Veronika Vítková je česká reprezentantka v biatlonu. Z juniorské kategorie má titul juniorské mistryně světa v individuálním a ve štafetovém závodu. V kategorii dospělých jsou jejími největšími úspěchy zlatá medaile na Mistrovství světa 2015,...
Životopis
Veronika Vítková je česká reprezentantka v biatlonu. Z juniorské kategorie má titul juniorské mistryně světa v individuálním a ve štafetovém závodu. V kategorii dospělých jsou jejími největšími úspěchy zlatá medaile na Mistrovství světa 2015, stříbrná medaile ze ZOH 2014 v Soči ze smíšené štafety a bronzová medaile ze stejné disciplíny na Mistrovství světa 2013. Ve světovém poháru vyhrála jeden individuální závod.
Její otec je bratrancem dalšího českého biatlonisty Zdeňka Vítka, její matka je sestrou Jany Šaldové, bývalé české reprezentantky v běhu na lyžích. Má dvě mladší sestry.
Odmala se věnovala klasickému lyžování. V 5. třídě základní školy zkusila biatlon a už u něj zůstala. Vystudovala sportovní gymnázium v Jilemnici, na kterém měla individuální studium.
Jejím trenérem byl po dobu devíti let Jindřich Šikola. Od sezóny 2014–2015 ji připravuje Zdeněk Vítek.
Sportovní kariéra
2006/2007
Talentovaná biatlonistka poprvé startovala ve světovém poháru seniorů v sezóně 2006/07 a debut na mistrovství světa si odbyla v sezóně 2007–08 ve švédském Östersundu, kde v individuálním závodě obsadila 14. místo.
2008/2009
V sezóně 2008/09 pokračoval její výkonnostní vzestup. Na Mistrovství světa dospělých v roce 2009 obsadila v individuálním závodě 5. místo, ve stíhacím závodě 10. místo a v závodě s hromadným startem 10. místo. Po sezóně v červenci 2009, cestou na soustředění do Rakouska, musela být hospitalizována se zánětem mozkových blan v Českých Budějovicích. Vynechala tři měsíce přípravy a toto onemocnění přibrzdilo její kariéru. Lékaři následně u ní diagnostikovali hormonální nerovnováhu. Meningitida současně postihla okolí hypofýzy, což způsobovalo návaly extrémní únavy. Následky onemocnění trvaly 5 let.
2009/2010
V sezónách 2009/10 a 2010/11 hledala s trenérem Šikolou optimální způsob přípravy a postupně se začala vracet na výkonnost z doby před vážnou nemocí. V roce 2010 reprezentovala Českou republiku na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru 2010 bez lepšího umístění (nejlépe 24. místo ve sprintu), ale v roce 2011 na Mistrovství světa v ruském Chanty-Mansijsku už obsadila 8. místo v individuálním závodě.
2011/2012
Od sezóny 2011/12 začala pravidelně atakovat bodované příčky ve Světovém poháru a na Mistrovství světa v Ruhpoldingu se umístila ve všech závodech do třicátého místa.
2012/2013
V sezóně 2012/13 začali se trenérem Šikolou spolupracovat s Gabrielou Soukalovou a výsledky se dostavily. Dne 15. prosince 2012 se obě děvčata ve slovinské Pokljuce umístila do pátého místa ve stíhacím závodě. Na dalším Světovém poháru v Oberhofu dosáhla poprvé ve své kariéře na stupně vítězů. Dne 6. ledna 2013 dojela na druhém místě ve stíhacím závodě, do kterého startovala jako šestnáctá. Na Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě patřila k nejlepším střelkyním, což však nepodpořila během a proto jí unikaly stupně vítězů v individuálních závodech. Dosáhla však úspěchu jako členka bronzové smíšené štafety, ve které běžela první úsek.
2013/2014
V úvodu sezóny 2013/14 bojovala s nachlazením, přesto se smíšenou štafetou triumfovala ve Světovém poháru ve švédském Östersundu. Na následujícím podniku Světového poháru v rakouském Hochfilzenu dojela ve sprintu druhá.
2014/2015
Úvod sezóny 2014/15 ve švédském Östersundu zahájila pátým místem v individuálním závodě na 15 kilometrů, ve sprintu obsadila 2. místo. V druhém podniku Světového poháru v rakouském Hochfilzenu pak pomohla české štafetě k třetímu místu.
Nejlepších výsledků v dosavadní kariéře dosáhla začátkem ledna v německém Oberhofu. Nejdříve zvítězila s Puskarčíkovou, Soukalovou a Landovou ve štafetě. Jako finišmanka ujela v posledním velkém stoupání Francouzce Bescondové a náskok si jistě udržela až do cíle. Pak zde vyhrála svůj první individuální závod světového poháru, když zvítězila ve sprintu. Ve větrném závodě udělala sice při každé střelbě jednu chybu, ale vše vyrovnala druhým nejrychlejším během. Nakonec v neděli doběhla druhá v závodu s hromadným startem, když nestačila jen na suverénní Bělorusku Domračevovou.
