Jean-Louis Andre Théodore Géricault byl malíř a grafik, hlavní představitel francouzského romantismu.
Život a kariéra
Narodil se v Rouen ve Francii. Pocházel z bohaté rodiny a na malování byl materiálně zcela nezávislý. V dětství projevoval...
Životopis
Jean-Louis Andre Théodore Géricault byl malíř a grafik, hlavní představitel francouzského romantismu.
Život a kariéra
Narodil se v Rouen ve Francii. Pocházel z bohaté rodiny a na malování byl materiálně zcela nezávislý. V dětství projevoval výtvarné nadání, které pak zdokonaloval v ateliéru slavného malíře Carla Verneta, byl přítelem jeho syna Horace Verneta, a později u Pierra Guerrina.
Roku 1811 se zapsal na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. Již následující rok podniká na vlastní náklady studijní cestu do Itálie, kde jej ohromilo umění italské renesance a zejména dílo Michelangela. Je též přitahován plátny Petera Paula Rubense. Po návratu do Francie tvoří stále pod vlivem školy Davidovy obrazy s tematikou koní, jezdecké scény, portréty prostých lidí, krajiny. Postupně však si vytváří osobitý styl malování, z kterého vyzařuje i celá jeho duše-barevná, energická, extravagantní osobnost.
Z jeho děl sálá extatické napětí v kterém tvořil, kompozice vzbuzují vždy silné emoce. Pod vlivem politických událostí vytváří svá první nesmrtelná díla tvořící již přechod od neoklasicismu k romantismu (Raněný kyrysník-1814, Důstojník gardového jezdectva r.l812).
Nejslavnějším dílem jeho života je Vor Medúzy (1819) dramaticky znázorňující skutečný příběh katastrofy lodě Medúza, která se roku 1816 potopila a cestující, kterých se zachránilo 147, byli opuštěni posádkou lodě a vydání bez jídla i pití napospas moři a podnebí. Po 2 týdnech plavby, během kterých se vyskytly i případy kanibalismu se zachránilo 15 pološílených lidí (dalších 5 zahynulo na palubě lodi Argus, která je zachránila). Příhoda, která měla velikou odezvu veřejnosti i politickou dohru, je na plátně podána s takovou drásavostí a smyslem pro tragiku, že dílo vyvolalo na Pařížském salonu roku 1819 společenský skandál.
V letech 1820-1821 pobývá Gericault v Anglii – odtud pochází série obrazů Dostihy v Epsomu (1821). Později maluje Gericault řadu portrétů duševně nemocných v psychiatrické léčebně (oleje i grafika). Dle svých oblíbených temat byl Gericault nazýván i malířem koní a bláznů. Některými experty je Gericault označován za nejnadanějšího malíře, jakého svět kdy měl.
Gericault trpěl tuberkulózou páteře - tzv. mallum Potti, přesto rád jezdil na koni. A tento koníček mu byl osudný - zemřel na následky pádu z koně. Je pohřben na pařížském hřbitově Pere Lachaise (vpravo od centrální kaple) - na jeho náhrobku je na měděné desce vyryt v malém formátu obraz Vor Medúzy.
Život a kariéra
Narodil se v Rouen ve Francii. Pocházel z bohaté rodiny a na malování byl materiálně zcela nezávislý. V dětství projevoval výtvarné nadání, které pak zdokonaloval v ateliéru slavného malíře Carla Verneta, byl přítelem jeho syna Horace Verneta, a později u Pierra Guerrina.
Roku 1811 se zapsal na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. Již následující rok podniká na vlastní náklady studijní cestu do Itálie, kde jej ohromilo umění italské renesance a zejména dílo Michelangela. Je též přitahován plátny Petera Paula Rubense. Po návratu do Francie tvoří stále pod vlivem školy Davidovy obrazy s tematikou koní, jezdecké scény, portréty prostých lidí, krajiny. Postupně však si vytváří osobitý styl malování, z kterého vyzařuje i celá jeho duše-barevná, energická, extravagantní osobnost.
Z jeho děl sálá extatické napětí v kterém tvořil, kompozice vzbuzují vždy silné emoce. Pod vlivem politických událostí vytváří svá první nesmrtelná díla tvořící již přechod od neoklasicismu k romantismu (Raněný kyrysník-1814, Důstojník gardového jezdectva r.l812).
Nejslavnějším dílem jeho života je Vor Medúzy (1819) dramaticky znázorňující skutečný příběh katastrofy lodě Medúza, která se roku 1816 potopila a cestující, kterých se zachránilo 147, byli opuštěni posádkou lodě a vydání bez jídla i pití napospas moři a podnebí. Po 2 týdnech plavby, během kterých se vyskytly i případy kanibalismu se zachránilo 15 pološílených lidí (dalších 5 zahynulo na palubě lodi Argus, která je zachránila). Příhoda, která měla velikou odezvu veřejnosti i politickou dohru, je na plátně podána s takovou drásavostí a smyslem pro tragiku, že dílo vyvolalo na Pařížském salonu roku 1819 společenský skandál.
V letech 1820-1821 pobývá Gericault v Anglii – odtud pochází série obrazů Dostihy v Epsomu (1821). Později maluje Gericault řadu portrétů duševně nemocných v psychiatrické léčebně (oleje i grafika). Dle svých oblíbených temat byl Gericault nazýván i malířem koní a bláznů. Některými experty je Gericault označován za nejnadanějšího malíře, jakého svět kdy měl.
Gericault trpěl tuberkulózou páteře - tzv. mallum Potti, přesto rád jezdil na koni. A tento koníček mu byl osudný - zemřel na následky pádu z koně. Je pohřben na pařížském hřbitově Pere Lachaise (vpravo od centrální kaple) - na jeho náhrobku je na měděné desce vyryt v malém formátu obraz Vor Medúzy.