Režisér Zdeněk Havlíček chtěl být původně fotbalistou a do svých dvaceti let kopanou aktivně hrál za klub Bohemians. Nakonec ale Zdeněk Havlíček zemřel jako nestor a významný tvůrce svého oboru ve věku 77 let.
Režie:
První setkání s televizí...
Životopis
Režisér Zdeněk Havlíček chtěl být původně fotbalistou a do svých dvaceti let kopanou aktivně hrál za klub Bohemians. Nakonec ale Zdeněk Havlíček zemřel jako nestor a významný tvůrce svého oboru ve věku 77 let.
Režie:
První setkání s televizí si Zdeněk Havlíček odbyl ještě před vojnou v roce 1951, kdy spolupracoval s Josefem Pehrem. Společně byli pozváni do Radioústavu, kde se rodilo televizní vysílání a Havlíček jeho kouzlu natolik propadl, že po pěti letech už stál u zrodu ostravského studia, kterému zůstal až do konce svého života věrný. Nejprve pracoval na postu asistenta režie, později byl až do roku 199o kmenovým režisérem. V ostravské televizi Havlíček režíroval první živé přenosy, vytvořil několik sérií úspěšných hudebních cyklů s dirigentem Vladimírem Brázdou, aby se od té doby hudebně-zábavným žánrům věnoval prakticky po celý svůj tvůrčí život. Na počátku 7o. let natočil Havlíček devítidílný seriál Dispečer a děvčátko z kolonie s Josefem Kobrem v hlavní roli, který vznikl podle scénáře Jaroslava Dieta a protože se seriál stal jedním z nejsledovanějších programů tehdejší doby, jejich úspěšná spolupráce pokračovala televizními filmy. 8o. léta jsou s Havlíčkovým jménem spojena seriálem Můj táta byl…, v níž se objevili nejenom lidé obyčejných povolání, ale i slavných rodinných klanů nebo televizní sběratelskou soutěží Ano-ne. I v těchto letech pokračoval Havlíček v realizaci hudebně-zábavných pořadů a díky němu vznikla nejenom legendární Kavárnička dříve narozených, ale také neméně populární Divadélko pod věží s moderující zpěvačkou Marií Rottrovou.
Ačkoliv v 9o. letech odešel Zdeněk Havlíček do penze, věnoval se i nadále natáčení televizních pořadů a filmů. Ke konci umělecké kariéry se Havlíčkovou srdeční záležitostí staly pohádky a i přes zdravotní komplikace jej v posledních letech neopouštěl ani tvůrčí elán. Až do posledních dnů svého umělecky bohatého života stál na postu režiséra nejrůznějších televizních i filmových zakázek, kulturních či společenských akcí. Za půlstoletí trvající kariéru Z. Havlíček na své konto nastřádal tisíce zábavných, hudebních nebo estrádních pořadů, soutěže, dramatická díla či pohádky a své jméno spojil i s policejním magazínem Na stopě.
Filmografie - režie (výběr):
1971 – Dispečer a děvčátko z kolonie;
1978 - Melodie bílého klavíru;
198o - Čmelák Aninka a ti druzí;
1988 – Dědek;
1991 – Cvokstory; Věčný tulák;
1996 - O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech;
1998 - Čerte, drž se svého kopyta!; Šmankote, babičko, čaruj!;
? - Procházky operetou; Můj táta byl...; Divadélko pod věží; Zlatník Ondra; Skříňka s líčidly; Země úsměvů a snů; Příběh středního útočníka; Melodie vzpomínek; Ano-ne; Kavárnička dříve narozených; Divadélko pod věží; Na stopě
Režie:
První setkání s televizí si Zdeněk Havlíček odbyl ještě před vojnou v roce 1951, kdy spolupracoval s Josefem Pehrem. Společně byli pozváni do Radioústavu, kde se rodilo televizní vysílání a Havlíček jeho kouzlu natolik propadl, že po pěti letech už stál u zrodu ostravského studia, kterému zůstal až do konce svého života věrný. Nejprve pracoval na postu asistenta režie, později byl až do roku 199o kmenovým režisérem. V ostravské televizi Havlíček režíroval první živé přenosy, vytvořil několik sérií úspěšných hudebních cyklů s dirigentem Vladimírem Brázdou, aby se od té doby hudebně-zábavným žánrům věnoval prakticky po celý svůj tvůrčí život. Na počátku 7o. let natočil Havlíček devítidílný seriál Dispečer a děvčátko z kolonie s Josefem Kobrem v hlavní roli, který vznikl podle scénáře Jaroslava Dieta a protože se seriál stal jedním z nejsledovanějších programů tehdejší doby, jejich úspěšná spolupráce pokračovala televizními filmy. 8o. léta jsou s Havlíčkovým jménem spojena seriálem Můj táta byl…, v níž se objevili nejenom lidé obyčejných povolání, ale i slavných rodinných klanů nebo televizní sběratelskou soutěží Ano-ne. I v těchto letech pokračoval Havlíček v realizaci hudebně-zábavných pořadů a díky němu vznikla nejenom legendární Kavárnička dříve narozených, ale také neméně populární Divadélko pod věží s moderující zpěvačkou Marií Rottrovou.
Ačkoliv v 9o. letech odešel Zdeněk Havlíček do penze, věnoval se i nadále natáčení televizních pořadů a filmů. Ke konci umělecké kariéry se Havlíčkovou srdeční záležitostí staly pohádky a i přes zdravotní komplikace jej v posledních letech neopouštěl ani tvůrčí elán. Až do posledních dnů svého umělecky bohatého života stál na postu režiséra nejrůznějších televizních i filmových zakázek, kulturních či společenských akcí. Za půlstoletí trvající kariéru Z. Havlíček na své konto nastřádal tisíce zábavných, hudebních nebo estrádních pořadů, soutěže, dramatická díla či pohádky a své jméno spojil i s policejním magazínem Na stopě.
Filmografie - režie (výběr):
1971 – Dispečer a děvčátko z kolonie;
1978 - Melodie bílého klavíru;
198o - Čmelák Aninka a ti druzí;
1988 – Dědek;
1991 – Cvokstory; Věčný tulák;
1996 - O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech;
1998 - Čerte, drž se svého kopyta!; Šmankote, babičko, čaruj!;
? - Procházky operetou; Můj táta byl...; Divadélko pod věží; Zlatník Ondra; Skříňka s líčidly; Země úsměvů a snů; Příběh středního útočníka; Melodie vzpomínek; Ano-ne; Kavárnička dříve narozených; Divadélko pod věží; Na stopě