Zpěvačka Koncz Zsuzsa, narozená 7. března 1946 v Pély, třiapůltisícové obci ležící nějakých 100 km východně od Budapešti v župě Heves, patří k nejvýraznějším postavám maďarské poprockové scény. Těžiště její tvorby spadá do první poloviny 70. let...

Životopis

Zpěvačka Koncz Zsuzsa, narozená 7. března 1946 v Pély, třiapůltisícové obci ležící nějakých 100 km východně od Budapešti v župě Heves, patří k nejvýraznějším postavám maďarské poprockové scény. Těžiště její tvorby spadá do první poloviny 70. let 20. století, i když zpívat začala již v první polovině let šedesátých. Je nositelkou mnoha významných vyznamenání a ocenění. Z nich nejvýznamnější je asi francouzský Řád čestné legie, udělený v roce 2001. Z domácích vyznamenání pak cena Ference Liszta (1977), Řád Maďarské republiky Za zásluhy (1995), Cena Lajose Kosutha a zatím poslední ocenění Prima Primissima (obojí 2008). Cenu za celoživotní dílo udělilo zpěvačce i maďarské hudební vydavatelství Hungaroton.

Začátky
Dráhu zpěvačky začala Zsuzsa Koncz v roce 1962, kdy se zúčastnila televizní soutěže Ki Mit Tud? (Kdo co ví?). Následovala léta ve studentských klubech a počátky se skupinou Omega. Důležitý milník v její kariéře znamená rok 1967, kdy vytvořila hlavní ženskou roli ve filmu Ezek a fiatalok (Toto jsou mladí lidé). Ve filmu kromě skupiny Omega účinkovala ještě kapela, která v následujících letech sehrává klíčovou úlohu v kariéře Zsuzsy - Illés együttes.
Z filmu vzešly úspěšné singly jako Ez az a ház (To je ten dům) (jediná nahrávka se skupinou Omega) nebo Miszter Alkohol (Mr. Alkohol), a také deska s filmovým soundtrackem. Ta je dnes považována za první maďarské rockové album.
O něco později nahrává Zsuzsa Koncz svůj plnohodnotný albový debut Volt egyszer egy lány (Byla jednou dívka - 1969). Touto deskou se naplno rozvíjí spolupráce se skupinou Illés, i když na albu se tentokrát podílely i další kapely (Echo együttes, Metró a Tolcsvay trió). Album obsahuje nádhernou titulní melodii, která snese srovnání se soudobou angloamerickou populární produkcí. Z mnoha dalších se dodnes na koncertech objevují písně Színes ceruzák (Barevné tužky) nebo Rohan az idő (Čas letí). Rockově zní Nem, hiszek neked már (Už ti nevěřím).
Příští album Szerelem (Láska - 1970) znamená definitivně výhradní spolupráci s Illés együttes. Úvodní Valaki kell, hogy szeressem (Někdo mě musí milovat) sice připomíná maďarskou lidovku, ale proč ne? Celé album je více laděné do folku, i když jsou tu i rockovější čísla - Miért hagytuk, hogy így legyen (Proč jsme to tak nechali) si Zsuzsa vypůjčila od Illés.

Květinka
Vrcholem je album Kis virág (Malá květina - 1971), dodnes rekordně úspěšné co do čísel o prodeji. Obsahuje zřejmě největší hit celé zpěvaččiny kariéry Valahol egy lány (Kdesi jedna dívka) a další nepřekonatelné věci jako Micimackó (Medvídek Pú) nebo Kis herceg (Malý princ). Skupina Illés nejen že opět zafungovala jako výhradní doprovodná kapela, ale jako titulní píseň zpěvačce věnovala i svůj hit z roku 1968. Na desce se také poprvé objevují kraťoučké skladbičky, které se na nějakou dobu staly poznávacím znamením společných desek.
Další alba nastoupený trend přinejmenším potvrdila. Texty písní začínají být z pohledu tehdejší vlády problematické. Příští album Élünk és meghalunk (Život a smrt - 1972) otvírala píseň Vándorének (Tulákův song) - kdosi nám ústy zpěvačky sděluje, že sice chce zůstat, ale nechce žít jako dosud. Spolu s propracovanou rockovou náladou musela tato narážka na emigraci minimálně provokovat. Kelepce (Past) pak je další verzí písně původně nahrané skupinou Illés. Ta zde oproti originálu doznala několika úprav, dostala proto i nový název. Ten původní však na desce zůstal - posloužil jako titul alba.

Pád
Následující deska Jelbeszéd (Znaková řeč - 1973) přináší písně rockově úderné, jako například hned úvodní Ki mondta (Kdo řekl), i písně baladické, mezi nimi Kertész leszek (Zahradníkův song) nebo Ha én rózsa volnék (Kdybych byla růží). Lehká alegorie hlavně posledně jmenované stačila k zákazu desky. Album je také poslední spoluprací se skupinou Illés - ta shodou okolností zanikla právě v této době. Důvodem bylo londýnské interview během britského turné, kdy se skupina nevyhnula kritice maďarské vlády. Za to dostala roční zákaz činnosti, což však de facto znamenalo její nucený konec.
Na jejích troskách postavil János Bródy (bez účasti dosavadního frontmana Lajose Illése, který dal dohromady novou sestavu s názvem Illés) skupinu Fonográf, která vyměnila rock za nevinnější country a vyhnula se politickým tématům. Bezprostředně po zákazu předešlého alba pomohli Zsuzse nahrát desku Gyerekjátékok (Dětské hračky - 1974), ale úspěchu ani kvalitě předchozích se ani nepřiblížili. Jen o málo lepší bylo album Ne vágj ki minden fát! (Neporaž všechny stromy - 1975), ze kterého kromě titulní písně přežila ještě Zöld szemem kék (Moje zelené oči jsou modré). Její název sice byl narážkou, ale jen na slovní hříčku s anglickým slovem "blue", které může znamenat "modrý", ale i "smutný".

