý glóbus v téže kategorii.
Rodinný život
Při studiích na Cambridge se seznámil s kamarádkou svojí sestry, Jane Wilde. Setkali se krátce předtím, než byla Hawkingovi diagnostikována Amyotrofické laterální skleróza. I přes tuto diagnózu se v říjnu 1964 zasnoubili, což Stephenovi dodalo energii do života. O necelé dva roky později, 14. července 1965, se pak vzali. V květnu 1967 se jim narodil syn Robert, v listopadu 1970 dcera Lucy a v dubnu 1979 syn Timothy.
Koncem osmdesátých let se Stephen zamiloval do své ošetřující sestry Elaine Mason a v únoru 1990 kvůli ní odešel od rodiny. Oficiálně se s Jane rozvedl v roce 1995 a v zápětí se oženil právě s Mason. Během manželství se kolikrát objevily spekulace o tom, že je Hawking svoji ženou týrán. Dokonce utrpěl i několik zlomenin nejasného původu. Incidenty se zabývala i policie, která však případ odložila. Přestože je řada svědků, co tvrdí že Elaine Stephena opakovaně týrala, sám Hawking tato tvrzení popírá. V průběhu vztahu byl po nějakou dobu dokonce izolován od přátel a rodiny. Hawking a Mason se rozvedli v roce 2006 a Stephen se vrátil k Jane Wilde.
Zajímavosti
Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942, tedy přesně 300 let od smrti toskánského astronoma, filosofa a fyzika Galilea Galilei (zemřel 8. ledna 1642). Den jeho úmrtí, 14. března 2018 je zase spojen s narozením Alberta Einsteina, který se narodil o 139 let dříve, tedy 14. března 1879.
V roce 1950, když bylo Stephenovi 8 let, se stal otec vedoucím divize Parazitologie v Národním institutu lékařského výzkumu, a proto se celá rodina musela odstěhovat do St. Albans, ležícím na jihu anglického hrabství Hertfordshire, asi 35 km severně od centra Londýna. V městečku byli Hawkingovi považováni za velmi inteligentní a částečně podivínskou rodinu. Než se rodina přestěhovala, Stephen navštěvoval základní školu Byron House School v londýnském Highate, poté přešel na několik měsíců na dívčí St Albans High School. Přestože se jednalo o dívčí školu, chlapci ji do určitého věku mohli navštěvovat.
Po pár měsících přešel na soukromou školu Radlett School a v září 1952 pak na soukromou St. Albans School. Rodina Hawkingových vždy kladla velký důraz na vzdělání, Stephenův otec chtěl, aby ve třinácti letech zahájil studia na prestižní nezávislé Westminster School. Finančně si však tuto školu nemohli dovolit a snaha o získání stipendia ztroskotala poté, co se Stephen kvůli nemoci nemohl dostavit na přijímací řízení. V roce 1958 spolu se svým učitelem matematiky Dikranem Tahtou použili součástky z různých hodin, staré telefonní desky a recyklované součástky aby z nich vytvořili funkční počítač. Právě Dikran Thata byl člověk, který Stephena Hawkinga během jeho školních let hodně inspiroval. Přestože Stephenův otec toužil po tom, aby šel studovat medicínu, sám Stephen byl fascinován matematikou a v říjnu 1959 zahájil studium fyziky a chemie na University College v Oxfordu.
První rok a půl se na univerzitě nesl ve znamení nudy, vše bylo pro Stephena strašně jednoduché. Jeho učitel Robert Berman později řekl, že jakmile Stephan věděl, že něco jde udělat, zvládnul to vymyslet a udělat bez jakékoli pomoci. Během druhého a třetího roku byl oblíbený i mezi spolužáky, byl vtipný a zajímal se o klasickou hudbu a sci-fi. Dokonce se stal členem školního veslařského klubu University College Boat Club, ve kterém působil jako kormidelník. Dle tehdejšího trenéra pravidelně vybičoval svoji posádku k odvážným výkonům a jeho riskantní kormidlování nezřídka zapřičinilo poničení lodě.
