Režisérka a herečka Viktorie Čermáková poprvé stála před kamerou jako tříletá v hlavní rolki filmu Oty Kovala Lucie a zázraky. Zahrála si několik dětských rolí i v dalších filmech, ve čtrnácti letech byla přijata do amatérského souboru A studio při pražském Divadle na okraji. Vyučila se fotografkou, ale stále výrazněji ji přitahovalo divadlo. Do roku 1989 zůstala členkou A studia, kde pracovala především pod vedením Evy Salzmannové a Ondřeje Pavelky. Spolu s Davidem Czesanym pak vedla A studio II, v němž realizovala svou první samostatnou režii Dům doni Bernardy.

V letech 1985 – 1986 působila v angažmá brněnského Divadla na provázku. V letech 1991 – 1994 byla členkou divadelního spolku Kašpar, který působil v MDP Rokoko a v Divadle v Celetné. S částí souboru Kašpar odešla v roce 1994 do Divadla Komedie, kde zůstala v angažmá do roku 2002 a kde hrála pod režijním vedením M. Dočekala, J. Nebeského, J. Pokorného, J. A. Pitínského ad.

Kromě herecké práce se věnovala také dramatické výchově na středních i základních školách. Režírovala rovněž tři divadelní módní přehlídky pro Divadlo Komedie a divadelní podívanou Maska inscenovanou na nádvoří Starého purkrabství Pražského hradu. V letech 2002 – 2005 studovala režii na pražské DAMU. V roce 2006 se stala spoluzakladatelkou Divadelního studia Továrna, které působí převážně v holešovické La Fabrice. Od roku 2005 vytvořila inscenace v Činoherním studiu Ústí nad Labem, Rubínu, Divadle v Celetné, Ta Fantastice, Boudě ND, Divadle v Řeznické, La Fabrice či Středočeském divadle Kladno. Spolupracuje i se studiem Alfréd ve dvoře.

V roce 2007 byla na festivalu Příští vlna / Next Wave oceněna za přínos českému divadlu a v témže roce byla jako talent roku nominována na Cenu Alfréda Radoka. Mezi její nejnovější inscenace (2009) patří Lvíče v pražském Divadle Komedie, Lakomec v brněnském Národním divadle, Vltavínky a Detektor lži v Klicperově divadle v Hradci Králové a Poslední oheň na Nové scéně ND.