Trisha Yearwood, vlastním jménem Patricia Lynn Howard, se narodila v malém městě Monticello ve státě Georgia 19. 9.1964. Vyrůstala na farmě, kterou vlastnil její otec, významný místní bankéř. K hudbě měla blízko už od malička. Milovala Elvise,...
Životopis
Trisha Yearwood, vlastním jménem Patricia Lynn Howard, se narodila v malém městě Monticello ve státě Georgia 19. 9.1964. Vyrůstala na farmě, kterou vlastnil její otec, významný místní bankéř. K hudbě měla blízko už od malička. Milovala Elvise, mezi její oblíbence patřili i Linda Rostadt, Patsy Cline či The Eagles. Když si ostatní děti přály k Vánocům kolo nebo panenku, Trisha toužila po magnetofonu. "Chtěla jsem svůj hlas slyšet na pásce. Mám jich doma spoustu se svým hlasem když mi bylo tak pět šest let. Až umřu, tak je určitě někdo najde, ale dřív ne," říká se smíchem. Během školních let zpívala v muzikálech, pěveckých sborech a účinkovala na mnoho soutěžích talentů. Přihlásila se na Univerzitu v Georgii, ale přestoupila na program hudebního průmyslu na Belmont College v Nashville.
Potom pracovala jako recepční pro společnost Mary Tyler Moore's MTM Records a zanedlouho se stala zpěvačkou demo nahrávek pro různé hudební skladatele. V té době se seznámila s Garthem Brooksem, který se ji snažil prosadit. Slíbil jí, že pokud se mu to podaří, bude s ní spolupracovat. A svoje slovo splnil. Trisha nazpívala vedlejší vokály pro jeho debutové album v roce 1989 i na megaúspěšném No Fences o rok později.
S pomocí Gartha se seznámila s producentem Garthem Fundisem. S ním uskutečnila v roce 1990 vlastní vystoupení, které vedlo ke kontraktu s MCM. Trishino debutové album vyšlo v roce 1991 a hned úvodní singl “She’s In Love With A Boy“ se stal velkým hitem. Dostal se na vrchol country žebříčků a z Trishi se stala hvězda. Do první desítky se propracovaly i další tři singly z albuma, “Like We Never Had A Broken Heart“ (na kterém se autorsky podílel i Garth Brooks), “That’s What I Like About You“ a “The Woman Before Me“.
Spolupráce s Garthem pokračovala a Trisha byla otevíracím interpretem na jeho turné. Stala se první ženskou country zpěvačkou v historii, která prodala milión kusů svého debutového alba, za krátko prodaj překročil dokonce hranici dvou miliónů.
V soukromém živote naopak zažila pád a její první manželství s Christopherem Lathamem, kterého si vzala v roce 1986, ztroskotalo. Nedlouho po rozvodu vyšlo její druhé album Hearts In Armor, který se taktéž stalo platinovým. Dva singly se dostaly do Top 5, “Wrong Side Of Memphis“ i duet “Walkaway Joe“s Donem Henleym. Následovalo album The Song Remembers When se stejnojmeným hitem a roku 1994 vánoční The Sweetest Gift. Téhož roku se Trisha podruhé vdala, vzala si kytaristu skupiny Mavericks, Roberta Reynoldse. Úspěchem byla i cena Grammy za duet “I Fall To Pieces“, který nahrála s Aaronem Nevillem. Další úspěšný titul Thinkin’ About You se objevil v roce 1995. Titulní skladba “XXX’ And OOO’s (An American Girl) “se stala hitem číslo jedna a do první desítky se probojovala i nahrávka “I Wanna Go Too Far“.
V roce 1996 vyšlo album Everybody Knows a o rok později kompilace hitů Songbook: A Colection Of Hits, které sa prodalo přes 4 milióny. Bylo to první Trishino album, které se dostalo na vrchol country žebříčku a do Top 5 žebříčku popového. Pro film Con Air nahrála skladbu z autorské dílny Diany Warren, baladu “How Do I Live“, která se vyšplhala až na 2. místo. I když úspěch písně značně utrpěl kvůli konkurenční verzi v podání LeAnn Rimes, dostala se i do Top 20 pop žebříčku. Obrovský úspěch zaznamenaly i další dva singly z kolekce. Dlouho očekávaný duet s Garthem Brooksem “In Another Eyes“ to dotáhl taktéž až na 2.místo a z vrcholu žebříčku se mohla těšit skladba “Perfect Love“. Trisha získala od CMA cenu za nejlepší ženskou interpretku za roky 1997 i 1998, za rok 1997 stejnou cenu i od ACM. Odnesla si i dvě ceny Grammy, jednu za zmiňovaný duet s Brooksem a svou první sólovou za “How Do I Live“.
