Vratislav Brabenec je český hudebník a literát. Hraje na altsaxofon, basklarinet, klarinet a zpívá. Je znám především z klasické sestavy hudební skupiny The Plastic People of the Universe, jíž byl členem v letech 1972 – 1982a od roku 1997 dodnes. Rovněž je autorem mnoha textů skupiny, zejména z alb Co znamená vésti koně a Maska za maskou, úpravy textů ze Starého a Nového zákona (v letech 1964 – 1969 studoval evangelickou teologii na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze) pro program Pašijové hry velikonoční a úpravy textů Ladislava Klímy k programu Jak bude po smrti. Roku 1976 byl spolu s ostatními členy PPU z politických důvodů zatčen a vězněn (tento rozsudek byl v roce 2003 zrušen Nejvyšším soudem), po propuštění podepsal Chartu 77. Roku 1982 byl Státní bezpečností donucen emigrovat do Kanady, kde se živil jako zahradní architekt. Z Kanady se vrátil roku 1997 a znovu připojil se ke skupině. Je rovněž členem další undergroundové skupiny Sen noci svatojánské band. Hraje i ve freejazové kapele Jazz Kohnspiracy, v níž kromě něj hraje Michal Hrubý (Malé dechové cvičení, klarinety a saxofony), Petr Tichý (kontrabas) a Jan Schneider (bicí, s PPU nahrál Pašijové hry velikonoční na perkuse). Ondřej Bezr z Mladé Fronty DNES charakterizoval Brabence takto: "mimořádně charismatická osobnost, která s patosem starozákonního proroka a zároveň drsností "vykaleného" rockera [...] deklamuje vlastní obvykle biblicky inspirované texty." V roce 2012 podpořil požadavek na propuštění členek ruské punkové skupiny Pussy Riot. Tři členky skupiny byly za údajné výtržnictví, kterého se měly dopustit hraním písně, odsouzeny k nepodmíněným trestům odnětí svobody - stejně jako Brabenec o 36 let dříve.