Tamara Černá

tanečnice, choreografka, umělkyně, česká umělecká fotografka, primabalerína a baletní mistr.

Narození:
30. června 1965
Věk:
58 let
Tamara Černá (umělecký pseudonym SofiG) je česká umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerína a baletní mistr.Dětství a studiumPochází z rodiny, která se přistěhovala do Ostravy z Haliče, ze Lvova, v období po Říjnové revoluci. Už...

Životopis

Tamara Černá (umělecký pseudonym SofiG) je česká umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerína a baletní mistr.

Dětství a studium
Pochází z rodiny, která se přistěhovala do Ostravy z Haliče, ze Lvova, v období po Říjnové revoluci. Už doma vyrůstala v prostředí velmi sympatizujícím s uměním, zejména s divadlem, hudbou a výtvarným uměním. V Ostravě se od dětství věnovala studiu tance a umění. V rodném městě navštěvovala baletní studio při tamním divadle a později vystudovala konzervatoř, na které zvolila obor balet. Získávala tam všeobecné umělecké vzdělání, ale brala také i hodiny sólového zpěvu.

Taneční kariéra
Již během osmiletého studia na konzervatoři vystupovala v mnohých baletních představeních Státního divadla v Ostravě (nyní Národní divadlo moravskoslezské), které v tomto období čítalo mnoho členů baletního souboru a hostovalo v něm i nemálo významných zahraničních baletních sólistů, také choreografů a pedagogů. Kromě zajímavých setkání se světovou kulturou také často cestovala a spolupracovala s osobnostmi ruské i zahraniční baletní elity (Sergé Lifar - Paris Opera, Boris Brgvadze - Vaganova Academy, Mikhail Messerer - Mikhailovsky Theatre, Irina Karlovna Strode - Latvian National Opera , Uran Azymov, Rafael Avnikjan, Janna Pavlovna Sukhanova, Derek Williams, Jeane Solan...). Po vysokoškolských uměleckých studiích v Brně se v Národním divadle moravskoslezském stala sólistkou baletu, interpretující nejprve menší, ale později i velké přední role baletního repertoiru.

Podle Vladimíra Nečase, člena herecké asociace a šéfa baletu divadla Ústí nad Labem, „Její kreativita dává vzniknout také nevšedním a zajímavým baletním a operním inscenacím. Byla nadaná uměním postihnout psychologii postav a schopná obdařit hrdinky hlubokým niterným prožitkem a zároveň s vysokou estetikou a technikou tance.“ Za zmínku stojí například její Anna Karenina a Carmen, Svanilda z Coppélie, ale také taneční inscenace Eva.

Později velmi dlouho pracovala také ve funkci baletního mistra, ve stejném divadle a spolupracovala se sólisty na interpretaci jejich rolí. Své zkušenosti v tanečním oboru uplatnila také jako choreografka. V roli asistentky a choreografky jsme se s ni mohli často setkat v opeře. Tam spolupracovala s režiséry světového věhlasu (například: Veniamin Borisovich Smekhov - Falstaff, Carmen, Alexander Nikolajevič Zykov - Sněguročka...). V té době vyučovala také hlavní obor (klasický tanec) na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Za zmínění stojí také několik zahraničních zájezdů, které absolvovala ještě jako tanečnice (Kanada, Německo, Lotyšsko, Polsko a další) a účast na mnoha uměleckých festivalech (Festival des arts de Saint-Sauveur, Janáčkovy Hukvaldy......)

Za ztvárnění svých rolí byla odměněna několika významnými oceněními. Mimo jiné za svůj strhující part v Toussaintově Requiem na Mozartovu hudbu byla nominována na Cenu Thálie.

V roce 2014 se stala členem Mezinárodní rady Tance UNESCO (The International Dance Council CID)

Fotografie
V období spolupráce s divadelním souborem se začala věnovat i práci umělecké fotografky. Její fotografie jsou především portrétní, reportážní, streetfoto, ale také inscenované a samozřejmě i ty ovlivněné divadlem a baletem – divadelní. Nasnímala portréty mnoha významných osobností z oblasti divadelní kultury (dirigenty, pěvce nebo sólisty baletu) nejen českých, ale i významných zahraničních umělců.

