Zatímco pro jiné hokejisty je cesta na hokejový vrchol díky klubové příslušnosti přeci jen snazší, odchovanec havlíčkobrodského hokeje Tomáš Vak, narozený 11. května 1978, si musel svůj postup mezi elitu opravdu vydřít. První extraligovou šanci dostal ve dvaceti letech, kdy jej z Rebelu Havlíčkův Brod vytáhl pardubický kouč Miloš Říha. Urostlého centra nasadil do hry už ve třetím kole sezony 1998 / 1999 na ledě Vítkovic, kde Východočeši zvítězili 2:1. O dalších osm utkání později už se radoval i z první branky v nejvyšší soutěži. Trefil se 9. října 1998 na ledě Kladna a přispěl tak ke konečné remíze 3:3.

Svou vstupní sezonu mohl hodnotit nadmíru úspěšně. V poslední čtvrtině základní části odehrál sérii pěti utkání, v nichž pokaždé skóroval a významně tak pomohl Pardubicím k postupu do play-off na úkor sebevědomého Litvínova. Tam se Východočeši střetli se silným Zlínem a prohráli v sérii 0 - 3 na zápasy. Tristní byla především produktivita pardubických hráčů. Zlínský brankář Jaroslav Kameš byl za celou sérii donucen pouze jednou vylovit puk ze své svatyně.

Pro Vaka nadešel čas ústupu z výsluní. Následující sezonu se v Pardubicích zdaleka neprosadil v tak hojné míře a vzal zavděk hostováním v prvoligové Jihlavě. S ní se pod vedením výbušného kouče Jaroslava Holíka neúspěšně pokoušel v baráži 2000 o bleskový návrat do extraligy přes Vítkovice. O rok později bojoval s Ytongem Brno o záchranu v první hokejové lize a sezonu 2001 / 2002 odehrál převážně v barvách Rosic. Během těchto tří ročníků odehrál Vak pouhých osmnáct utkání v tuzemské nejvyšší soutěži.

Druhou velkou šanci Tomáš Vak dostal v létě roku 2002, kdy jej se svou nabídkou oslovil Vsetín. A robustní centr už tentokrát svou příležitost nepromarnil. Na startu ročníku 2002 / 2003 jej sice na více jak měsíc vyřadilo ze hry onemocnění neštovicemi, ale i tak stačil ve zbytku sezony nastřílet šestnáct branek a po Jiřím Hudlerovi se stal druhým nejproduktivnějším hráčem týmu.

Ve Vsetíně ještě velmi úspěšně působil další dvě sezony. V ročníku 2003 / 2004 nastřílel kupříkladu ve čtyřech vzájemných zápasech valašského týmu s Českými Budějovicemi pět gólů a výrazně tak klubu z Lapače dopomohl k vyhnutí se ošidné baráži, kde pohořely právě České Budějovice.

V létě roku 2005 jej však ze Vsetína odlákala lukrativní nabídka Energie Karlovy Vary. Těžko říct, co od něj ale vlastně kouč týmu Zdeněk Venera očekával. Vak prakticky nedostal šanci se ukázat a ještě v září si musel sbalit věci z karlovarské kabiny. Klub se odchodem jeho a útočného dua Kraus - Kucharczyk snažil vyřešit krizi v úvodu ročníku.

Hned 1. října měl Tomáš Vak jasno o své budoucnosti. Smlouvu mu nabídl sportovní manažer Českých Budějovic Jaromír Látal. Vak se chvíli přeci jen sžíval s jihočeským prostředím, ale poté nabral výtečnou formu, která gradovala v play-off, kde nastřílel tři branky a stal se jedním z objevů vyřazovacích bojů.

Zajímavostí je, že jeho příchod na jih Čech vyšel až na třetí pokus. Poprvé k němu mělo dojít v prosinci roku 2003, kdy za něj do Vsetína měl přijít Jiří Šimánek. Na poslední chvíli však uvažovanou transakci zarazil nově příchozí trenér Jan Neliba. Podruhé jeho přestup pod Černou věž nevyšel v lednu roku 2005. Jihočeši tehdy bojovali o návrat do nejvyšší soutěže a před koncem přestupního termínu se snažili vhodně doplnit stávající kádr. Tomáš Vak s Tomášem Demelem, kteří měli do Českých Budějovic přijít, se však nakonec rozhodli upřednostnit boj o extraligové play-off před tím prvoligovým a případnou baráží.

Na jihu Čech zatím hokejově určitě nestrádá. Dvakrát za sebou se dostal s týmem do play-off a právě ve vyřazovacích bojích patřil mezi největší hvězdy týmu. Během dvou let po sobě dokázal v play-off nasbírat velice solidních deset kanadských bodů.