Dařilo se jí také o týden později na závodech v německém Ruhpoldingu, kde nejdříve ve štafetě zvítězila společně s Puskarčíkovou, Soukalovou a Landovou o 1:13,3 před druhými Běloruskami. Ve sprintu skončila osmá a v závodě s hromadným startem byla třetí za vítěznou Běloruskou Domračevovou a domácí Preussovou.
Její otec je bratrancem dalšího českého biatlonisty Zdeňka Vítka, její matka je sestrou Jany Šaldové, bývalé české reprezentantky v běhu na lyžích. Má dvě mladší sestry.
Odmala se věnovala klasickému lyžování. V 5. třídě základní školy zkusila biatlon a už u něj zůstala. Vystudovala sportovní gymnázium v Jilemnici, na kterém měla individuální studium.
Jejím trenérem byl po dobu devíti let Jindřich Šikola. Od sezóny 2014–2015 ji připravuje Zdeněk Vítek.
Sportovní kariéra
2006/2007
Talentovaná biatlonistka poprvé startovala ve světovém poháru seniorů v sezóně 2006/07 a debut na mistrovství světa si odbyla v sezóně 2007–08 ve švédském Östersundu, kde v individuálním závodě obsadila 14. místo.
2008/2009
V sezóně 2008/09 pokračoval její výkonnostní vzestup. Na Mistrovství světa dospělých v roce 2009 obsadila v individuálním závodě 5. místo, ve stíhacím závodě 10. místo a v závodě s hromadným startem 10. místo. Po sezóně v červenci 2009, cestou na soustředění do Rakouska, musela být hospitalizována se zánětem mozkových blan v Českých Budějovicích. Vynechala tři měsíce přípravy a toto onemocnění přibrzdilo její kariéru. Lékaři následně u ní diagnostikovali hormonální nerovnováhu. Meningitida současně postihla okolí hypofýzy, což způsobovalo návaly extrémní únavy. Následky onemocnění trvaly 5 let.
2009/2010
V sezónách 2009/10 a 2010/11 hledala s trenérem Šikolou optimální způsob přípravy a postupně se začala vracet na výkonnost z doby před vážnou nemocí. V roce 2010 reprezentovala Českou republiku na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru 2010 bez lepšího umístění (nejlépe 24. místo ve sprintu), ale v roce 2011 na Mistrovství světa v ruském Chanty-Mansijsku už obsadila 8. místo v individuálním závodě.
2011/2012
Od sezóny 2011/12 začala pravidelně atakovat bodované příčky ve Světovém poháru a na Mistrovství světa v Ruhpoldingu se umístila ve všech závodech do třicátého místa.
2012/2013
V sezóně 2012/13 začali se trenérem Šikolou spolupracovat s Gabrielou Soukalovou a výsledky se dostavily. Dne 15. prosince 2012 se obě děvčata ve slovinské Pokljuce umístila do pátého místa ve stíhacím závodě. Na dalším Světovém poháru v Oberhofu dosáhla poprvé ve své kariéře na stupně vítězů. Dne 6. ledna 2013 dojela na druhém místě ve stíhacím závodě, do kterého startovala jako šestnáctá. Na Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě patřila k nejlepším střelkyním, což však nepodpořila během a proto jí unikaly stupně vítězů v individuálních závodech. Dosáhla však úspěchu jako členka bronzové smíšené štafety, ve které běžela první úsek.
2013/2014
V úvodu sezóny 2013/14 bojovala s nachlazením, přesto se smíšenou štafetou triumfovala ve Světovém poháru ve švédském Östersundu. Na následujícím podniku Světového poháru v rakouském Hochfilzenu dojela ve sprintu druhá.
2014/2015
Úvod sezóny 2014/15 ve švédském Östersundu zahájila pátým místem v individuálním závodě na 15 kilometrů, ve sprintu obsadila 2. místo. V druhém podniku Světového poháru v rakouském Hochfilzenu pak pomohla české štafetě k třetímu místu.
Nejlepších výsledků v dosavadní kariéře dosáhla začátkem ledna v německém Oberhofu. Nejdříve zvítězila s Puskarčíkovou, Soukalovou a Landovou ve štafetě. Jako finišmanka ujela v posledním velkém stoupání Francouzce Bescondové a náskok si jistě udržela až do cíle. Pak zde vyhrála svůj první individuální závod světového poháru, když zvítězila ve sprintu. Ve větrném závodě udělala sice při každé střelbě jednu chybu, ale vše vyrovnala druhým nejrychlejším během. Nakonec v neděli doběhla druhá v závodu s hromadným startem, když nestačila jen na suverénní Bělorusku Domračevovou.
Dařilo se jí také o týden později na závodech v německém Ruhpoldingu, kde nejdříve ve štafetě zvítězila společně s Puskarčíkovou, Soukalovou a Landovou o 1:13,3 před druhými Běloruskami. Ve sprintu skončila osmá a v závodě s hromadným startem byla třetí za vítěznou Běloruskou Domračevovou a domácí Preussovou.