Po úspěšném ukončení studií Oxfordu v roce 1962 zahájil studium kosmologie na univerzitě v Cambridgi. Hned od začátku doktorských studií mu byl jako supervizor přiřazen Dennis Sciama, britský fyzik, jenž je považován za jednoho z otců moderní kosmologie. Stephen z Dennise nebyl zpočátku příliš nadšen. Sám si jako supervizora přál Freda Hoyle, britského astronoma, jehož jméno je nejčastěji spojováno s přínosem k teorii termonukleární fúze a s odmítáním teorie Velkého třesku.
Ochrnutí jako následek neurodegenerativního onemocnění
V průběhu studia na Cambridge byla Stephenovi diagnostikována Amyotrofická laterální skleróza. Jde o fatální, neurodegenerativní onemocnění motorických neuronů mozku a míchy, které má za následek postupné ochrnutí celého těla. Po této diagnóze upadl do depresí. Lékaři mu doporučovali, aby ve studiích pokračoval, i když on sám v tom v tu chvíli neviděl žádný smysl. Ačkoli u něj nemoc nepostupovala tak rychle, jak doktoři předvídali, brzy nebyl schopen chodit bez opory a jeho mluvenému projevu nebylo příliš rozumět. Denni Sciama byl tou dobou pro Hawkinga velkou oporou, a ten se tak vrátil zpět ke studiím.
Stephen postupně ztrácel vládu nad pažemi, nohama a hlasem, a nakonec byl v podstatě úplně paralyzován. Během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě v roce 1985 se nakazil zápalem plic a byl v ohrožení života. Kvůli akutním dýchacím potížím přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický hlasový syntezátor. Původní přístroj s americkým přízvukem používal až do roku 2004, kdy přešel na systém VoiceText od společnosti NeoSpeech.
Počátek vesmíru a černé díry
Během roku 1965 napsal doktorskou práci na téma časoprostoru, která byla inspirována teorií časoprostoru uprostřed černých děr Rogera Penroseho. Hawking ve své práci tuto teorii aplikoval na celý vesmír. V březnu 1966 získal titul PhD v oboru aplikované matematiky a teoretické fyziky se zaměřením na obecnou relativitu a kosmologii.
Za svoji esej "Singularity a geometrie časoprostoru" (Singularities and the Geometry of Space-Time) získal významné ocenění Adams Prize. Jedná se o nejprestižnější cenu udělovanou každoročně Cambridgskou univerzitou za výzkumy v oblasti matematické vědy.
Na své oceněné práci spolupracoval s fyzikem a matematikem Rogerem Penrosem, jenž je znám především díky svým pracím ohledně obecné relativity, kosmologie a zobecněných inverzí matic. Společně rozšířili koncept teorie singularity o fakt, že celý vesmír mohl vzniknout z nekonečně husté singularity.
V roce 1970 předložili důkaz, že pokud se vesmír řídí Einsteinovou Obecnou teorií relativity a zapadá do všech modelů kosmologie vytvořených geofyzikem Alexandrem Fridmanem, počátek vesmíru musel začít jako singularita. Tento stav se nazývá jako Velký třesk a první černé díry začaly vznikat chvíli po Velkém třesku.
Einsteinova teorie relativity říká, že hvězda, která vyčerpá své nukleární palivo se pod vlivem vlastní gravitace zhroutí. Podle Hawkingovi a Penroseho práce bude tento kolaps pokračovat tak dlouho, dokud znovu nevznikne singulární stav s nekonečně hustou hmotou. To představuje pro hvězdu a vše na ní konec času. Gravitační pole okolo singularity je tak silné, že ani světlo nemůže uniknout, všechno je gravitací stahované zpět. Tato oblast je pak černou dírou a její hranice se nazývá horizont události. Vše co se přes horizont události dostane do černé díry se dostane na konec času v singularitě.
Velká část metody, kterou Hawking s Penrosem vyvinuli na důkaz existence singularit se dá aplikovat i na samotné černé díry. Plocha horizontu události, ani hranice černé díry se nemohou časem zmenšovat. Jakmile se dvě černé díry srazí a splynou do jedné, plocha horizontu této nově vzniklé černé díry bude větší než plocha horizontu děr původních. Je tedy zřejmé, že se při srážce uvolňuje ohromné množství energie.