Její pracovní nasazení nepovolilo a už roku 1998 přišla s novým albem Where Your Road Leads, Gartha Fundise tentkrát na místě producenta nahradil Tony Brown. Obsahoval hity “There Goes My Baby“,“Powerful Thing“,“I’ll Still Love You More“ a další duet s Garthem, který nesl název celého alba.
Trisha si vyzkoušela i herectví a přijala vedlejší roli v televizním seriálu JAG, kde účinkovala v několika dílech. Ztvárnila postavu soudní patoložky. „Bylo to zajímavé, protože jsem hrála postavu, která nebyla zpěvačka. Byla úplně vojenská a chodila oblečená v bílém.“
Roku 2000 se rozpadlo i její druhé manželství a v důsledku toho vzniklo Trishino nejosobnější album Real Live Woman. I když z něho nevzešel žádny velký hit, prodávalo se velmi dobře a bylo zlaté. „Toto album bylo pro mně extrémně emocionální nahrávkou. Bylo to něco jako terapie. Dala jsem do něj celé srdce i duši a práce na něm mě značně vyčerpala. Měla jsem pocit, že by mi nevadilo, kdybych už nikdy nenahrála žádné album, protože z mého pohledu toto nikdy nepřekonám.“ Odezva od fanoušků byla úžasná. „Pravděpodobně mi přišlo víc mailů na píseň “Real Live Woman“ než jsem kdy dostala jako reakci na jakoukoli jinou nahrávku.“ Album Trishi přineslo i dvě nominace na cenu Grammy.
Při tvorbě následujícího titulu pracovala s novým producentem Markem Wrightem. „Chtěla jsem udělat něco úplně jiného než bylo Real Live Woman. Chtěla jsem experimentovat a chtěla jsem se pobavit.“ Album dostalo název Inside Out a Trisha zase dobyla country žebříčky. Podíleli se na něm i různé významné osobnosti včetně Vince Gilla, Rosanne Cash, Buddy Millera a dalších. V titulní skladbě, předělané nahrávce kanadského rockera Bryana Adamse, si opět zazpívala s Donem Henleym. Zajímavé je, že i když původní Adamsova verze je příjemnou baladou, Trisha a Don si se skladbou pohráli a udělali z ní skladbu rytmickou, nasáklou sluncem a letní atmosférou. Hitem se stala i píseň “I Would’ve Loved You Anyway“. Inside Out vyšlo v období desáteho výročí Trishiného působení v šoubyznysu, deset let poté, co vyšlo její debutové album. „Jsem už o mnoho spokojenější se svým hlasem než jak jsem byla kdykoli předtím. Cítím v něm vyspělost, která tam nebyla, když jsem začínala. Zbavila jsem se pocitu, že každý tón musí být perfektní a práce na každém novém albu je pro mně o něco zábavnější, protože se už tak nezabývám dokonalostí.“
Trisha dosáhla za svojí dosavadní kariéru mnoha úspěchů, prodala milióny nosičů, odnesla si významné ocenění. Má zatím na kontě 10 alb, ze kterých je šest platinových (dvě z nich dokonce multiplatinové) a ostatní zlaté. Roku 1999 byla uvedená do Grand Ole Opry. Stala se členkou Hudební Síně Slávy v Georgii. Zazpívala na Olympijských hrách. Byla označená za jednu z nejlepších zpěvaček v historii, co se interpretace týká, považuje se za jednu z nejlepších vokalistek v rámci všech hudebních žánrů. Avšak nevyniká jen skvělou technikou. V jejím hlase je neobyčejná emocionální rezonance, schopnost dodat písním život a cit. „Moje kariéra mi přinesla mnoho skvělých zážitků. Byli to šťastné roky.“
V osobním životě je Trisha také konečně šťastná. V roce 2005 ji požádal o ruku její dlouholetý přítel Garth Brooks v Crystal Palace v Bakersfieldu u příležitosti odhalení bronzových soch 10 country legend. Garthova socha měla na prsteníčku navlečený prsten, který Garth sejmul, poklekl a před zraky 7000 diváků požádal Trishu o ruku. V prosinci téhož roku se vzali. Podle jejich slov byl sňatek perfektním vánočním dárkem a ani jeden z nich již nemůže být šťastnější. V roce 2007 vyšlo další, zatím poslední album (pokud nepočítáme kompilaci Love Songs z roku 2008) Heaven, Heartache and the Power of Love.