Miroslav Myška, odborník v oblasti fotografie, se o Tamaře Černé vyjádřil takto: „Podobně jako ve svých rolích, které tančila, tak i ve svých fotografiích inklinuje nenásilným způsobem k zobrazování lidských emocí a dramatických situací všedního dne člověka.“

K jejím známým cyklům patří série Děti Hrušova, ve kterém portrétovala nejmenší obyvatele této části Ostravy. Miroslav Myška přirovnal Tamaru Černou k takovým autorům jako byli Josef Koudelka, Fedor Gabčan nebo Petr Sikula, kteří se také zabývali romskou tematikou. Podle Vojtěcha Bartka se autorka „přiklání k zobrazování krásy a lidskosti“. Neporovnatelná je však její práce v oblasti divadelní a baletní fotografie. Součástí jejího díla jsou také inscenované fotografie s využitím tanečnic, kde současně využívá svého odborného vzdělání v tanečním oboru. Zde autorka dokázala schopnost ovládat kreativně oba umělecké směry.

Opakovaně bývá autorka hostem fotografických festivalů (BFF - Polsko, OAFF - Český Krumlov ...)

V roce 2013 byla umělkyně nominovaná mezi významné světové umělce v oblasti baletu za obor baletní fotografie.

Je členkou Mezinárodní asociace žurnalistů DFJ e. V.

Své fotografie často vystavuje na samostatných výstavách od ledna roku 2008 a to u nás i v zahraničí.

Baletní ocenění
Její taneční umění bylo odměněno různými cenami. Například:
- 1998 – NDM Cena za umění (Myrtha v Giselle)
- 1999 – NDM Cena za umění (Mozartovo Requiem a Cikánka v Donu Quijotovi)
- 1999 – nominace na cenu Thálie (za hlavní roli v baletu Requiem)
- 2002 – Cena za umění (Swanilda v Coppélii)
- 2005 – Širší nominace na Cenu Thálie (Carmen)
- 2005 – NDM Cena za umění (Carmen)

Role
Na scéně Národního divadla moravskoslezského i v zahraničí ztvárnila celou řadu rolí, převážně dramatického repertoáru.
- Anna Karenina (Anna Karenina) – Rodion Ščedrin
- Carmen (Carmen) – Rodion Ščedrin - nominace (Thálie)
- Frygie (Spartakus) – Aram Chačaturjan
- Swanilda (Coppélie) – Léo Delibes - Cena za umění
- Mechmene Banu (Legenda o lásce) – Arif Melikov
- Hlavní ženská úloha – Mozartovo requiem (Requiem) – Wolfgang Amadeus Mozart - nominace na cenu Thálie, Cena za umění
- Eva (Eva) – Daniel Fikejz
- Hlavní ženská úloha (Bonjour Brel) – Jacques Brel
- Fenella (Němá z Portici) – La muette de Portici – Daniel Auber
- Dryáda,Tanečnice, Cikánka, Mercedes a Bollero (Don Quijote) – Ludwig Minkus - Cena za umění
- Zlá Královna (Sněhurka) – Bogdan Pawlowski, Witold Borkowski
- Sněhová královna (Sněhová královna)
- Myrtha (Giselle) – Adolphe Adam - Cena za umění
- Liška (Doktor Bolíto) – I.V. Morozov
- Dobrá víla, zlá sestra (Popelka) – Cinderella – Sergej Prokofjev
- Bohyně života – hlavní ženský úloha (Odysseus) – Michal Kocáb
- Šeříková víla (Spící krasavice) – Sleaping beauty – Petr Iljič Čajkovskij
- Matka (V mlhách) – Leoš Janáček
- Cikánka (Zápisník zmizelého) – Leoš Janáček
- Sexílie (Šťastná sedma) – Miloš Vacek
- Krasavice, vážka (Z pohádky do pohádky) – Oskar Nedbal
- Prelude (Chopiniana) – Frédéric Chopin
- Hraběnka Stradová (Tance Rudolfa II.)
- Hlavní role (Cantata)
- Hlavní ženská role (Duch růže) – Carl Maria von Weber
- Ďábel, anděl (Dvořák story) – Antonín Dvořák
- Polovecké tance – hlavní ženská role (Kníže Igor) – Alexandr Porfirjevič Borodin
- Smrt (Vojna)
- Matka v requiem Antonína Dvořáka (Requiem) – Antonín Dvořák
- Emilia (Othello) – Alexej D. Mačavariani