Hawking a Penrose se spolu s dalšími vědci podíleli na vytvoření teorie s názvem “Černá díra nemá vlasy”. Pojem znamená, že při gravitačním kolapsu se ztrácí velké množství informací, není tedy podstatné zda černá díra vznikla zhroucením objektu z antihmoty nebo hmoty, nebo jestli původní těleso bylo sféricky symetrické či nepravidelné. Černá díra o dané hmotnosti, elektrickému náboji a momentu hybnosti mohla vzniknout kolapsem velice rozdílných hmotných konfigurací. Pokud se zanedbají kvantové efekty, je počet všech možných konfigurací nekonečný (nekonečné množství částic s nekonečně malou hmotností může kolabovat v černou díru).
Hawking aplikoval v roce 1975 teorii kvantového pole na zakřivený časoprostor okolo horizontu událostí a objevil, že černé díry můžou vyzařovat tepelné záření, známé jako Hawkingovo záření. To znamená, že černé díry nejsou úplně černé a důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry. Hawkingovo záření tak poprvé matematicky pojí gravitaci, kvantovou mechaniku a termodynamiku.
Začátkem 80. let přišel Hawking společně s Jimem Hartlem s teorií že stejně jako prostor, i čas má konečné rozpětí, nemá však hranici ani okraj. Pokud je toto tvrzení správné, pak lze fyzikální zákony aplikovat všude, i na počátku vesmíru, což by znamenalo, že počátek vesmíru by určovaly fyzikální a vědecké zákony.
V roce 2006 společně s Thomasem Hertogem a Jimem Hartlem prezentovali nový pohled na porozumění vesmíru, který jej nestuduje od počátku do současnosti ale od současnosti do minulosti. Vědci se domnívají, že vesmír nemá pouze jediný počátek a historii. Různé počátky a historie však zmizely nedlouho po Velkém třesku.
Myšlenka mimozemského života a budoucnost lidstva
Podle Hawkinga je téměř jisté, že v některé z mnoha galaxií existuje mimozemský život. Většina života se nejspíš podobá takovému, co byl na zemi před stovkami milionů let, bakterie a jednoduché formy živočichů. Novodobý Einstein však varuje, že pokud někde ve vesmíru existují inteligentní formy života, lidé by se spíše neměli snažit s nimi navazovat kontakt. V roce 2010 dokonce řekl, že pokud by nás mimozemšťané navštívili, mohli bychom dopadnout stejně, jako původní obyvatelé Ameriky po připlutí Kryštofa Kolumbuse.
Hawking naopak cítí, že by sami lidé měli začít s kolonizací jiných planet. Země může být za použití nukleárních, či chemických zbraní zničena téměř okamžitě a lidé by měli mít možnost se v takovém případě evakuovat mimo ohroženou oblast. V současné době už existuje několik společností, které se zaměřují na budoucí kolonizace planet. Jedním z největších vizionářů je miliardář Elon Musk. Cílem jeho vesmírné společnosti SpaceX je kolonizace Marsu do roku 2040.
Hawking dále varuje před umělou inteligencí. Přestože v ní vidí obrovský benefit a bezesporu by se jednalo o jednu z nejvýznamnějších událostí v historii lidstva, mohlo by se zároveň jednat o tu poslední. Vědec argumentuje např. tím, že počítačové viry by se daly považovat za nové formy života, z čehož vyplývá, že jediná forma života, kterou doposud člověk vytvořil je škodlivá a destruktivní.
Možnosti cestování v čase
Vědec na základě fyziky Alberta Einsteina věří, že je možné cestovat v čase, avšak pouze do budoucnosti. Jediné, co je k tomu potřeba je loď, která dosahuje minimálně 98 procentní rychlosti světla. Pro cestující se pak čas zpomalí tak, že jeden den na palubě se bude rovnat asi roku na zemi. Pro tuto myšlenku už existuje i jasný důkaz, jimž je urychlovač částic v Ženevě. Sestavení takto rychlé vesmírné lodi je však v současné době nemožné.
Autor mnoha vědeckých publikací
Stephen Hawking je autorem desítek knih a publikací, které jsou určeny pro širší veřejnost. V mnoha případech se jedná o populárně-naučnou literaturu, ve které je Hawking schopen popsat fyzikální zákony způsobem, kterému rozumí téměř každý. Jeho bestseller A Brief History of Time (Stručná historie času) byl vydán v roce 1988 a prodalo se na milióny kusů. Hawking zde laickému čtenáři vysvětluje nejen kosmologická témata jakými jsou černé díry, teorie velkého třesku, či teorie superstrun, ale také části složité matematiky. Celá kniha obsahuje pouze jedinou rovnici, Einsteinovu E=mc2.