Potom pracovala jako recepční pro společnost Mary Tyler Moore's MTM Records a zanedlouho se stala zpěvačkou demo nahrávek pro různé hudební skladatele. V té době se seznámila s Garthem Brooksem, který se ji snažil prosadit. Slíbil jí, že pokud se mu to podaří, bude s ní spolupracovat. A svoje slovo splnil. Trisha nazpívala vedlejší vokály pro jeho debutové album v roce 1989 i na megaúspěšném No Fences o rok později.
S pomocí Gartha se seznámila s producentem Garthem Fundisem. S ním uskutečnila v roce 1990 vlastní vystoupení, které vedlo ke kontraktu s MCM. Trishino debutové album vyšlo v roce 1991 a hned úvodní singl “She’s In Love With A Boy“ se stal velkým hitem. Dostal se na vrchol country žebříčků a z Trishi se stala hvězda. Do první desítky se propracovaly i další tři singly z albuma, “Like We Never Had A Broken Heart“ (na kterém se autorsky podílel i Garth Brooks), “That’s What I Like About You“ a “The Woman Before Me“.
Spolupráce s Garthem pokračovala a Trisha byla otevíracím interpretem na jeho turné. Stala se první ženskou country zpěvačkou v historii, která prodala milión kusů svého debutového alba, za krátko prodaj překročil dokonce hranici dvou miliónů.
V soukromém živote naopak zažila pád a její první manželství s Christopherem Lathamem, kterého si vzala v roce 1986, ztroskotalo. Nedlouho po rozvodu vyšlo její druhé album Hearts In Armor, který se taktéž stalo platinovým. Dva singly se dostaly do Top 5, “Wrong Side Of Memphis“ i duet “Walkaway Joe“s Donem Henleym. Následovalo album The Song Remembers When se stejnojmeným hitem a roku 1994 vánoční The Sweetest Gift. Téhož roku se Trisha podruhé vdala, vzala si kytaristu skupiny Mavericks, Roberta Reynoldse. Úspěchem byla i cena Grammy za duet “I Fall To Pieces“, který nahrála s Aaronem Nevillem. Další úspěšný titul Thinkin’ About You se objevil v roce 1995. Titulní skladba “XXX’ And OOO’s (An American Girl) “se stala hitem číslo jedna a do první desítky se probojovala i nahrávka “I Wanna Go Too Far“.
V roce 1996 vyšlo album Everybody Knows a o rok později kompilace hitů Songbook: A Colection Of Hits, které sa prodalo přes 4 milióny. Bylo to první Trishino album, které se dostalo na vrchol country žebříčku a do Top 5 žebříčku popového. Pro film Con Air nahrála skladbu z autorské dílny Diany Warren, baladu “How Do I Live“, která se vyšplhala až na 2. místo. I když úspěch písně značně utrpěl kvůli konkurenční verzi v podání LeAnn Rimes, dostala se i do Top 20 pop žebříčku. Obrovský úspěch zaznamenaly i další dva singly z kolekce. Dlouho očekávaný duet s Garthem Brooksem “In Another Eyes“ to dotáhl taktéž až na 2.místo a z vrcholu žebříčku se mohla těšit skladba “Perfect Love“. Trisha získala od CMA cenu za nejlepší ženskou interpretku za roky 1997 i 1998, za rok 1997 stejnou cenu i od ACM. Odnesla si i dvě ceny Grammy, jednu za zmiňovaný duet s Brooksem a svou první sólovou za “How Do I Live“.
