Volodymyr Volodymyrovyč Kličko je ukrajinský boxer v těžké váze, olympijský vítěz z olympijských her v Atlantě v roce 1996 v nejvyšší váhové kategorii nad 91 kg. Profesionální mistr světa (WBA, 2011—dosud, WBO, 2000—2003, 2008—dosud; IBF,...
Životopis
Volodymyr Volodymyrovyč Kličko je ukrajinský boxer v těžké váze, olympijský vítěz z olympijských her v Atlantě v roce 1996 v nejvyšší váhové kategorii nad 91 kg. Profesionální mistr světa (WBA, 2011—dosud, WBO, 2000—2003, 2008—dosud; IBF, 2006—dosud; IBO, 2006—dosud) v nejtěžší kategorii. V současnosti vlastní tři ze čtyř hlavních pásů těžké váhy, jeden zbývající má jeho starší bratr Vitalij Kličko. Bratři tedy kompletně ovládají současnou těžkou váhu v boxu.
V dosavadní kariéře absolvoval 64 zápasů, z toho 61 vyhrál a z toho 51 knokautováním soupeře.
Je mladším bratrem profesionálního boxera Vitalije Klička. Bratři chodili jako děti do školy (dnes Gymnázium Mimoň) v severočeské Mimoni.
Amatérská kariéra
Vladimírova amatérská kariéra byla velice úspěšná s bilancí 134 vítězství a 6 proher. V roce 1996 získal stříbrnou medaili na Evropském šampionátu v Dánském Velje, kde prohrál až ve finále na body 1:6 s Rusem Alexiem Lezinem. Tečku za amatérským ringem udělal ještě tentýž rok ziskem zlaté medaile na olympijských hrách v roce 1996 v Atlantě ve váze nad 91 kg, když ve finále porazil na body 7:4 Paea Wolfgramma.
Profesionální kariéra
Vladimír Kličko započal svou profesionální kariéru v Německém Hamburgu 16.11.1996, když v 1. kole knockoutoval Mexičana Fabiana Mezu.
14.2.1998 Získal mezinárodní titul organizace WBC výhrou nad Američanem Marcusem McIntyrem ve 3. kole KO v Německém Stuttgartu. Ale tento titul mu vydržel pouze do prosince téhož roku, protože 5. prosince přišla první překvapivá prohra s Američanem Rossem Purittym v 11 kole technickým KO. 17.7.1999 Si ale spravil chuť a v dalším titulovém zápase získal Inter-Kontinentální titul WBA výhrou nad Josephem Chinganguou ze Zambie. O dva měsíce později 25.9.1999 k tomuto titulu přidal ještě pás Evropského šampióna EBU, který získal vítězstvím nad Axelem Schulzem z Německa.
První zápas o titul mistra světa přišel 14.10.2000 a stál proti dosavadnímu šampiónovi z USA - Chrisu Byrdovi. Zápas to byl velice atraktivní a Vladimir v něm jasně dominoval a vyhrál 3:0 na body 120:106, 118:108 a 119:107 a získal tak titul mistra světa organizace WBO. Následně přišlo pět úspěšných obhajob (24.3.2001 Derrick Jefferson, 4.8.2001 Charles Shufford, 16.3.2002 Frans Botha, 29.6.2002 Ray Mercer a 7.12.2002 Jameel McCline)
Největší překvapení přišlo 8.3.2003, když Kličko po šesté obhajoval mistrovský pás WBO. Nastoupil proti Jihoafričanovi Corrie Sandersovi jako jasný favorit zápasu, ale jak se říká v těžké váze stačí jedna rána a vše může být jinak a to se také stalo. Sanders poslal Wladimira třikrát na podlahu a doslova si s šampiónem hrál. Rozhodčí následně zápas ve druhém kole správně ukončil TKO.
10.4.2004 se Kličkovi naskytla nová příležitost na získání jeho ztraceného pásu. Tentokrát se postavil proti Američanovi Lamonu Brewsterovi v Nevadě. Brewster ale dostál své pověsti jednoho z nejtvrdších boxerů a Klička porazil v pátém kole technickým knockoutem. Jedná se zatím o poslední Kličkovu prohru v profesionální kariéře.
22.4.2006 Se to Vladimírovi opět podařilo a v odvetném zápase proti Chrisu Byrdovi získal tituly mistra světa organizací IBF a IBO, když jasně dominoval a vyhrál v 7. kole TKO. Poté přišli 3 úspěšné obhajoby (11.11.2006 Calvin Brock, 10.3.2007 Ray Austin a 7.7.2007 Lamon Brewster)
23.2.2008 přišla čtvrtá obhajoba pásů IBF a IBO v Americké Madison Square Garden s držitelem mistrovského titulu WBO Sultanem Ibragimovem z Ruska. Vladimír v celém zápase dle předpokladů jasně dominoval a vyhrál zaslouženě na body 3:0 (119:110, 117:111 a 118:110). Poté všechny tři tituly obhájil v dalších pěti duelech (12.7.2008 Tony Thompson, 13.12.2008 Hasim Rahman, 20.6.2009 Ruslan Chagaev, 20.3.2010 Eddie Chambers a 11.9.2010 Samuel Peter)
2.7.2011 přišla hodně očekávaná bitva s držitelem pásu WBA super s Britskou těžkou vahou Davidem Hayem. Zápas to byl opravdu krásný a Haye se hodně snažil, ale Wlado opět dominoval a připsal si další bodové vítězství 3:0 (118:108, 117.109 a 116:110) Do dnes tyto čtyři pásy (WBA, WBO, IBF a IBO) zatím obhájil v dalších pěti duelech (3.3.2012 Jean Marc Mormeck, 7.7.2012 Tony Thompson, 10.11.2012 Mariusz Wach, 4.5.2013 Francesco Pianeta a 5.10.2013 Alexander Povetkin).