Se svoji dcerou pak v roce 2007 publikoval knihu George's Secret Key to the Universe (Jirkův tajný klíč k vesmíru) určenou pro děti. Kromě příběhu určeného dětem školního věku obsahuje také informační stránky s vysvětlením základů astronomie, fyziky a dalších vědeckých oborů. Kniha se dočkala i několika pokračování.
Mimo tato díla psal samozřejmě i knihy určené výhradně odborníkům z oboru kosmologie a fyziky.
Nenaplněná touha
V roce 2006 se v rozhovoru pro BBC zmínil o tom, že jeho největší touhou by bylo podívat se do vesmíru. Okamžitě se mu ozval britský podnikatel, miliardář a zakladatel firmy Virgin Galactic Richard Branson. Branson, jehož společnost se má zaměřovat na vesmírnou turistiku mu nabídl cestu do vesmíru zdarma. Hawking okamžitě nabídku přijal.
26. dubna 2007 se tak Stephen ocitá na palubě Boeing 727–200 jako účastník parabolického letu, jenž má za úkol zjistit, zda je člověk připraven na přetížení a stav bez tíže. Princip spočívá v tom, že účastníci parabolického letu se pohybují setrvačností po stejné dráze, jako letadlo - vznáší se tedy v útrobách letadla. Pohybuje-li se letadlo po křivce odlišné od paraboly, nedostaví se stav beztíže, ale snížená gravitace. Tím lze simulovat například gravitaci na Měsíci nebo na Marsu. Stephen Hawking si tedy prošel zkouškou a teoreticky již nic nebránilo jeho vytoužené cestě do vesmíru, která byla naplánována na začátek roku 2009. S komerčními lety do vesmíru se však až do jeho smrti nezačalo a on se tak splnění svého snu nikdy nedočkal.
Stephen Hawking ve filmu
Jako spousta dalších významných vědců a osobností, se i Stephen objevil v několika malých seriálových rolích. Jmenujme např. Star Trek: The Next Generation, Simpsonovi, Teorie velkého třesku, či Futurama.
V roce 2015 přišel režisér James Marsh s filmovým dramatem Teorie všeho (The Theory of Everything), které vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga. Postavu geniálního vědce si ve filmu zahrál Eddie Redmayne a za svůj výkon obdržel mimo jiné Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a Zlatý glóbus v téže kategorii.
Rodinný život
Při studiích na Cambridge se seznámil s kamarádkou svojí sestry, Jane Wilde. Setkali se krátce předtím, než byla Hawkingovi diagnostikována Amyotrofické laterální skleróza. I přes tuto diagnózu se v říjnu 1964 zasnoubili, což Stephenovi dodalo energii do života. O necelé dva roky později, 14. července 1965, se pak vzali. V květnu 1967 se jim narodil syn Robert, v listopadu 1970 dcera Lucy a v dubnu 1979 syn Timothy.
Koncem osmdesátých let se Stephen zamiloval do své ošetřující sestry Elaine Mason a v únoru 1990 kvůli ní odešel od rodiny. Oficiálně se s Jane rozvedl v roce 1995 a v zápětí se oženil právě s Mason. Během manželství se kolikrát objevily spekulace o tom, že je Hawking svoji ženou týrán. Dokonce utrpěl i několik zlomenin nejasného původu. Incidenty se zabývala i policie, která však případ odložila. Přestože je řada svědků, co tvrdí že Elaine Stephena opakovaně týrala, sám Hawking tato tvrzení popírá. V průběhu vztahu byl po nějakou dobu dokonce izolován od přátel a rodiny. Hawking a Mason se rozvedli v roce 2006 a Stephen se vrátil k Jane Wilde.
Zajímavosti
Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942, tedy přesně 300 let od smrti toskánského astronoma, filosofa a fyzika Galilea Galilei (zemřel 8. ledna 1642). Den jeho úmrtí, 14. března 2018 je zase spojen s narozením Alberta Einsteina, který se narodil o 139 let dříve, tedy 14. března 1879.
