Věra Čáslavská byla československá sportovní gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po...
Životopis
Věra Čáslavská byla československá sportovní gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964 až 1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena.
Život
Od svého dětství se věnovala gymnastice. Svoji sportovní kariéru zahájila ve svých 16 letech na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě, kde československé gymnastky obsadily v soutěži družstev druhé místo. Ve víceboji jednotlivců skončila osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok.
Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.
První větší úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a třetí v prostných. Československé družstvo získalo stříbrnou medaili.
Dalším vrcholem její kariéry byl rok 1964 především pak Letní olympijské hry 1964 v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí.
Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili.
V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterdamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách.
V roce 1968 se účastnila Letních olympijských her v Mexiku, kde získala zlato za víceboji, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto her se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu. Na těchto olympijských hrách ukončila svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Během slavnostního hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.
Politická, společenská a trenérská činnost
V roce 1968 se také zapojila do politického života a podepsala známou petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979-1981).
V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka.
V letech 1990–1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995-2001).
V prezidentských volbách v roce 2013 aktivně podpořila Karla Schwarzenberga, protestovala zejména proti tomu, že jeho levicoví protikandidáti žádali o podporu komunisty.
Ocenění
- 1964, 1966, 1967, 1968 – Sportovec roku,
- 1968 - nejlepší sportovkyně světa, druhá nejznámější žena světa,
- 1989 - Cena Pierra de Coubertina, udělil Mezinárodní výbor pro fair play při UNESCO,
- 1991 - uvedena do Dvorany slávy v New Yorku,
- 1991 - Olympijský řád, udělen Mezinárodním olympijským výborem,
- 1995 - Státní vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně, udělil prezident České republiky Václav Havel,
- 2010 - Japonský Řád vycházejícího slunce, předal japonský velvyslanec v České republice Čikahito Harada v pražské rezidenci.
- 2016 - cena Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě.
Zajímavosti
Její jméno nese planetka (26986) Čáslavská (provizorní jméno 1997 VC5). K Čáslavské 70. narozeninám (2012) byla vydána poštovní dopisnice s portrétem, autorem je Oldřich Kulhánek.
Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964 až 1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena.
Život
Od svého dětství se věnovala gymnastice. Svoji sportovní kariéru zahájila ve svých 16 letech na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě, kde československé gymnastky obsadily v soutěži družstev druhé místo. Ve víceboji jednotlivců skončila osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok.
Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.
První větší úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a třetí v prostných. Československé družstvo získalo stříbrnou medaili.
Dalším vrcholem její kariéry byl rok 1964 především pak Letní olympijské hry 1964 v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí.
Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili.
V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterdamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách.
V roce 1968 se účastnila Letních olympijských her v Mexiku, kde získala zlato za víceboji, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto her se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu. Na těchto olympijských hrách ukončila svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Během slavnostního hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.
Politická, společenská a trenérská činnost
V roce 1968 se také zapojila do politického života a podepsala známou petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979-1981).
V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka.
V letech 1990–1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995-2001).
V prezidentských volbách v roce 2013 aktivně podpořila Karla Schwarzenberga, protestovala zejména proti tomu, že jeho levicoví protikandidáti žádali o podporu komunisty.
Ocenění
- 1964, 1966, 1967, 1968 – Sportovec roku,
- 1968 - nejlepší sportovkyně světa, druhá nejznámější žena světa,
- 1989 - Cena Pierra de Coubertina, udělil Mezinárodní výbor pro fair play při UNESCO,
- 1991 - uvedena do Dvorany slávy v New Yorku,
- 1991 - Olympijský řád, udělen Mezinárodním olympijským výborem,
- 1995 - Státní vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně, udělil prezident České republiky Václav Havel,
- 2010 - Japonský Řád vycházejícího slunce, předal japonský velvyslanec v České republice Čikahito Harada v pražské rezidenci.
- 2016 - cena Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě.
Zajímavosti
Její jméno nese planetka (26986) Čáslavská (provizorní jméno 1997 VC5). K Čáslavské 70. narozeninám (2012) byla vydána poštovní dopisnice s portrétem, autorem je Oldřich Kulhánek.