Nový rozlet
Kariéra Zsuzsy Koncz se pomalu rozjížděla ze stadia, kdy měla na každé desce tak jednu nebo dvě slušné písně. V té době složila hold šedesátým létům písní 1964 z alba nazvaného jednoduše X. (1977), ale skutečný vzestup začíná o pár let později. Prvním příslibem byla deska Valahol (Někde - 1979). V roce 1983 mohlo díky lehkému uvolnění poměrů v Maďarsku vyjít znovu album Jelbeszéd. V témže roce Zsuzsa Koncz vydala singl A Kárpáthyék lánya (Dcera Karpat), kde se zcela otevřeně vyjádřila k událostem v Maďarsku roku 1956. Píseň je založena na příběhu dívky, jejíž otec se jednou v šestapadesátém nevrátil domů. Následuje popis života v Americe a na závěr je vyslovena víra, že jednou se do Maďarska bude moci vrátit. Píseň nemá kdovíjak silnou melodii, ale text byl v tomhle případě prostě přednější. Příští album muselo být nutně politicky průchodné, a tak vychází deska Újhold (Nový měsíc - 1985) se stejně nevýrazným obsahem jako obalem. Definitivní vzestup znamená až Fordul a világ (Svět se otáčí - 1988), poslední album nahrané před pádem komunismu. Titulem je lehce modifikovaný název písně Ha fordul a világ (Když se svět otáčí). Nahrávání desky zastihlo všechny účinkující ve vrcholné formě. Texty hovoří o svobodě, lásce a potřebě změny. K modernímu zvuku se ještě přidávají silné melodie. Tématem první písně Zeng az ének (Nech hudbu znít) je svoboda vyjadřování, ale vyrovnanost celého materiálu je obrovská a vyzvednout nejkvalitnější písně je skoro nemožné. Pomalu se hroutící režim však už nemá sílu zasáhnout, albu je tak dopřán fenomenální úspěch. Zsuzsa Koncz se také, i když ve velmi malé míře, začíná objevovat jako spoluautorka svých písní.

Devadesátá léta
Hned náledující album Illuzió nélkül (Bez iluze - 1991) možná není tak zdařilé jako jeho předchůdce, přesto obsahuje pár dobrých písní. Tématem je určité rozčarování po převratu, které si více či méně prožila každá postkomunistická země. Představitelem stylu alba může být titulní skladba stejně jako hitová Jöjj, kedvesem (Pojď, můj milý).
Výborné živé album Jubileumi koncert (Jubilejní koncert) s koncertem z 3. října 1992 bylo vydáno (bohužel pouze na CD) u příležitosti 30 let účinkování Zsuzsy Koncz na hudební scéně. Hodinový sestřih obsahuje největší hity z její dosavadní kariéry. Vycházejí však i další studiová alba - Ne veszítsd el a fejed (Neztrácej hlavu - 1993), jež tvoří už podle názvu jakýsi protiklad k náladě bez iluzí, a především výborné Ég és föld között (Mezi nebem a zemí - 1997), oceněné platinovou deskou. O rok později přizvala Zsuzsa Koncz ke spolupráci všechny významné postavy maďarské hudby, se kterými se během své kariéry potkala, a vzniká nádherně uvolněná deska Csodálatos világ - Duettek (Báječný svět - Duety). Konec tisíciletí je i příležitostí k ohlédnutí, a tak vychází album největších hitů Miért hagytuk, hogy így legyen (Proč jsme to tak nechali - 1999). Nejedná se však o klasické "bestofko", neboť všechny písně byly nově nahrané.

Současnost
V posledních letech se Zsuzsa Koncz věnuje více nahrávkám, které sama nazývá "verslemez", tedy básnickými deskami. Z této nálady vystupuje album Ki nevet a végén (Kdo se směje naposled - 2002), které lze označit jednak za běžnou písňovou tvorbu, a jednak za docela zdařilé.
Až docela nedávno také konečně vyšla dvě DVD: nejprve klipový výběr Dalok - Találomra (2006), o rok později Budapest Sportarena 2006 se záznamem koncertu z 2. prosince 2006 a bonusem navíc - portrétem natočeným maďarskou televizí TV Duna.

Zsuzsa Koncz své staré písně neopouští, naopak je pravidelně zařazuje do všech koncertů. Za více než 40 let své pěvecké dráhy má opravdu z čeho vybírat. Doma ji označují jako zpěvačku, která dokáže spojit několik generací, a umí zazpívat jak před několika lidmi, tak před vyprodanou sportovní halou.