Tomáš Řepka je český fotbalista, mnohými nazývám vůbec nejlepším fotbalovým obráncem mezi našimi hráči. Narodil se 2.1.1974 ve Slavičíně, měří 184 cm, váží 80 kg. Nikdy nedal moc branek, obránce konkrétně stopper je to však skutečně prvotřídní....
Životopis
Tomáš Řepka je český fotbalista, mnohými nazývám vůbec nejlepším fotbalovým obráncem mezi našimi hráči. Narodil se 2.1.1974 ve Slavičíně, měří 184 cm, váží 80 kg.
Nikdy nedal moc branek, obránce konkrétně stopper je to však skutečně prvotřídní. Vždycky se mu líbily mužné souboje. Může v nich uplatnit svůj bezmezný důraz. Někdo tomu říká přehnaná tvrdost, ale to si Řepka nemyslí. Ani nemůže, protože sám bolest necítí. Nezná téměř, co je zranění, a když přijde, překoná ho raději delším tréninkem než odpočinkem. Útočníci před ním mají obrovský respekt. Vždy mu dělalo radost, když se ho báli. Pokud ho někdo nakopne, musí počítat s tím, že mu to Řepka v dalším souboji vrátí dvojnásob. Famózní je také jeho výskok při hlavičkových soubojích, je to totiž excelentní hlavičkář, jeden z nejlepších na světě vůbec, jako by měl na nohou pružiny. S ním srovnatelných hlavičkářů je opravdu málo.
Tomáš Řepka patří ke zlaté generaci Patrika Bergera, Tomáše Votavy nebo Martina Čížka, která v roce 1990 vyhrála mistrovství Evropy šestnáctiletých. Brzy hrál ligu a už v devatenácti i za reprezentační áčko.
Kvůli své tvrdé hře však sám často narazil. Žlutou kartou z mistrovství jednadvacítek v roce 1996 například přišel o Euro´96 a tím pádem i stříbrnou medaili.
Českou nejvyšší soutěž soutěž okusil díky své vyspělosti poprvé už ve svých 17 letech a to v dresu Baníku Ostrava, zde si ho však v roce 1995 všiml Josef Jarabinský tehdy kouč pražské SParta a tak se Tomáš stěhoval do Prahy. Se Spartou stačil vyhrát 4 mistrovské tituly a pak si jej v sezóně 1998-99 vytáhl slavný italský klub Fiorentina a neváhal za něj také zaplatit osm milión marek, za obránce nezvykle vysokou částku. V Itálii prožil čtyři plodné roky, avšak změna je život. V roce 2001 odešel do klubu v Británii, West Hamu United. Zde si buduje pověst neústupného a nekompromisního beka, který do každého souboje vletí na hranici sebezničení.
V lednu roku 2006 končí svou evropskou pouť, dojatý, se slzami v očích, když mu v jeho posledním zápase za kladiváře ( West Ham ) nadšeně aplauduje zaplněný stadion West Hamu, ve stoje ho bouřlivým potleskem doprovází do kabin, na hřišti se sním osobně loučí každý hráč poplácáváním po zádech. Řepka je na vrcholu své bohaté kariéry a vrací se tam kam ho táhne srdce, odchází ma pomoc tehdy tápající Spartě. Po odchodu Tomáše Sivoka do Udinese se stává ikonou Sparty, dirigentem obrany, dirigentem celé hry a také neskutečné psychycké podpory a v neposlední řadě i kapitánem Sparty.
Nikdy nedal moc branek, obránce konkrétně stopper je to však skutečně prvotřídní. Vždycky se mu líbily mužné souboje. Může v nich uplatnit svůj bezmezný důraz. Někdo tomu říká přehnaná tvrdost, ale to si Řepka nemyslí. Ani nemůže, protože sám bolest necítí. Nezná téměř, co je zranění, a když přijde, překoná ho raději delším tréninkem než odpočinkem. Útočníci před ním mají obrovský respekt. Vždy mu dělalo radost, když se ho báli. Pokud ho někdo nakopne, musí počítat s tím, že mu to Řepka v dalším souboji vrátí dvojnásob. Famózní je také jeho výskok při hlavičkových soubojích, je to totiž excelentní hlavičkář, jeden z nejlepších na světě vůbec, jako by měl na nohou pružiny. S ním srovnatelných hlavičkářů je opravdu málo.
Tomáš Řepka patří ke zlaté generaci Patrika Bergera, Tomáše Votavy nebo Martina Čížka, která v roce 1990 vyhrála mistrovství Evropy šestnáctiletých. Brzy hrál ligu a už v devatenácti i za reprezentační áčko.
Kvůli své tvrdé hře však sám často narazil. Žlutou kartou z mistrovství jednadvacítek v roce 1996 například přišel o Euro´96 a tím pádem i stříbrnou medaili.
Českou nejvyšší soutěž soutěž okusil díky své vyspělosti poprvé už ve svých 17 letech a to v dresu Baníku Ostrava, zde si ho však v roce 1995 všiml Josef Jarabinský tehdy kouč pražské SParta a tak se Tomáš stěhoval do Prahy. Se Spartou stačil vyhrát 4 mistrovské tituly a pak si jej v sezóně 1998-99 vytáhl slavný italský klub Fiorentina a neváhal za něj také zaplatit osm milión marek, za obránce nezvykle vysokou částku. V Itálii prožil čtyři plodné roky, avšak změna je život. V roce 2001 odešel do klubu v Británii, West Hamu United. Zde si buduje pověst neústupného a nekompromisního beka, který do každého souboje vletí na hranici sebezničení.
V lednu roku 2006 končí svou evropskou pouť, dojatý, se slzami v očích, když mu v jeho posledním zápase za kladiváře ( West Ham ) nadšeně aplauduje zaplněný stadion West Hamu, ve stoje ho bouřlivým potleskem doprovází do kabin, na hřišti se sním osobně loučí každý hráč poplácáváním po zádech. Řepka je na vrcholu své bohaté kariéry a vrací se tam kam ho táhne srdce, odchází ma pomoc tehdy tápající Spartě. Po odchodu Tomáše Sivoka do Udinese se stává ikonou Sparty, dirigentem obrany, dirigentem celé hry a také neskutečné psychycké podpory a v neposlední řadě i kapitánem Sparty.