Choreografie
- Macbeth (Národní divadlo moravskoslezské)
- La Traviatta (Národní divadlo moravskoslezské)
- Carmen (Národní divadlo moravskoslezské)
- Sněguročka (Národní divadlo moravskoslezské)
- Rusalka (Národní divadlo moravskoslezské)
- Opera z pouti (Národní divadlo moravskoslezské)
- Paganini (Národní divadlo moravskoslezské)
- Falstaff (Národní divadlo moravskoslezské)
- Olympiáda (Národní divadlo moravskoslezské)
- Jesličky svatého Františka (Národní divadlo moravskoslezské)
- Aitna (Etna) – sezona 2004-2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Nápoj Lásky – sezona 2004-2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
- COSI FAN TUTTE – sezona 2005-2006 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Jakobín – sezona 2006-2007 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Kolotoč – sezona 2007-2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Vlčice – sezona 2007-2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
- Faust a Markétka – sezona 2008-2009 (Národní divadlo moravskoslezské)
- IL SOFFIO DELLE FATE – sezona 2008-2009 (Národní divadlo moravskoslezské)

Výstavy
Pod pseudonymem SofiG (který používala v období, kdy se věnovala aktivně i sólové taneční kariéře) a později i pod svým vlastním jménem a příjmením, vystavovala na mnoha místech České republiky, ale i v zahraničí.
- Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – 4. ledna 2008 do 4. února 2008 (balet)
- Galerie města Vrbna pod Pradědem (balet)
- Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – ke Dni dětí v červnu 2008 – Děti Hrušova (romská tematika)
- Divadlo Reduta – Brno – od 12. ledna do 8. února Děti Hrušova (romská tematika)
- Dům kultury Poklad v Ostravě od 7. do 21. září (balet)
- Vilnius – Litva (balet)
- Valašské Meziříčí – Děti Hrušova (romská tematika)
- Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem od 24. dubna 2009 (balet)
- Dům knihy Librex Ostrava – 28. 4. 2009 (balet)
- Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v roce 2009 (streetfoto)
- Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v r. 2009 v roce 2010 (balet)
- Galerie Podkova – Olomouc – 6. dubna 2010 (streetfoto, akt a balet)
- Knihkupectví Librex – Brno od 10. května do 9. června (balet)
- Galerie Tamary Černé se otevřela 23. prosince 2009 výstavou dívčích portrétů
- Janáčkova konzervatoř a gymnázium Ostrava od 13. října 2010 do Vánoc (balet)
- Slezkoostravský hrad – Ostrava – 3. května 2011 Lokomoce a emoce (balet)
- Bulharsko – České centrum – Děti Hrušova (Децата на Хрушов) (romská tematika)
- Galerie Šíp v Bystřici nad Olší – 8. května 2011 (balet)
- RUBY BLUE – Ostrava – 30. 6. 2011 do 30. 9. 2011 – Liberalis
- Viniční altán – Praha – 6. 9. až 3. 10. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
- Dům knihy Librex – Ostrava 6. 11. až 2. 12. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
- Slezkoostravký hrad - galerie 17. května 2014 - 31. května 2014 Výstava fotografií Tamary Černé
- Zámek Raduň - 28. června 2014 v zámecké oranžérii (UMĚLECKÉ FOTOGRAFIE, POŘÍZENÉ V AUTENTICKÉM PROSTŘEDÍ RADUŇSKÉHO ZÁMKU, ORANŽÉRIE A ZAHRADY)
- Galertie Obecního Domu v Opavě - 1. října 2014 (baletní tematika)
- Open Air Foto Festival Český Krumlov - 5. června 2015 ELEGANTIA ET MOTIO