Zlínský rodák Zdeněk Šánský se již na obecné a později měšťanské škole projevoval jako zručný kreslíř. Nejraději kreslil a později i maloval figurální kompozice, převážně se promítající v jeho fantazii. Svůj talent rozvíjel na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti v letech 1953 až 1957 se zaměřením na propagační grafiku. Mezi učitele patřil mimo jinými pedagogy Jaroslav Kořínek, na kterého i po létech vzpomínali mnozí absolventi této školy.

Po nějakou dobu se věnoval propagační grafice a využil jednu z možností rozšířit využití svých výtvarných schopností a byl velmi přitahován scénografií a kostýmními návrhy. V roce 1962 byl přijat ke studiu na DAMU-scénografii a studoval u profesora Františka Tröstera. Studium završil absolutoriem v roce 1967. V letech 1967 až 1969 nejprve scénografem a kostýmním výtvarník Horáckého divadla v Jihlavě. Jako kostýmní výtvarník byl zaměstnán ve Slovenské televizi v Bratislavě od roku 1962 až do svého odchodu do důchodu. Mimo slovenská televizní studia, pracoval externě také pro brněnské i pražské televizní studio, např. Č Brno- Bakaláři 1980. Během tohoto období spolupracoval zejména se severomoravskými divadelními scénami, např. Divadlem Oldřicha Stibora v Olomouci v letech 1971 až 1972, později s Divadlem Petra Bezruče v Ostravě a dalšími.

Mimo československých divadel spolupracoval i s divadly zahraničními. Několikrát získal různá ocenění, např. v roce 1972 Cenu Oldřicha Stibora za scénografii. Převážnou část výtvarné tvorby Zdeňka Šánského představují kostýmní návrhy, např. divadelní realizace H.v.Kleist: Rozbitý džbán (1963), A. P. Čechov: Medvěd (1965), M. V. Gogol: Mrtvé duše (1969), pohádka Hadí princ (1972), B. Smetana: Braniboři v Čechách (2004, Národní divadlo Brno) a dal.

Podílel se jako kostýmní výtvarník i na hraném dokumentu Čas grimas, režiséra Petera Dimitrova a projektu hraného filmu režiséra Ivo Trojakova Cyril a Metod (2013).