Její pracovní nasazení nepovolilo a už roku 1998 přišla s novým albem Where Your Road Leads, Gartha Fundise tentkrát na místě producenta nahradil Tony Brown. Obsahoval hity “There Goes My Baby“,“Powerful Thing“,“I’ll Still Love You More“ a další duet s Garthem, který nesl název celého alba.
Trisha si vyzkoušela i herectví a přijala vedlejší roli v televizním seriálu JAG, kde účinkovala v několika dílech. Ztvárnila postavu soudní patoložky. „Bylo to zajímavé, protože jsem hrála postavu, která nebyla zpěvačka. Byla úplně vojenská a chodila oblečená v bílém.“
Roku 2000 se rozpadlo i její druhé manželství a v důsledku toho vzniklo Trishino nejosobnější album Real Live Woman. I když z něho nevzešel žádny velký hit, prodávalo se velmi dobře a bylo zlaté. „Toto album bylo pro mně extrémně emocionální nahrávkou. Bylo to něco jako terapie. Dala jsem do něj celé srdce i duši a práce na něm mě značně vyčerpala. Měla jsem pocit, že by mi nevadilo, kdybych už nikdy nenahrála žádné album, protože z mého pohledu toto nikdy nepřekonám.“ Odezva od fanoušků byla úžasná. „Pravděpodobně mi přišlo víc mailů na píseň “Real Live Woman“ než jsem kdy dostala jako reakci na jakoukoli jinou nahrávku.“ Album Trishi přineslo i dvě nominace na cenu Grammy.
Při tvorbě následujícího titulu pracovala s novým producentem Markem Wrightem. „Chtěla jsem udělat něco úplně jiného než bylo Real Live Woman. Chtěla jsem experimentovat a chtěla jsem se pobavit.“ Album dostalo název Inside Out a Trisha zase dobyla country žebříčky. Podíleli se na něm i různé významné osobnosti včetně Vince Gilla, Rosanne Cash, Buddy Millera a dalších. V titulní skladbě, předělané nahrávce kanadského rockera Bryana Adamse, si opět zazpívala s Donem Henleym. Zajímavé je, že i když původní Adamsova verze je příjemnou baladou, Trisha a Don si se skladbou pohráli a udělali z ní skladbu rytmickou, nasáklou sluncem a letní atmosférou. Hitem se stala i píseň “I Would’ve Loved You Anyway“. Inside Out vyšlo v období desáteho výročí Trishiného působení v šoubyznysu, deset let poté, co vyšlo její debutové album. „Jsem už o mnoho spokojenější se svým hlasem než jak jsem byla kdykoli předtím. Cítím v něm vyspělost, která tam nebyla, když jsem začínala. Zbavila jsem se pocitu, že každý tón musí být perfektní a práce na každém novém albu je pro mně o něco zábavnější, protože se už tak nezabývám dokonalostí.“
Trisha dosáhla za svojí dosavadní kariéru mnoha úspěchů, prodala milióny nosičů, odnesla si významné ocenění. Má zatím na kontě 10 alb, ze kterých je šest platinových (dvě z nich dokonce multiplatinové) a ostatní zlaté. Roku 1999 byla uvedená do Grand Ole Opry. Stala se členkou Hudební Síně Slávy v Georgii. Zazpívala na Olympijských hrách. Byla označená za jednu z nejlepších zpěvaček v historii, co se interpretace týká, považuje se za jednu z nejlepších vokalistek v rámci všech hudebních žánrů. Avšak nevyniká jen skvělou technikou. V jejím hlase je neobyčejná emocionální rezonance, schopnost dodat písním život a cit. „Moje kariéra mi přinesla mnoho skvělých zážitků. Byli to šťastné roky.“
V osobním životě je Trisha také konečně šťastná. V roce 2005 ji požádal o ruku její dlouholetý přítel Garth Brooks v Crystal Palace v Bakersfieldu u příležitosti odhalení bronzových soch 10 country legend. Garthova socha měla na prsteníčku navlečený prsten, který Garth sejmul, poklekl a před zraky 7000 diváků požádal Trishu o ruku. V prosinci téhož roku se vzali. Podle jejich slov byl sňatek perfektním vánočním dárkem a ani jeden z nich již nemůže být šťastnější. V roce 2007 vyšlo další, zatím poslední album (pokud nepočítáme kompilaci Love Songs z roku 2008) Heaven, Heartache and the Power of Love.