Další obhajoba titulů je naplánována na 26.4.2014 proti Australanovi Alexovi Leapaiemu, který si pozici oficiálního WBO vyzyvatele zasloužil překvapivou výhrou nad Rusem Denisem Boytsovem. Letos by se měl Vladimír postavit v případě výhry proti Bulharské jedničce Kubratu Pulevovi, který je vyzyvatelem organizace IBF.
V dosavadní kariéře absolvoval 64 zápasů, z toho 61 vyhrál a z toho 51 knokautováním soupeře.
Je mladším bratrem profesionálního boxera Vitalije Klička. Bratři chodili jako děti do školy (dnes Gymnázium Mimoň) v severočeské Mimoni.
Amatérská kariéra
Vladimírova amatérská kariéra byla velice úspěšná s bilancí 134 vítězství a 6 proher. V roce 1996 získal stříbrnou medaili na Evropském šampionátu v Dánském Velje, kde prohrál až ve finále na body 1:6 s Rusem Alexiem Lezinem. Tečku za amatérským ringem udělal ještě tentýž rok ziskem zlaté medaile na olympijských hrách v roce 1996 v Atlantě ve váze nad 91 kg, když ve finále porazil na body 7:4 Paea Wolfgramma.
Profesionální kariéra
Vladimír Kličko započal svou profesionální kariéru v Německém Hamburgu 16.11.1996, když v 1. kole knockoutoval Mexičana Fabiana Mezu.
14.2.1998 Získal mezinárodní titul organizace WBC výhrou nad Američanem Marcusem McIntyrem ve 3. kole KO v Německém Stuttgartu. Ale tento titul mu vydržel pouze do prosince téhož roku, protože 5. prosince přišla první překvapivá prohra s Američanem Rossem Purittym v 11 kole technickým KO. 17.7.1999 Si ale spravil chuť a v dalším titulovém zápase získal Inter-Kontinentální titul WBA výhrou nad Josephem Chinganguou ze Zambie. O dva měsíce později 25.9.1999 k tomuto titulu přidal ještě pás Evropského šampióna EBU, který získal vítězstvím nad Axelem Schulzem z Německa.
První zápas o titul mistra světa přišel 14.10.2000 a stál proti dosavadnímu šampiónovi z USA - Chrisu Byrdovi. Zápas to byl velice atraktivní a Vladimir v něm jasně dominoval a vyhrál 3:0 na body 120:106, 118:108 a 119:107 a získal tak titul mistra světa organizace WBO. Následně přišlo pět úspěšných obhajob (24.3.2001 Derrick Jefferson, 4.8.2001 Charles Shufford, 16.3.2002 Frans Botha, 29.6.2002 Ray Mercer a 7.12.2002 Jameel McCline)
Největší překvapení přišlo 8.3.2003, když Kličko po šesté obhajoval mistrovský pás WBO. Nastoupil proti Jihoafričanovi Corrie Sandersovi jako jasný favorit zápasu, ale jak se říká v těžké váze stačí jedna rána a vše může být jinak a to se také stalo. Sanders poslal Wladimira třikrát na podlahu a doslova si s šampiónem hrál. Rozhodčí následně zápas ve druhém kole správně ukončil TKO.
10.4.2004 se Kličkovi naskytla nová příležitost na získání jeho ztraceného pásu. Tentokrát se postavil proti Američanovi Lamonu Brewsterovi v Nevadě. Brewster ale dostál své pověsti jednoho z nejtvrdších boxerů a Klička porazil v pátém kole technickým knockoutem. Jedná se zatím o poslední Kličkovu prohru v profesionální kariéře.
22.4.2006 Se to Vladimírovi opět podařilo a v odvetném zápase proti Chrisu Byrdovi získal tituly mistra světa organizací IBF a IBO, když jasně dominoval a vyhrál v 7. kole TKO. Poté přišli 3 úspěšné obhajoby (11.11.2006 Calvin Brock, 10.3.2007 Ray Austin a 7.7.2007 Lamon Brewster)
23.2.2008 přišla čtvrtá obhajoba pásů IBF a IBO v Americké Madison Square Garden s držitelem mistrovského titulu WBO Sultanem Ibragimovem z Ruska. Vladimír v celém zápase dle předpokladů jasně dominoval a vyhrál zaslouženě na body 3:0 (119:110, 117:111 a 118:110). Poté všechny tři tituly obhájil v dalších pěti duelech (12.7.2008 Tony Thompson, 13.12.2008 Hasim Rahman, 20.6.2009 Ruslan Chagaev, 20.3.2010 Eddie Chambers a 11.9.2010 Samuel Peter)
2.7.2011 přišla hodně očekávaná bitva s držitelem pásu WBA super s Britskou těžkou vahou Davidem Hayem. Zápas to byl opravdu krásný a Haye se hodně snažil, ale Wlado opět dominoval a připsal si další bodové vítězství 3:0 (118:108, 117.109 a 116:110) Do dnes tyto čtyři pásy (WBA, WBO, IBF a IBO) zatím obhájil v dalších pěti duelech (3.3.2012 Jean Marc Mormeck, 7.7.2012 Tony Thompson, 10.11.2012 Mariusz Wach, 4.5.2013 Francesco Pianeta a 5.10.2013 Alexander Povetkin).
Další obhajoba titulů je naplánována na 26.4.2014 proti Australanovi Alexovi Leapaiemu, který si pozici oficiálního WBO vyzyvatele zasloužil překvapivou výhrou nad Rusem Denisem Boytsovem. Letos by se měl Vladimír postavit v případě výhry proti Bulharské jedničce Kubratu Pulevovi, který je vyzyvatelem organizace IBF.
